Povodí Labe potřebuje na ochranu všech sídel 12 miliard korun

Necelé čtyři měsíce poté, co v závěru loňského roku byla za celkem 22,7 miliónu korun státním podnikem Povodí Labe dokončena soustava hrází na soutoku Chrudimky a Novohradky, už okolní obce při letošních jarních povodních měly možnost vyzkoušet její užitečnost. Zajímavostí hrází je to, že jsou vedeny podél obcí Mnětice, Žižín, Úhřetická Lhota, Úhřetice, Vejvanovice a Dvakačovice - a nikoliv podél koryt řek. Zajišťují úroveň ochrany obcí až proti padesátileté vodě.

Jak uvedl Ing. Václav Jirásek, organizační ředitel a tiskový mluvčí Povodí Labe, s. p., výhodou této protipovodňové stavby je to, že hrázky jsou nízké a niva je ponechána pro volný rozliv povodní. Snad někomu může vadit, že při výjezdu z obcí do polí u řeky je hrázku nutné překonat. Nebo že v době povodní se silnice mezi hrázkami musí operativně zahradit. Ale nesporné výhody soustavy hrází na přelomu letošního března a dubna už stačili ocenit zejména obyvatelé Dvakačovic, Úhřetic a Úhřetické Lhoty.

PENĚZ JE STÁLE MÁLO

Povodí Labe chystá na roky 2007 až 2010 protipovodňové projekty za zhruba 3,5 miliardy korun, tedy přibližně pětkrát tolik, kolik si připravilo na období let 2002 až 2006. Nejvíce - kolem dvou miliard - se v příštích letech investuje do úseku dolního Labe od Mělníka po hranici s Německem.

Ředitel Jirásek ovšem konstatuje, že pokud by státní podnik skutečně měl zajistit ochranu všech sídel na území, které spravuje, pak by odhadem potřeboval 12 miliard korun. "Ale i kdyby tato pro nás nepředstavitelná částka byla k dispozici, realizace všech staveb s ohledem na požadavky vyplývající z legislativy by podle našeho odhadu trvala až do roku 2020," připomíná. Pro porovnání: Povodí Labe letos dokončuje první etapu Programu prevence před povodněmi 229 060, krytého státním rozpočtem a řízeného Ministerstvem zemědělství v objemu 180 miliónů korun, přičemž celkové náklady pro Povodí Labe činí 675 mil. Kč.

Z uvedeného ministerského programu se zabezpečují investice typu soustavy hrází na soutoku Chrudimky a Novohradky, ale část nákladů je přitom rovněž kryta z půjčky od Evropské investiční banky a podílí se na nich i investor. Pokud se s budováním protipovodňové ochrany současně řeší i některé další požadavky obcí, například obslužné komunikace (cyklostezky), pak obce vstupují do financování projektu také svým, byť menším dílem. V případě hrází na Chrudimce a Novohradce se však od dotčených obcí žádné spolufinancování nevyžadovalo.

Ing. Václav Jirásek si hodně slibuje od nadcházejícího programového období Evropské unie: "Připravovaná druhá etapa Programu 229 060 v něm bude opět zabezpečována Ministerstvem zemědělství a s využitím půjčky od Evropské investiční banky. Vedle toho se problematice opatření vedoucích ke zmírnění následků povodní svým dílem budou věnovat i operační programy dalších resortů. Tyto programy by měly být vyhlášeny už v polovině letošního roku."

ZÁKLADEM JE KVALITNÍ STUDIE

I v budoucnu však bude platit to, co v Povodí Labe, s. p., znají už nyní: Základem všech rozhodovacích procesů pro přípravu protipovodňových staveb je studie odtokových poměrů či studie záplavových území. Podle ředitele Jiráska se na těchto studiích některé krajské úřady - hlavně Pardubického a Královéhradeckého kraje - už také finančně podílejí.

"S kraji úzce spolupracujeme rovněž na určení nedostatečně chráněných území, zakotvených v koncepcích protipovodňové ochrany krajů, a při vytypování prioritních opatření, v jejichž rámci je nezbytné řešit protipovodňovou ochranu. Tato opatření představují základ věcné náplně Programu 229 060 a následně budou tvořit také programy opatření v příslušných plánech oblastí povodí, které vstoupí v platnost v roce 2009," uvedl Ing. Václav Jirásek.

NÁDRŽ NENÍ PARKOVIŠTĚ

Organizační ředitel připouští, že současná legislativa neřeší, ale ani nijak neomezuje možnou spolupráci krajů, krajských úřadů a obcí s povodími. Problémy však nastávají před vlastní realizací potřebných protipovodňových opatření.

"Všechny zásahy do koryta vodního toku (které je ze zákona o ochraně přírody vedeno jako významný krajinný prvek) podléhají schválení orgánem ochrany přírody. Ten ovšem často na vybudování nového vodního zdroje (nádrže) nahlíží tak, jako bychom chtěli v daném místě stavět betonové parkoviště (v dokumentacích EIA se mluví o nevratném zničení dotčeného území) - a vůbec se přitom nebere v potaz vznik nového vodního prostředí, biotopu. Podobně někdy bývá obtížné získat pozemky pro uskutečnění stavby. Nesouhlas i pouze jednoho vlastníka může vést ke zrušení plánovaného protipovodňového opatření, byť je navrhováno ve veřejném zájmu. Proto považujeme za zásadní spolupráci obcí při zajišťování potřebných pozemků," vysvětluje Ing. Václav Jirásek. Přimlouvá se rovněž za to, aby protipovodňové stavby byly chápány jako stavby ve veřejném zájmu a vztahoval se na ně i tzv. vyvlastňovací zákon.

PROTIPÓLEM POVODNĚ JE SUCHO

S organizačním ředitelem Povodí Labe, s. p., jsme hovořili i o menších protipovodňových stavbách, jako jsou poldry. Inženýr Jirásek je nepodceňuje, ale připomíná, že se stávají novým fenoménem doby, založeném na představě, že poldr vždy přináší šetrný zásah do přírody. "Ale jejich budování má smysl jen na méně vodných menších tocích se strmým nástupem povodňové vlny (tedy spíše v horních úsecích vodních toků) nebo v lokalitách, kde je koncentrovaný plošný odtok z území a ohrožuje obec splachem z polí," říká inženýr Jirásek a dodává: "Na středních a dolních partiích vodních toků bychom však měli mít na paměti, že protipólem povodně je sucho. Proto by tam měla mít přednost nádrž jako zdroj vody, jímž lze zajistit dotaci minimálních průtoků v době sucha."

Velkým rizikem poldrů je podle inženýra Jiráska také skutečnost, že svoji funkci nemusí poměrně dlouho vykonávat, což zvyšuje důraz na jejich trvalou a řádnou údržbu i kontrolu.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ