Co se zatepleným domem po záplavách

V letošním roce naši zemi opět postihly povodně. Voda opadla a nyní je třeba vyrovnat se s následky, které způsobila. V postižených oblastech bylo zatepleno mnoho domů a jejich majitelé mohou mít nyní obavy o to, zda jim velká voda nezničila zateplení domu.

"U dobře provedeného zateplení mohou být majitelé domů bez obav. Naše zkušenosti z povodní v roce 2002 potvrzují, že ve většině případů bylo pod kontaktními zateplovacími systémy sucho a po vyschnutí domu fungují nadále bez jakýchkoliv problémů," uvádí Ing. Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR, a dodává: "Pokud bylo zateplení provedeno špatně, je možné, že došlo k přímému průniku vody za zateplovací systém, a tím k jeho poškození. V těchto případech je třeba poškození zateplení řešit individuálně s odborníkem na tepelné izolace."

VYSOUŠENÍ A KONTROLA

Pokud byl dům postižen povodní a byl zatopen, je třeba po opadnutí vody začít s jeho vysušováním. Vzhledem k tomu, že se jednalo o jarní záplavy, nehrozí nebezpečí promrznutí zdiva, a není tedy většinou nutné nasazovat vysoušeče. Jejich použití je vhodné tam, kde je třeba postižené prostory zprovoznit ve velmi krátkém čase. Vysoušení lze zajistit pomocí vytápění střídaného s intenzivním větráním. Takové vysoušení je levnější a téměř stejně účinné.

Nejdůležitější je tedy odvést vlhkost. Teprve během vysoušení lze zjistit, zda došlo k poškození zateplovacího systému. Po vysušení domu je třeba zateplení zkontrolovat. V případě mechanického porušení je nutno ho co nejrychleji opravit. Pokud není zjevné žádné poškození, doporučuje se provést běžnou údržbu vhodným nátěrem proti plísním a řasám, neboť při povodni se na povrch omítky mohly dostat znečišťující látky, které jsou pak živnou půdou pro mikroorganizmy. Před provedením oprav nebo sanace je vždy dobré omýt zateplovací systém tlakovou vodou.

OCHRANNÁ BARIÉRA

Problémy s plísněmi na vnějším povrchu obecně nevznikají, protože se objevují tam, kde je dostatečné vlhko a teplo. Tyto podmínky je možno nalézt spíše na vnitřním povrchu konstrukcí. Jejich vzniku však lze předejít včasným vytápěním a vysoušením z vnitřní strany.

Obecně se dá říci, že ochrana zdiva u zatepleného domu je vyšší, neboť zateplení tvoří vnější ochrannou bariéru před jeho mechanickým poškozením. Současné zdicí materiály jsou často velmi nasákavé a pokud je na nich provedeno zateplení, nedochází k jejich zvlhčení nebo zvodnění v tak vysoké míře nebo vůbec.

Zkušenosti potvrdily, že vyšší odolnost vůči tlaku vody prokázaly zateplovací systémy s vyšší mechanickou tuhostí. Tato skutečnost se nejvíce projeví při zatopení do vyšší výšky. V nejnižších částech obvodového zdiva pak působí značný tlak, který může měkčí systémy poškodit. U zateplovacího systému s pěnovým polystyrenem EPS to však nehrozí.

Zateplovací systémy s EPS mají i menší schopnost nasávat vodu do systému. Při zatopení a lokálním porušení systému to znamená, že se voda v rámci vrstvy od místa vnějšího poškození nešíří tak významně a rychle, jako v případě jiných tepelných izolací, kde jde o systém volnější. Voda nemůže podtékat ani pod kontaktním systémem, neboť polystyrenové desky jsou lepeny na obvodové zdivo každá zvlášť tzv. obvodovými rámečky. Ty jsou doplněny terčovými spoji uprostřed. Obvodové rámečky účinně brání šíření vlhkosti za deskami z pěnového polystyrenu.

Sdružení EPS ČR upozorňuje na velké nebezpečí zateplovacích systémů s tzv. odvětrávací mezerou za tepelnou izolací. Kromě toho, že je nerozumné zavádět si chladný vzduch za tepelnou izolaci a snižovat tak izolační účinek, je vytváření těchto mezer nebezpečné. Za zateplovacím systémem pak dochází k nekontrolovatelné situaci. Při zatopení navíc nastává větší promočení zdiva i tepelné izolace. Vysušení zatopeného domu je sice o něco rychlejší, neboť ke zdivu může vzduch přímo, ale zdivo je při těchto katastrofách více namáháno.