Příklady významných vodohospodářských havárií od r. 1964

Dne 22. 9. 1964 došlo k úniku asi 150 kg kyanidů do řeky Jihlavy. Příčinnou havárie bylo vypuštění nedostatečně zneškodněné kalící lázně, ve které byla chybně provedena kvalitativní zkouška.  Došlo k rozsáhlé otravě ryb v řece Jihlavě, postiženo bylo asi 60 km tok, úhyn ryb trval asi týden. Nejvyšší zjištěné koncentrace kyanidů v Jihlavě  (měřeno až 3. den) se pohybovaly okolo 0,6 mg/l.  Během havárie se uskutečnilo několik pokusů o ovlivnění jejího průběhu, a to jednak vypouštěním ředící vody z vodních nádrží, jednak zachycováním vlny toxické látky v předem vypuštěných jezových zdržích. Výsledky těchto opatření však nebyly vyhodnoceny, nicméně se tato opatření nejevila jako příliš účinná. Původcem havárie byl n. p. Tona Jihlava.

Dne 6. 11. 1966 došlo k úniku čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody. Při čištění zásobníků čpavku se ucpal odpad do chemické kanalizace a čpavková voda se dostala do kanalizace nezávadných vod s vyústěním do Bečvy. Pod Přerovem došlo k totálnímu úhynu ryb v Bečvě a dále k otravě kaprů v sádkách Státního rybářství v Chropyni.

Dne 17. 6. 1967 došlo k úhynu ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky, do které vypouští odpadní vody n. p. Tatra Kopřivnice, až po soutok s Odrou. V  říční vodě byla zjištěna koncentrace kyanidů 2,4 mg/l. Při šetření v závodě byly zjištěny četné závady a nedostatky v provozech závodu i na provizorní neutralizační stanici. Hlavní příčinou úniku kyanidů do toku bylo ucpání potrubí kyanidových vod, které vede na neutralizační stanici. Toto potrubí bylo opatřeno otvory pro čištění, které nebyly zakryty, a tak došlo k přelití na betonovou podlahu a z ní do šachtic splaškové kanalizace (v šachticích byly zjištěny koncentrace kyanidů 144 mg/l, resp. 221 mg/l)

Došlo k úniku 225 t melasy při neopatrné manipulaci na zásobních nádrží při přečerpávání v n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim. Melasa kanalizací natekla do řeky Chrudimky a do Labe. Došlo k úhynu ryb až po hranice s okresem Praha - východ.

• V noci z 6. na 7. 1. 1970 došlo k havarijnímu znečištění Chodovského potoka a následně řeky Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová. Při přečerpávání fenolové vody z generátorovny do zásobních tanků extrakční fenolové stanice unikly surové fenolové vody s dehtem  z otevřeného odkalovacího šoupátka do splaškové kanalizace. K dalšímu úniku došlo při přečerpávání, kdy na potrubní při opravách byla odstraněna slepá příruba. Odtud odpadní vody unikaly rovněž do kanalizace. Většina dehtu byla zachycena BČOV. Koncentrace jednomocných fenolů v Chodovském potoce byla až 5,0 mg/l, havárií byl ohrožen vodárenský odběr na Ohři v Radošově (zásobování Ostrova nad Ohří).

  Dne 18. 11. 1970 došlo k havárii na Rakovnickém potoce. Příčinou havárie byl únik Dubacidu (84 % kyselina alkylarylsulfonová) z n. p. Rakona Rakovník. Ve staré části závodu byl čerpán Dubacid z podzemní nádrže do nádrže nadzemní. Čerpadlo mělo závadu v těsnění,  a proto bylo demontováno. Výtlačné potrubí do nadzemní nádrže začalo pracovat jako násoska a Dubacid se hromadil ve svodném kanálu odkud se dostal do tukové kanalizace a na lapol, dále na ČOV Rakovník. Při zjištění pěnivosti na ČOV Rakovník obsluha ČOV vyřadila z funkce a odpadní vody bez čištění vytékaly do Rakovnické potoka. Výška pěny dosahovala až 3 m, koncentrace látky až 160 mg/l,  výška pěny pod jezem na Berounce v Berouně dosahovala 1 m a koncentrace látky zde 8,9 mg/l.  Biologická rozložitelnost Dubacidu je asi 70 %.   

Dne 28. 1. 1972 došlo v Mariánských Lázních k úniku asi 600 m³   mazutu. U zásobníku mazutové nádrže (1 800 m ³ ) prasklo odkalovací šoupě. Záchytná vana nebyla zcela dokončena (probíhal ověřovací provoz na nové výtopně) a mazut o teplotě 70 ^oC unikal do topných kanálů a do kanalizace, ze které unikl do bažiny a místního potoka. Otvor prasklého šoupěte se podařilo ucpat tyčí, k otvoru se pracovníci dostali loďkou po   roztopeném mazutu. Část uniklého mazutu byla vypálena, část potoka byla přeložena a mazut se sbíral ručně lopatami. Při likvidaci havárie pomáhali i vojáci a odborníci  z armády.

V obci Mlékojedy (okr. Litoměřice) majitel rodinného domku na své zahradě zakopal kameninovou nádrž (odkoupenou od n. p. Spolek pro chemickou a hutní výrobu), tuto nádrž chtěl využívat jako zásobník topné nafty. Druhý den po naplnění naftou byla nádrž prázdná, objem unikl do okolí a některé sousední studny (nejbližší 25 m) byly kontaminovány.

Dne 18. 5. 1972 došlo při odstraňování sedimentů ze dne nádrže na močůvku (trhavinou - 2 nálože po 100 g Pemonexu !) došlo k destrukci nádrže a k úniku cca 200 m³  močůvky do Vlčického potoka, Pilníkovského potoka a Labe. Došlo k totálnímu úhynu ryb v zasažených potocích až po soutok s Labem (17 km). Původcem havárie byl Plemenářský podnik Vlčice.

Dne 14. 8. 1972 prováděl Slovair Bratislava, středisko Holešov letecký postřik pro Státní statek, hospodářství  Slezské Rudoltice 2 % roztokem fungicidu Dithane proti plísni bramborové. Manipulaci a přípravu roztoku zajišťovali pracovníci statku. Řidič autocisterny (nový, nepoučený zaměstnanec) zbytky roztoku vypustil do řeky Osoblahy. Došlo k úhynu ryb, zasaženo bylo 8 km řeky.

26. 10. 1972 došlo ke znečištění kanalizace kyselinou chlorovodíkovou, která unikla z cisternového tahače při stáčení v n. p. STZ  Ústí nad Labem. Při stáčení byl tahač nedostatečně zabezpečen  a sjel do parku, cisterna zůstala neporušena. Teprve při vyprošťování si řidič ulehčil práci tím, že uvázal lano za výpustní ventil u cisterny. Je zřejmé, že se cisternu takto vyprostit nepodařilo, pouze se ale utrhl výpustní ventil. Vzápětí vytekl celý objem cisterny (cca 7 t HCL) do okolního terénu a blízké kanalizační vpusti.

Při nevhodné manipulaci se závadnými látkami (odpady z výroby akrylátových disperzí) v Chemických závodech Sokolov, n. p. došlo ke znečištění řeky Ohře. Vlivem znečištění Ohře se vyskytly problémy se zásobováním pitnou vodou v Karlových Varech. K podobné havárii došlo i v roce 1974.

Do řeky Ostravice unikly z n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek mořírenské kaly  s obsahem kyanidů (cca 600 m³ ). Příčinou úniku bylo prasknutí nádrže na kaly. Došlo k úhynu ryb v Ostravici v délce 17 km.       1975

6. 2. 1975 došlo na řece Bělé k úhynu ryb, následným šetřením bylo prokázán zdroj havárie - Jatky Jeseník, kde došlo k úniku čpavku z chladícího okruhu  (praskla trubka kondenzátoru čpavku).

11. 2 . 1975 došlo k úniku 12 400 l  motorové nafty z železniční cisterny mobilního skladu ČSD v Táboře do rybníka Jordán. Skladování motorové nafty bylo v  rozporu s vodohospodářskými předpisy a nebylo ani povoleno. Díky  včasné  realizaci sanačních prací nebyl dlouhodobě ohrožen odběr pitné vody z Jordánu.

20. 3. 1975 došlo k havárii autocisterny n. p. Benzina u obce Lukavec (3. pásmo PHO VD Švihov) v povodí Martinického potoka, levostranný přítok Želivky. Cisterna se převrhla (nedošlo k jejímu poškození), ale odvzdušňovacím ventilem uniklo 12 400 l nafty do terénu a následně do meliorační strouhy a Martinického potoka.  Sanační práce trvaly do listopadu,  k bezprostřednímu  havarijnímu ohrožení vodárenské nádrže díky včasnému a intenzivnímu sanačnímu zásahu  nedošlo.

3. 5. 1975 došlo v Podhájí (okres Zlín)  k úniku kapalného hnojiva do toku Lutonínka. Při přečerpávání z mísící nádrže do nádrže fekálního vozu (ručně obsluhované čerpadlo) se obsluha vzdálila a došlo k přeplnění nádrže fekálního vozu a úniku do pstruhového potoka Lutonínka. Došlo k úhynu ryb v délce toku 3 km. vodárenský odběr pro Vizovice (7 km pod  místem havárie) byl na 8 hodin odstaven.

Mezi 2. 7. až  4. 7. 1976 došlo k úplnému úhynu ryb (cca 250 q ryb) v úseku pod Táborem až po Bečice. Příčinou bylo úplný kyslíkový deficit, který byl důsledkem kombinace dlouhodobého teplého a suchého počasí s vypouštěním nečištěných odpadních vod z  města Tábor.

V noci z 12. na 13. 10. 1976 došlo k úniku alkalicko kyanidové lázně z n. p. Šroubárna Turnov do Odolenovického potoka a následně do řeky Jizery. Došlo k úniku 208, 5 kg kyanidu sodného a 121,5 q Zn.  K úhynu ryb došlo na toku Jizery v délce 11 km, koncentrace kyanidů dosahovaly až 15,8 mg/l v Odolenovickém potoce,   0,56 mg/l až 0,9 mg/l Zn. Příčinnou havárie byla netěsnost na spodní části nádrže (šroubový spoj s gumovou těsnící vložkou),  pro galvanizovnu nebyl zpracován provozní a havarijní řád, obsluha nevykonávala  a ani nemohla řádně vykonávat dozor nad technickým stavem a ani neznala možné únikové cesty. Do Odolenovického potoka se uniklá lázeň dostala průsakem z kabelového kanálu do závodní kanalizace a následně do veřejné kanalizace. Po  dobu dvou dnů byl omezen odběr vody z Jizery pro umělou infiltraci v Káraném.

Dne 4. 6. 1978 došlo ve Spolaně Neratovice, n. p. k úniku fenolu ze  zásobníku neuzavřeným odkalovacím ventilem do záchytné jímky, ze které byly čerpadlem pro odčerpávání dešťových vod na jednoduchou ČOV (neutralizace a smísení s popílkem) a dále na složiště popílku a následně do Vltavy. Do kanalizace uniklo cca 96 t  fenolu. Hlavní havarijní vlna fenolu byla na Labi 5. a 6. 6., na dolním úseku Labe se projevila pachová kalamita a došlo k omezení provozu vodárny Vaňov. Došlo k úhynu ryb. Při revizi ve Spolaně dne 9. 6. bylo zjištěno, že v odpadních vodách je přítomen volný chlor, což mělo za následek zhoršení účinku na povrchové vody (chlorfenoly).

Dne 18. 3. 1979 došlo k úniku 33, 5 t leteckého petroleje u Ústí u Vsetína ze dvou  převržených železničních cisteren do potoka Senice a dále do Vsetínské Bečvy  (zhruba 4 km nad prameništěm Vsetín Ohrada). Byly zastaveny vodárenské odběry Vsetín, Jablůnka, Valašské Meziříčí a krátkodobě i Hranice a Přerov. Sanace prameniště Vsetín byla provedena vypouštěním závlahových rybníků a příkopů a proplachem čistou vodou z nezasaženého přítoku Bečvy. Vysoká postupová rychlost znemožnila jakýkoliv účinný záchyt (v Senici byl v době havárie průtok 15 m3/s) plovoucích ropných látek, vyšší průtok způsobil dostatečné naředění. Příčinou úniku (cisterny byly nepoškozeny) byla netěsná uzavírací víka v horní části cisteren, která nebyla po naplnění řádně uzavřena.

Dne 24. 4. 1979 z nedostatečně zabezpečeného objektu galvanizovny a chybnou manipulací (neodbornou manipulací došlo k vystříknutí nepřímo ohřívané lázně na podlahu galvanizovny, obsluha podlahu spláchla a látka se dostala do kanalizace a netěsností v ní do Olšovského potoka) došlo k úniku mědící kyanidové lázně (64 kg kyanidů) z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm do řeky Bečvy. V úseku 7 km došlo k totálnímu úhynu ryb,  po nezbytnou dobu byl odstaven odběr vody pro Valašské Meziříčí. Koncentrace kyanidů v Bečvě byla 3,2 mg/l.

V noci z 3. 11. na 4. 11. 1980 došlo k dosud největší ropné havárii z ropovodu na území ČR. Na úseku ropovodu u obce Bartoušov vznikla netěsnost ve spirálově svařovaném potrubí Js 500 o velikosti cca 30 cm x 1 až 3 cm. Vzniklá netěsnost nebyla včas dispečerem dálkovodu identifikována (na signalizovaný pokles tlaku v potrubí obsluha uvedla do provozu druhé čerpadlo), celý úsek byl pod tlakem minimálně 6 hodin. Celkový únik byl později vyčíslen na 6 000 t ropy. Z terénu unikala ropa do mokřadu a následně do Šlapanky a Sázavy. Na likvidaci  této havárie bylo nasazeno značné množství pracovníků - cca 300 a techniky, byla postavena řada norných stěn na Šlapance i na Sázavě, na norné stěně u ústí Šlapanky do Sázavy byla vrstva ropných látek až 60 cm.  Byly přerušeny odběry ze Sázavy. Sanační práce probíhaly do roku 1982.

Dne 18. 9. 1980  byla členy ČRS zjištěna havárie na Červeném potoce pod Hořovicemi. Při vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a mědi z n. p. ALBA Hořovice došlo k totálnímu úhynu ryb v Červeném potoce a Litavce. Na Červeném potoce v Hořovicích byly zjištěny koncentrace kyanidů 50 mg/l, na Litavce pod Červeným potokem  10,6 mg/l. Ohrožena byla i Berounka a vodárenský odběr pro Prahu na Vltavě v Praze - Podolí.

• Vypuštěním nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a zinku z n. p.  Šroubárna Žatec došlo k mimořádnému úhynu ryb v řece Ohři. Na řece Ohři byly omezeny odběry pro obyvatelstvo a řadu průmyslových podniků. 

Dne 19. 3. 1982 došlo k vážné dopravní nehodě autocisterny vojenského útvaru Líně a linkového autobusu ČSAD mezi obcemi Holoubkov a Svojkovice. okres Rokycany. Při nehodě uniklo cca 26 m³ leteckého petroleje na vozovku, okolí a přímo do Chejlavy (přítok Holoubkovského potoka), dále došlo ke znečištění Boreckého rybníka a Holoubkovského potoka pod rybníkem. Asi na jeden týden byl odstaven vodárenský odběr pro Rokycany z potoka, sanační práce trvaly zhruba 5 měsíců.

Dne 4. 4. 1982 došlo k protržení hráze odkaliště S - 4 sever k. p. Spolana Neratovice. Odkaliště popílku je situováno na pravém břehu Labe, ř. km 110. Příčinou protržení hráze byl silný vítr,  průleh hráze a vyšší akumulace vody, nedostatečná úroveň TBD dozoru. Odhad množství uniklého popílku byl  cca 15 000 t.

20. 4. 1982 bylo zjištěno intenzívní znečištění Čertovky (Vltava, Praha) ropnými látkami. Příčinou byla netěsnost v podzemní nádrži na LTO (koroze) v uložišti francouzského velvyslanectví na Velkopřevorském náměstí. Únik trval delší dobu, odhad uniklého množství byl 5 000 - 10 000 l .

28. 6. 1982 ve 22,45 došlo k havarijnímu úniku kejdy v JZD Horka u Staré Paky. Příčinnou havárie byla totální destrukce dřevěné uskladňovací nádrže typu VJ-HB-1 600, ve které bylo uskladněno asi 1200 m³ kejdy. U nádrže praskly ocelové pásy ve svislé linii v místě připojení pásu ke svislému ocelovému nosníku profilu U. Dřevěný plášť se roztrhl a tlakem byl odmrštěn do vzdálenosti 20 m, betonový základ v místě zabudovaného kotvení nádrže byl roztrhán, kusy betonu odhozeny až do vzdálenosti  70 m. Uniklá kejda se rozlila na okolní terén, kde v okruhu do 100 m vytvořila vrstvu 10 až 20 cm tužšího podílu, kanalizací unikla do říčky Olešky. Destrukce tohoto typu  nádrží nebyla ojedinělou.

Dne 16. 7. 1982 nedbalostí obsluhy došlo v  n. p. AZNP Mladá Boleslav k úniku mědící lázně ( 12 m ³ lázně s obsahem 684 kg mědi a 696 kg kyseliny sírové). Došlo ke zhoršení provozu ČOV Mladá Boleslav, k hromadné otravě ryb v Jizeře a po nezbytnou dobu i k odstavení odběru Pražských vodáren. Příčinou úniku byla prasklá gumová spojka na výtlaku čerpadla, unikající lázeň odtékala do záchytné vany a odtud přepadem do neutralizační nádrže, jejíž obsah byl právě přečerpáván do kanalizace závodu.

Dne 8. 3 1983 bylo zjištěno rozsáhlé znečištění Lipenské nádrže  (Horní Planá) ropnými látkami. Šetřením bylo zjištěno,  že původcem havárie je n. p. LIRA Horní Planá. V tomto podniku byla kotelna na LTO se dvěmi nadzemními nádržemi po 25 m ³ . Ohřev těchto nádrží byl zajišťován pomocí parních hadů a odvedení kondenzátu přes vychlazovací kondensační nádobu. Jímka na kondenzát nebyla vybudována. Netěsností parního hadu došlo k úniku LTO do kondenzátu a následně do kanalizace a do vodoteče. Odhad uniklého LTO byl asi 7 m³.  Lipenská nádrž byla v  té době zamrzlá, sanační práce - norné stěny byly prováděny prořezem ledu, největší ložiska LTO na hladině byla vypálena.

Při náhodném vyšetření vzorku piva ze závodu Svč. pivovaru v Krásném Březně byl zjištěn obsah 57 µg/l trichlorethylenu 40 µg/l perchlorethylenu. Následným stanovením bylo stanoveno, že voda ze studny pivovaru obsahuje 478 - 611 µg /l TCE a 286 - 345 µg/l PCE, provedený další průzkum okolních studní prokázal ještě vyšší  koncentrace, např. studna lihovaru 1 140 µg/l  TCE. Bylo provedeno rozsáhlé šetření v 16 okolních průmyslových závodech, 7 z nich používalo chlorované uhlovodíky, ve vzdálenosti od studny pivovaru bylo skladování chlorovaných uhlovodíku n. p. Chema, ale i dalších podniků byly zjištěny nedostatky ve vodohospodářském zabezpečení nakládání s těmito látkami. Bylo vybudováno náhradní zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Rozbory archivovaných vzorků lihovin bylo prokázáno, že uvedená kontaminace nebyla krátkodobou záležitostí, přítomnost TCE a PCE v lihovinách byla zpětně prokázána i  ve vzorcích z roku 1975.

Dne 11. 12. 1985 došlo k železniční nehodě u Bíliny na  trati Bílina - České Zlatníky (km 37,175). Příčinou železniční nehody bylo hrubé porušení drážních předpisů (nerespektování návěstidla v poloze Stůj). Při srážce dvou vlaků  došlo mimo jiné i k vykolejení a poškození dvou železničních cisteren s topným mazutem. Mazut pak z cisteren vytékal do kolejiště, po náspu na obslužnou komunikace, do propustku pod tratí a dále až do řeky Bíliny. Celkem uniklo 51 t mazutu, několik tun se dostalo až do Bíliny. Ze strany ČSD byla činnost při zneškodňování uniklého mazutu zcela nedostatečná, několikrát byly sanační práce přerušeny, proto byla z podnětu ČVI vyžádána spolupráce s Povodím Ohře Chomutov.

Dne 9. 11. 1986 byl zaznamenán výskyt ropných látek na řece Ostravici. K úniku docházelo z kanalizační výpusti do Lučiny na ř. km. 4,41. Následně bylo zjištěno, že se jedná o únik mazutu z místní cementárny. Mazutem bylo zasaženo i území PLR až k profilu Ratiboř, tj. 28 km na území PLR. Odhadované množství uniklého mazutu bylo cca 80 t. V době, kdy byla tato havárie téměř zlikvidována, došlo k další ropné havárií na Odře. Dne 9. 12. 1986  došlo k úniku cca 30 t LTO z nemocnice v Bohumíně. Povodí Odry instalovalo norné stěny na Bajcůvce a na Odře pod Bajcůvkou, velká část LTO se opět dostala na území PLR. Tyto havárie odstartovaly následně rozsáhlou činnost na úseku prevence havárií způsobených ropnými látkami.

Dne 8. 11. 1987 ve 14,45 hod. zjistil pracovník k. p. Severočeské tukové závody Ústí nad Labem, že ze zásobní nádrže 700 m³ uniká odkalovacím ventilem lněný olej. Olej ze zásobníku unikal do záchytné jímky, která byla společná pro 5 nádrží. Prasklý ventil nebylo možné opravit ani utěsnit, bylo započato s odčerpáváním zásobníku oleje. Jímka neměla dostatečnou kapacitu, navíc nebyla těsná, potrubní kanál byl pouze zakryt betonovými dlaždicemi. Z potrubního kanálu došlo k úniku do kanalizace závodu a asi v 16,30 došlo k úniku lněného oleje do Labe. Byly postaveny norné stěny, k záchytu oleje byla upravena manipulace na jezu ve Střekově, kam olej přitékal až do 11. 11. a tvořil zde vrstvu mocnou až 10 cm. Část znečištění přešla i přes jez a znečistila Labe i na území tehdejší NDR. Odhad uniklého množství lněného oleje je asi 230 t. Při havárii se mimo jiné projevilo i nedostatečné technické zabezpečení (např. nedostatek norných stěn.

Dne 23. 7. 1988 došlo k úniku motorové nafty (63 m³) ze skladu Benziny v Jabloneckých Pasekách. Příčinou úniku bylo hrubé porušení provozních předpisů obsluhou při stáčení železničních cisteren. Pracovníci po ukončení směny nezabezpečili 3 cisterny proti pohybu a ani neuzavřeli vypouštěcí ventily. Při samovolném posunutí cisteren došlo k utržení stáčecích hadic a úniku nafty.

Dne 31. 10. 1988 došlo z kotelny OPBH Rokycany k úniku cca 16 t LTO do kanalizace a následně na ČOV. Příčinou úniku bylo selhání hladinového spínače denní nádrže a nedostatečná obsluha kotelny. LTO z denní nádrže unikal na podlahu kotelny, odtud kanálem kabelů mimo areál a netěsností prosakoval do  kanalizace. LTO unikl až na MČOV Rokycany, která byla kontaminována a musela být odstavena z provozu (zhruba na týden).

Dne 23. 12. 1991 došlo ze Sportovního areálu Špičák, okres Klatovy k úniku 3 500 l  motorové nafty do bezejmenné vodoteče a následně Špičáckého potoka, Jezerního potoka a Řezné ( hraniční tok se SRN). Příčinnou havárie byl mrazem poškozený výpustní ventil. Pracovníci areálu nesplnili ohlašovací povinnost, provozní plán byl zpracován povrchně. Mezi prvními zasahujícími byli hasiči ze SRN.

Dne 12. 12. a 16. 12. 1992 došlo k úniku motorové nafty ze skladu FMV v Domašíně, okres Benešov. Příčinou úniku bylo přeplnění nádrže při stáčení z železničních cisteren (nádrže nebyly vybaveny signalizací maximální hladiny ani  jinak zabezpečeny proti přeplnění), kdy se obsluha při obsluze vzdálila. Nafta se dostala do splaškové  kanalizace, na ČOV a následně do místního potoka  a do řeky Blanice (Vlašimské). Ve druhém případě únik nafty byl způsoben chybnou manipulací na lapolu a nafta přetekla do splaškové kanalizace. Úložiště bylo vybudováno v roce 1926 a v době havárie nemělo být již provozováno (původně VÚ Domašín, který měl provoz časově omezen  udělením výjimky).

Dne 5. 1. 1993 bylo u obce Střelice, Brno - venkov  na ploše cca 400 m²  zpozorováno silné znečištění ropnými látkami. Příčina úniku byla nalezena až 6. 1., příčinou byla prasklina manometru na ropovodu (manometry se používaly při stavbě ropovodu pro kontrolu těsnosti). Došlo k úniku cca 100 m³  ropy. Havárie díky včasnému zásahu a zmrzlému povrchu terénu neměla dopad na kvalitu povrchových vod,  nicméně se jednalo již o třetí havárii, kterou způsobily již nepoužívané manometry. Ropovod v této části patří mezi nejstarší a nejhůře zabezpečené části (spirálově svařované potrubí s izolací juta máčená v asfaltu) a bylo na nich zaznamenáno již 9 havárií (včetně Bartoušova v roce 1980). 

Dne 12. 9. 1994 došlo na trase produktovodu Litvínov - Třemošná  (v areálu Chemopetrolu u BČOV III) k úniku cca 20 m³   nafty. V 9,00 byla zahájena oprava těsnění přírubového spoje, ukončení oprav se předpokládalo kolem 15, 00 hod. a po jejím ukončení měli pracovníci ČEPRA předat zprávu o ukončení na dispečink do Roudnice nad Labem. Asi v 15,15 hod., přestože práce na opravě nebyly ukončeny, bylo otevřeno šoupě a produktovod zprovozněn. Nafta vytékala na okolní terén, do dešťové kanalizace Chemopetrolu a odtud do řeky Bíliny, na které byly instalovány norné stěny.

Dne 23. 1. 1995 došlo k úniku 42 t leteckého petroleje z železniční cisterny v Brně - Slatině. Dne 6. 4. 1995 došlo k úniku 18,5 t plynového oleje z železniční cisterny  v Poděbradech - Velkém Oseku. Příčinami úniku byly závady na centrálním uzávěru kotlového vozu. Dne 10. 11. 1995 provedlo GŘ ČD kontrolu technologické kázně při kontrole těsnosti a plnění kotlových vozů v  rafinérii  KAUČUK GROUP,. a. s., Kralupy nad Vltavou. Kontrole bylo podrobeno 23 kotlových vozů, neuzavření nebo netěsnost byly zjištěny v 9 případech (39,1 % !!!).

Dne 4. 3. 1996 došlo k úniku 8,8 t koncentrované kyseliny sírové v areálu a. s. Farmak Olomouc. Kyselina unikla z připojovacího ocelového potrubí železniční cisterny při samovolném rozpojení pryžové stáčecí hadice z ocelové stáčecí trubky u cisterny. Obsluha stáčiště nebyla stáčení přítomna. Kyselina unikla na stáčiště tvořené betonovými panely, dále na travnatý terén, na asfaltovou plochu a odtud dešťovou kanalizací do kanalizace závodu. Zařízení pro měření pH v Parshallově žlabu v koncové šachtě vnitřní kanalizace Farmaku, a. s. bylo nefunkční. Reakcí kyseliny se sirníky, které byly usazeny v kanalizaci, došlo k vývinu sirovodíku, který unikal z podnikové i veřejné kanalizace. Při havárii došlo k úmrtí dvou osob vlivem působení sirovodíku.

Dne 3. 10. 1996 byl zjištěn rozsáhlý únik nafty z kontrolní šachty produktovodu Litvínov Třemošná u obce Hadačka - Výrov, okres Plzeň - sever. Příčinou úniku bylo poškození potrubí z důvodu krádeže produktu. Uniklo cca 150 m³ nafty na okolní terén, malé množství se dostalo do Bučeckého potoka (přítok Kralovického potoka, následně Střely). Na likvidaci havárie se podíleli pracovníci HZS, ČEPRA a Povodí Vltavy, Kralovický potok již nebyl zasažen.

Dne 23. 11. 1996 v 0,30 hod. došlo v areálu České rafinérské, a. s., Litvínov k požáru v prostoru tankoviště výrobny motorových paliv. Požár se do rána nepodařilo uhasit, hasiči chladili zejména tanky s benzínem. Dne 24. 11. se pomocí soustředění sil a pěnových prostředků podařilo srazit vysoké plameny hořícího benzinu a po ochlazení armatur uzavírat potrubní rozvody, uzavřít se nepodařilo u dva tanky. V prostoru tankoviště se vytvořila vrstva vody s benzinem,  která byla stále překrývána hasební pěnou. Dne 24. 11. v 10,00 hod. vznikl nový požár v prostoru podzemního potrubního kanálu; s ohledem na pokračující únik benzinu existovalo trvalé nebezpečí rozšíření požáru. Celý prostor byl hasiči uvolněn až 29. 11. večer. Odpadní voda vzniklá při likvidaci (směs vody, benzinu, hasební pěny) byla odvážena autocisternami na čistírnu Chemopetrolu, a. s., kde se vyskytly značné problémy se zvýšenou pěnivostí., na přechodnou dobu bylo povoleno vypouštění odpadních vod odchylně od platného rozhodnutí (CHSK).   

Dne 5. 7. 1997 bylo znečištěno Labe v hraničním profilu. Tlačná loď nasedla na dno nebo překážku v plavební dráze. Došlo k proražení dna v prostoru strojovny. Aby se loď nepotopila, byly odčerpávány nádní vody (asi 25 m³ ) s obsahem ropných látek a vypouštěny do Labe. Nehoda, která se stala 8 km od hranic nebyla příslušným orgánům na našem území vůbec nahlášena, oznámení přišlo až 6. 7. od německých celníků.

Dne 6. 11. 1997 přitekly do plavební komory v Klecanech (Vltava pod Prahou) v souvislé vrstvě ropné látky. Pomocí vrtulníku Police ČR byl zjištěn zdroj úniku - dešťová kanalizace ze sídliště v Praze - Bohnicích. Na dešťovém oddělovači, který byl částečně zanesen hrubými nečistotami, došlo k odtoku ropných látek do dešťového oddělovače a jím do Vltavy. V případě plně průchodného profilu u oddělovače by ropné látky odtékaly stokou E  na pražskou čistírnu.  Na Vltavě  v Libčicích a v Kralupech byly postaveny norné stěny a zachycovány ropné látky. Přímý zdroj se nepodařilo zjistit, analýza vzorku zachycených ropných látek prokázala obsah těžkých olejů (C₂₁ - C₃₀ - 91,6 %). Je pravděpodobné, že některý uživatel ropných látek si zřejmě odlehčil od svých starostí s použitými ropnými látkami a pravděpodobně do některé kanalizační vpusti vypustil obsah cisterny nebo fekálního vozu.

Dne 22. 1. 1998 ve 13,15 hod. byla zjištěna havárie na produktovodu ČEPRO v Poleradech, okres Most. Havárie vznikla na kontrolní šachtě, kdy neoprávněnou manipulací byla narušena armaturní šachta a pootevřeny armatury výdejních ramen, došlo k porušení těsnění na přírubě a s následným únikem nafty. Celkem uniklo asi 80 m³ nafty,  v  jímce bylo zachyceno cca 60 m³ nafty. Na okolní terén uniklo do prostoru 600 m²  asi 20 m³ nafty. Byly provedeny terénní sanační práce.

Dne 23. 3. 1998 došlo v Jihlavských dřevařských závodech k havarijnímu úniku  11 t močovinoformaldehydové pryskyřice v důsledku technické závady na výpustním ventilu zásobníku.  Pryskyřice následně natekla do dešťové kanalizace a dále do drážního potoka. 

Dne 6. 7. 1998 došlo k úniku ropných z plavidla Lucký 1, ze kterého se v důsledku proražení dna odčerpávaly vody ze strojovny tak, aby nedošlo k potopení lodi. V profilu Hřensko byla postavena norná stěna, sanační práce probíhaly i v Děčínském přístavu.

Dne 15. 7. 1998 došlo v nočních hodinách na nádraží ČD v Havlíčkově Brodě k úniku asi 45 m³ motorové nafty z železniční cisterny. Příčinou úniku byla otevřený výtokový ventil cisterny, který byl násilně otevřen při krádeži. Došlo k zasažení řeky Šlapanky a Sázavy, bylo vybudováno 5 norných stěn a odtěženo  cca 1 000 m³  kontaminovaných zemin.

Dne 24. 9. 1998 byl na poli u obce Raná, okres Louny zjištěn únik nafty. Šetřením bylo zjištěno, že nafta unikla z navrtávky produktovodu a. s. ČEPRO. Produktovod byl úmyslně navrtán a opatřen přípravkem, na který navazovalo potrubí z PVC, které vedlo do objektu opuštěného kravína, kde pachatel odebíral naftu podle své potřeby. Provizorní potrubí z PVC se rozpojilo a došlo k úniku nafty na pole a okolní terén, kde došlo k rozsáhlé kontaminaci horninového prostředí. Povrchové ani podzemní vody nebyly přímo znečištěny. Uniklé množství bylo odhadnuto na asi 50 m³.

Dne 26. 9. 1998 byl ve večerních hodinách na řece Ostravici před soutokem s Odrou pozorován úhyn drobných ryb, příčina úhynu nebyla zjištěna, bylo zahájeno další šetření. Dne 28. 9. 1998 v  ranních hodinách došlo k masovému úhynu ryb a byl zjištěn pravděpodobný zdroj úhynu ryb - odtok z odpopílkovacích nádrží a. s. Vítkovice. Podniková laboratoř naměřila dne 28. 9.  v 7,00 hod. na odtoku z odpopílkování 58,8 mg/l kyanidů, ve 12,30 hod. 36,4 mg/l  kyanidů a z plynočistícího zařízení dokonce 127 mg/l kyanidů. Mrtvé ryby byly zachycovány na stacionárních norných stěnách. Rozbory byla prokázána zvýšená alkalita a přítomnost kyanidů, únik těchto látek pocházel z odstávky vysoké pece č. 1. Při havárii došlo k úniku závadných látek až na území PR, která byla o havárii informována. Díky nočním  vydatným srážkám došlo ke zvýšení průtoku (asi 7 x) vody v  řece a tím i k dostatečnému naředění, které výrazně omezilo vznik případných škod. 

Dne 8. 6. 1999 byl ve 14,00 HZS  na dispečink Povodí Ohře ohlášen výskyt ropné skvrny na Ohři v Zálužicích (ř. km 81,5).  HZS postavil  nornou stěnu, z důvodu vysokého průtoku byla nízká účinnost záchytu ropných látek.  Další norné stěny postavili pracovníci Povodí pod Zálužickým mostem a u obce Vršovice. Příčinnou úniku byl únik topného oleje z opuštěné nádrže sušičky chmele v Bezděkově, okres Louny (majetek fyzické osoby). Odhad uniklého množství je  cca 5 m³,  otevřeným ventilem došlo k úniku ropných látek do netěsné havarijní jímky,  dále na terén a při dešti se ropné látky dostaly až do Ohře.

Dne 13. 7. 1999 okolo 16,00 hod. ohlásil kapitán lodi proplouvající Děčínem znečištění Labe ropnými látkami v oblasti ř. km 95. Ropná skvrna byla dlouhá cca 4 km po celé šíři. Hasiči a Povodí Labe instalovali pod Děčínem neúplnou nornou stěnu, část ropných látek se dostala po Labi i na území SRN, které bylo zasláno varování. Původce havárie nebyl zjištěn. 

Dne 13. 11. 1999 došlo na Labi v úseku mezi Poděbrady a Nymburkem k úhynu asi 2 t ryb. Pravděpodobnou příčinou úhynu byl kyslíkový deficit. Výsledky kontrol u konkrétních znečišťovatelů byly negativní, rovněž výsledky z automatických stanic neprokázaly konkrétní příčinu.

Dne 27. 12. 1999 byl v 5,25 hod.  obsluhou tankoviště zjištěn únik lehkého benzinu. Příčinou úniku byla netěsnost potrubního řadu mezi výrobní jednotkou PSP a tankovištěm, únik trval cca 2 hodiny a odhadované množství je cca 10 m³ . Lehký benzin unikal na násep v okolí tanků a stékal směrem k ulici č. 6, větší část se zachytila ve sněhu a v nerovnostech terénu, menší část unikla i dešťové kanalizace. byla přijata účinná opatření a ihned zahájena sanace, nedošlo ke znečištění Bíliny a Labe.

Dne 6. 2. 2000 v  11,50 hod. byl HZS Děčín Policií ČR ohlášen únik neznámé látky do Jílovského potoka, okres Děčín. Šetřením na místě bylo zjištěno, že do potoka vytéká bílá látka z kanalizační výpusti Svč. VaK. Přivolaní pracovníci zjistili příčinu úniku - OBALEX, s. r. o., kde nedodržením technologického postupu při likvidaci odpadních zbytků lepidla DUVILAX BD-20 (polyvinyl  acetát - polymerní disperze) došlo k úniku cca 7 m³ z havarijní jímky do kanalizace a následně Jílovského potoka. Na Labi nebyly pozorovány žádné změny (průtok 600 m³  s^-1 ),  německé straně byla o úniku zaslána informace v rámci MHVC.

Dne 22. 7. 2000 byl ohlášen úhyn ryb na řece Dyji v okrese Znojmo. Úhyn byl  způsobený únikem čpavku z chladícího okruhu do dešťové kanalizace a. s. Sladovna Hodonice.  Šetřením v závodě bylo zjištěno, že neodbornou manipulací pracovníka strojovny došlo k nasátí kapalného čpavku do kompresoru, který se zahltil v části sání čpavkových par a následné poruše chlazení. K odstranění  závady byla povolána firma ČKD Chlazení, s. r. o., Choceň. Při odstraňování závady na kompresoru pracovníci ČKD odvětrávali čpavkové páry z kompresoru a absorbovali je do vodní lázně v nádrži 1 m³. Množství čpavkových par bylo větší něž mohla nádrž s lázní pojmout,  a  proto došlo k úniku čpavkových vod na betonovou plochu v bezprostřední vzdálenosti od vpusti dešťové kanalizace, kterou došlo k úniku do řeky Dyje. Při opravě byly hrubě porušeny povinnosti obsluhy, havárie nebyla pracovníky ohlášena a byla zjištěna až úhynem ryb v úseku asi 5 km. Odhad uniklého množství lázně činil asi 100 l, negativní dopady havárie byly omezeny zvýšeným průtokem v řece Dyji pod Znojemskou přehradou, kdy byl zvýšen průtok až na cca 8 m³ s ^-1 . Protože se jednalo o havárii  v blízkosti hraničního profilu řeky Dyje s Rakouskem, byla o havárii  preventivně informována rakouská strana.

Dne 5. 9. 2000 zjistila Policie ČR, že na odpočívadle při silnici Havlíčkův Brod – Kolín  před obcí Radostín, okr. Havlíčkův Brod je zaparkován osobní automobil s přívěsným vozíkem, na kterém byla nádrž o objemu 1 m³ a barel. Do nádrže byla čerpána nafta, kradená přímo z produktovodu a. s. ČEPRO. Produktovod byl navrtán a opatřen servoventilem s dálkovým ovládáním. Do prostoru odpočívadla bylo zhotoveno propojení hadicemi v délce cca 150 m, které byly uloženy ve dně potoka. Spoje hadic byly částečně netěsné, a tak došlo ke znečištění potoka a jeho koryta v délce asi 200 m a bažiny delty přítoku do Rozkožského potoka, který byl již při vizuální prohlídce bez znečištění. Tento případ připomíná krádež z produktovodu na okrese Louny v roce 1998, kdy si pachatel vybudoval odbočku z produktovodu do opuštěného kravína, kde potom odebíral naftu podle své potřeby. Krádež byla objevena při závadě na provizorním potrubí, kdy došlo k úniku produktu na okolní terén, kde se utvořila kaluž produktu.

Dne 8. 9. 2000 správce konkursní podstaty  ZD Mír Březno v likvidaci, okres Mladá Boleslav, zjistil při prohlídce areálu bývalé sušičky v Sukoradech únik LTO Při otevření vstupu do objektu olejového hospodářství se proti němu řinul proud LTO. V objektu byly demontovány výpustné ventily skladovacích nádrží na LTO. Unikly asi 2 t LTO, který kontaminoval okolní terén a potok v úseku asi 10 km. Při šetření byly zjištěny hrubé závady ve skladovém hospodářství jako např. nezabezpečené skladovací nádrže a rozvody LTO. Při havárii došlo k silnému znečištění Sukoradské stoky (Klenice, Jizera), která spadá do vodohospodářsky exponovaného území. Z tohoto důvodu uložily orgány státní správy ve správním řízení provedení opatření  bez odkladného účinku. Prvotní sanační zásah proti rozšíření havárie provedl HZS z Mladé Boleslavy (norné stěny), následnou sanaci toku a horninového prostředí provedla firma DEKONTA Kladno, a. s. Závěrem lze konstatovat, že podobných opuštěných zařízení je značné množství ve všech oborech činností, přičemž skladovací nádrže nejsou vyprázdněny a zařízení řádně odstaveno z provozu, což je příčinou podobných havárií.

Dne 11. září  došlo k dopravní nehodě autocisterny převážející naftu v Turnově, okres Semily na silnici Turnov – Jičín. Ve dvou komorách pětikomorové cisterny bylo 18 m3 nafty. Při vyhýbání autocisterny v zatáčce s jiným vozidlem došlo k utržení krajnice vozovky a následnému převržení AC na bok. Při převrácení došlo k proražení dvou otvorů první komory, Nafta tekla po krajnici vozovky a z větší části natekla do uliční vpusti jednotné kanalizace, která se nacházela přímo pod převrácenou AC. Kanalizací nafta odtekla na MěČOV Turnov, kde byla zachycena v nové usazovací nádrži, která nebyla ještě v provozu. Nafta na krajnici silnice byla zachycována na pevný sorbent. Povodí Labe pod zaústěním MěČOV Turnov instalovalo preventivně nornou stěnu, ke znečištění Jizery nedošlo.

Dne 29. 1. 2001 byl při provádění tlakových zkoušek únik zjištěn nafty z  produktovodu mezi obcemi Sudoměřice u Bechyně a Bechyňskou Smolčí. Únik nafty zjistil kontrolou pochůzkář společnosti ČEPRO. Příčinnou úniku byla netěsnost na ocelovém potrubí o průměru150 mm  velikosti cca 1 mm² a otvor směřoval pod potrubí. Uniklá nafta kontaminovala zeminu v blízkosti produktovodu a meliorační systém, kterým se dostala do Sudoměřického potoka a v malém množství i do řeky Lužnice na ř. km 14,4. Řeka Lužnice byla v té době pod ledem. Na sanačních pracích se podíleli pracovníci HZS, společnosti ČEPRO, Dekonty Kladno, Povodí Vltavy, Vodních zdrojů a Baufeldu. Na Sudoměřickém potoku byly postaveny norné stěny,, kontaminovaná zemina byla odtěžena a odvezena na dekontaminační plochu společnosti ČEPRO ve Smyslově.  Odhad uniklého množství nafty činil asi 5 m³.

Dne 15. 2. 2001 došlo v poledních hodinách k dopravní nehodě autocisterny na silnici z Chomutova směrem na Karlovy Vary (cisterna jela na trase ze Spolany Neratovice do SRN) před obcí Boč, okres Karlovy Vary. Autocisterna vezla 22 t kaprolaktamu v kapalném stavu, který byl horký. Řidič jel vysokou rychlostí a nezvládl řízení v zatáčce. Cisterna se převrátila mimo vozovku a zůstala převrácená na boku na břehu Ohře. Z porušené cisterny vyteklo asi 50 l kaprolaktamu, který na vzduchu po zchladnutí ztuhl na podvozku a zemině,  do řeky Ohře  nevnikl. Na místo se dostavila zásahová jednotka hasičů ze Spolany Neratovice.  Ti nezahájili přečerpávání kaprolaktamu, protože  při přečerpávání mohlo dojít k ochlazení látky a k jejímu ztuhnutí, následně  k ucpání potrubí. Bylo rozhodnuto, že se nechá látka zchladit a ztuhnout v autocisterně a následně byla provedena likvidace havárie. Při havárii nedošlo ke znečištění Ohře.

Dne 28. 5. 2001 dopoledne došlo k úniku benzinu ze společnosti ČEPRO, a. s., sklad Cerekvice nad Bystřicí. Z areálu stáčiště železničních cisteren sjely  4 cisterny (80 m³), které vykolejily na vlečce u železniční stanice Hněvčevestrati (příčinou havárie bylo selhání lidského faktoru). Při vykolejení došlo k proražení jedné cisterny, ze které do okolí unikl benzín. Na místě zasahoval HZS a smluvní sanační organizace ČEPRA – Vodní zdroje a Dekonta, dále Policie ČR. Pracovníci HZS provedli základní zabezpečení, cisternu opěnovali z důvodu prevence požáru a výbuchu a zajišťovali  přečerpání zbytku. Ke znečištění řeky Bystřice nedošlo, část produktu se podařilo přečerpat, část zachytit v kolejišti, uniklo cca 30 m³.

Dne 12. 6. 2001 byly při běžném provozu produktovodu DN 200 a. s. Čepro v úseku Potěhy – Nové Město u Kolína zaznamenány výkyvy tlaku. Kontrolou úseku mezi obcemi Hluboký Důl a Polepy byl v 19,30 hod. zjištěn v poli únik benzinu BA 95 natural, a to z úmyslně navrtaného potrubí (otvor o průměru 4 mm). V místě poškození produktovodu byla ihned provedena skrývka kontaminovaných zemin - vrstva sprašových hlín o mocnosti asi 7 m, která byla silně kontaminována a dále byly  vybudovány první sanační vrty.  Další hydrogeologický průzkum a průběh sanačních prací potvrdil mimořádně nepříznivé hydrogeologické podmínky v místě úniku, kde se pod sprašovými hlínami vyskytly propustné pískovce a vápence s výraznou preferenční cestou k obci Polepy (rychlost šíření kontaminace cca 100 m d^-1). Došlo ke kontaminaci studní v obci Polepy na pravém břehu Polepky, pro tuto část obce byl vybudován vodovod.    Provedená bilance přepravovaného benzínu upřesnila odhad uniklého množství na 80 m³. Podobných případů krádeží přímo z produktovodu je více (např. v roce 1998, 2000) a svědčí nejen o drzosti pachatelů, ale i o nedostatečném zabezpečení provozu dálkovodů..

Dne 8. 8. 2001 došlo v závodě Olivětín a. s. Veba k poruše na prvním stupni odparky merceračního louhu. Porucha vznikla v důsledku narušení trubek uvnitř kotle po 3-letém provozu nové odparky. Veškeré louhové mercerační odpadní vody byly po odstavení celé technologie odparky vypouštěny přes čistírnu odpadních vod závodu do veřejné kanalizace a dále na MČOV v Broumově. Odpadní vody po úpravě v závodě byly zejména silně zasolené s vysokou koncentrací síranů a vysokým pH. Odpadní vody způsobily značné potíže v provozu MČOV  v Broumově, přičemž hrozilo její odstavení z provozu. Situaci řešil závod spolu s provozovatelem MČOV zejména opatřeními v závodě  (úprava pH, ředění a řízené vypouštění), neboť oprava odparky byla časově náročná. Odpadní vody z MČOV Broumov jsou vypouštěny do Stěnavy, která po 2 – 3 km přitéká do PR a znečištění se v toku projevovalo vysokými koncentracemi anorganických solí, vysokým pH a tmavým zbarvením.

Dne 14. 10. 2001  v závodě Danisco Cultor Bohemia, a. s. Smiřice došlo k úniku asi 20 t kyseliny dusičné o koncentraci 54 – 60 % v důsledku poškození těsnění na přírubě odtokového potrubí ze zásobní nádrže do výrobní haly. Nádrž byla umístěna v havarijní jímce, ale odtokové potrubí bylo vedeno mimo havarijní jímku a nebylo zabezpečeno chráničkou. Kyselina vytekla do volného terénu a část se jí dostala  do dešťové kanalizace a následně do Labe. K úniku kyseliny dusičné z potrubí došlo v noci a únik byl zjištěn až v 7 hod. ráno, kdy byl uzavřen oběh a následovala  oprava těsnění. Byl proveden sanační zásah, včetně neutralizace terénu,  a hydrogeologický průzkum. Do Labe uniklo jen malé množství, neboť rozbory vod neprokázaly negativní ovlivnění jakosti vody.

Dne 5. 1. 2002 bylo pod jezem v Libčicích nad Vltavou zjištěno znečištění ropnými látkami.  Šetřením bylo zjištěno, že zdrojem úniku ropných látek bylo prasklé potrubí k jezovým klapkám. Obsluha jezu uzavřela přívodní  ventily k hydromotorům. Hasičský záchranný sbor a Povodí Vltavy vybudovalo 3 norné stěny pod místem úniku a další dvě norné stěny v profilu Kralupy nad Vltavou, kam až se znečištění rozšířilo. Odhad uniklého množství hydraulického oleje byl 50 – 100 l.

Dne 10. 5. 2002 došlo k havarijnímu znečištění Bojovského potoka pod Mníškem pod Brdy. Příčinnou znečištění byl únik odpadních vod s obsahem organických a ropných látek z areálu ÚVR Mníšek pod Brdy, a. s., resp. PURUM, s. r. o., která zde v pronájmu provádí likvidaci odpadů. Při kontrole bylo zjištěno hrubé porušení provozních a manipulačních předpisů, bylo zahájeno řízení o uložení pokuty.  

Dne 23. 6. 2002 došlo k převržení autocisterny na kruhovém objezdu u Poděbrad – obec Choťánky.  Autocisterna firmy FADEST – INVEST, s. r. o. převážela 29 m3 motorové nafty, při převržení došlo k  poškození 2 komor a odhad uniklého množství je asi 19 m3, část produktu se podařilo odčerpat, část zachytit na norných stěnách. Na místě zasahovali HZS Nymburk, Policie ČR, která uzavřela na nezbytně nutnou dobu provoz na daném úseku. Šetření havárie  prováděli na místě pracovníci OkÚ Nymburk a ČIŽP OI Hradec Králové. Motorová nafta unikla na okolní terén a dále do meliorační svodnice, kde byly vybudovány norné stěny, povrchové vody nebyly přímo zasaženy. Sanační práce – záchyt uniklé nafty a odtěžování zemin  prováděly firmy Dekonta, a. s. a Detritus, s. r. o., dále byl proveden hydrogeologický průzkum a sanace podzemních vod a jejich monitoring, neboť nedaleká obce Choťanky má individuální zásobování pitnou vodou  ze studní, do obce byla preventivně přistavena cisterna s pitnou vodou. 

Při zatopení podniku SPOLANA, a. s., Neratovice povodňovou vlnou (Vltava cca 11 km proti proudu Labe) vnikla do skladů kapalného chlóru (objekty: E 4920 5 x 85 t 16 t chlóru; E 4990 5 x 85 t – v provozu 3 zásobníky) a do havarijních jímek zásobníků voda. Hladina vody byla 1 až 1,3 m nad hladinu 100-leté vody (hladina dosáhla až 3 m nad terén). Vlivem vztlaku došlo ke zvednutí zásobníků v havarijních jímkách a narušení těsnosti potrubních rozvodů a k utržení hrdel na zásobníku č. 10 objektu E 4990. Z uzavřených objektů došlo k úniku řádově několika stovek kg chlóru do ovzduší, a to ve třech dnech – 15., 17. a 23. 8. 2002. Byl vyhlášen III. stupeň chemického poplachu v areálu SPOLANY a jejím okolí. Převážná část chlóru unikla do vody, z následně provedené bilance byl učiněn odhad celkového úniku – 80,841 t chlóru, z toho 760 kg do ovzduší a 80,081 t do vody. Ze zbylých zásobníků a uzavřených skladových objektů byl další chlór odčerpán a zpracován na chlornan sodný. Havárie byla klasifikována jako závažná havárie ve smyslu zákona č. 353/1999 Sb. Kromě chlóru došlo z areálu SPOLANY k úniku dalších látek, např. 2 380 t síranu amonného, kyselina sírová 10,6 t, chlorid sodný 1 000 t, soda kalcinovaná 73 t, mazut 30,5 t, trafooleje 0,15 t, kompresorové oleje 10,09 t, ostatní ropné látky 3 t, hydroxid sodný 0,5 t, hydroxid vápenatý 0,4 t, 1,2 dichlorethan 0,05 t, lineární alfa olefíny 0,6 t,  oxid uhličitý 71 t (do ovzduší), ethylen 40 t (do ovzduší – nedokonale spáleno na fléře).

Při povodních  v srpnu 2002 došlo k zatopení řady komunálních a průmyslových ČOV. Bylo zatopeno 29 velkých ČOV (hlavní zdroje) a dalších 91 ČOV do 10 000 EO. Mezi nejvíce poškozenými ČOV byla ÚČOV Praha (zatopení
až 8 m oproti normálnímu stavu), ČOV České Budějovice. Zhruba do měsíce byl obnoven částečně  provoz mechanické části (česle), s obnovením plného provozu je možné počítat až koncem roku 2002.

Dne 16. 8. 2002 došlo při povodni k úniku 132 t olejů (hydraulické, transformátorové) z vodních elektráren VD Orlík (131 t) a VD Kamýk (ČEZ, a. s.) do Vltavy. Obě vodní elektrárny byly značně poškozeny (stavební a technologická část).

Dne 23. 9. 2002 byl ohlášen únik celkem 55 tun mazutu na vlečce cukrovaru Mělník, kde neznámý pachatel vypustil železniční cisternu s mazutem, který vytekl do kolejiště. Kolejové lože bylo kontaminováno v délce 117 m, v některých místech odtekl mazut až 3 m od paty náspu. Sanační zásah velkého rozsahu provedla odborná firma. Vzhledem k včasnosti a kvalitě sanačního zásahu, při kterém bylo m.j. nutné demontovat kolejiště, nedošlo k výraznějšímu znečištění podzemních a povrchových vod.

Dne 6. 6. 2003 ve 4 hod. ráno byla zjištěna trhlina na pryžovém kompenzátoru potrubí vápenného mléka na teplárně v Ústí nad Labem – Trmicích. Výron vápenného mléka se dostal do kabelového kanálu a odtud přetékal do dešťové kanalizace, na ČOV a následně do řeky Bíliny. Jednalo se o únik cca 25 m³ 22 % vápenného mléka. Došlo k úhynu ryb v řece Bílině, která po krátkém toku ústí do Labe. V řece Labi došlo k naředění a úhyn ryb zde nebyl pozorován ani nebyly zjištěny žádné další negativní viditelné projevy této havárie. Přesto byla německá strana informována, pomocí MHVC Praha.

Dne 10. 10. 2003 po 22. hod. došlo v podniku Galvos v Hlinsku k úniku asi 900 l kyseliny sírové ze zásobníku do dešťové kanalizace a odtud do řeky Chrudimky. Zde došlo k úhynu ryb na úseku cca 3 km.

Dne 7. 6. 2006 v 1 hod bylo ve společnosti ŽOS České Velenice zjištěno, že z poškozeného uzavíracího šoupěte uniká kyselina sírová do jedné z jímek v neutralizační stanici, která obsahovala již zneutralizovanou vodu, přečerpávanou do veřejné kanalizace. Množství uniklé kyseliny se nepodařilo zjistit Společnost tak vypustila zneutralizovanou vodu, silně kontaminovanou kyselinou sírovou do veřejné kanalizace, která je zakončena ČOV České Velenice. Silně kontaminované odpadní vody prošly celou ČOV a došlo zde k totálnímu úhynu aktivovaného kalu v biolgickém stupni a ke kontaminaci celé ČOV. Biologický stupeň ČOV proto musel být znovu zapracován. Do řeky Lužnice, která je hraničním tokem s Rakouskem, proto odtékaly ve dnech 7. – 11. 6. odpadní vody, předčištěné pouze mechanicky. Negativní ovlivnění jakosti vody v řece Lužnici kyselými odpadními vodami, vzhledem k vysokým průtokům ani úhyn ryb nebyly pozorovány. Rakouská strana byla o této havárii informována.

Dne 2. 9. 2006 před 18. hod. došlo na 122 km dálnice D 1 u Velkého Beranova ve směru od Brna k havárii kamionu SCANIA s cisternou, která obsahovala 30 m³ 100 oktanového benzinu. Celý kamion shořel – uhořel v něm i jeho řidič. Uniklá látka, společně s hasební vodou a hasební pěnou, se dostala do dálniční dešťové kanalizace, která ústí do Kozlovského potoka. Zde došlo k úhynu převážně plevelných ryb v důsledku nedostatku kyslíku, způsobeném hasicí pěnou. Tato pěna se dostala až do řeky Jihlavy. Bylo třeba odtěžit cca 15 m³ kontaminované zeminy.

Dne 27. 1. 2005 ve 22.13 hod. byl zaznamenán na dispečinku ropovodu DRUŽBA pokles tlaku, který znamenal možný únik přepravované ropy ze systému. Ropovod byl neprodleně odstaven z provozu a porucha byla nalezena na poli mezi Čáslaví a obcí Žáky. K úniku došlo trhlinou ve spirálově svařovaném potrubí v délce 360 mm. Vzhledem k tomu, že bylo potrubí natlakováno, uniklo asi 130 m³ surové ropy do volného terénu 220 m³ surové ropy bylo odčerpáno, kontaminován byl terén o ploše cca 8000 m² a odvezeno bylo celkem 28 000 t kontaminované zeminy. Došlo ke kontaminaci pozemní vody a horninového prostředí, poškozeny byly okolní smrkové porosty, povrchové vody byly poškozeny minimálně a zdroje pitné vody nebyly zasaženy vůbec.

Dne 14. 2. 2005 byl zjištěn únik motorové nafty z produktovodu ČEPRO a.s. na úseku Smyslov – Včelná v polích u obce Všechlapy. Na potrubí byly zjištěny tři menší poruchy, v místě kolena. Uniklá nafta pronikla do melioračního systému, do Všechlapského potoka, do malého rybníčku a kontaminovala půdu i horninové prostředí. Přesné množství uniklé nafty nebylo zjištěno. Při sanačních pracích bylo odtěženo celkem 3548 t kontaminovaných zemin. Zdroje pitné vody nebyly zasaženy.

Dne 26. 5. 2005 v odpoledních hodinách došlo k další havárii produktovodu ČEPRO a. s. na úseku Smyslov – Včelná, poblíž silnice Želeč – Bezděčín. Z poškozeného potrubí unikla motorová nafta na louku a následně do soustavy dvou malých rybníčků. Jednalo se o poškozené potrubí na kterém vznikla podélná vlasová trhlina asi 7 cm dlouhá v blízkosti sváru. Došlo k úniku asi 30 m³ motorové nafty, odtěženo bylo téměř 2200 t kontaminované zeminy a odvezeno bylo cca 70 m³ kontaminované vody. K ohrožení zdrojů podzemních vod ani k úhynu ryb, popř. dalších vodních živočichů, nedošlo.

Dne 4. 6. 2005 v 10 h 20 min. došlo na silnici č. 32 (obočka ze silnice č. E 67 Poděbrady – Hradec Králové) v silniční zatáčce ve směru z Nových Mlýnů na Okřínek k havárii tahače autocisterny, která přepravovala benzin a motorovou naftu s celkovou kapacitou 34 000 l. Návěs s přívěsem se převrhl mimo vozovku. Došlo k poškození ventilů a úniku ropných látek do půdy a horninového prostředí. Došlo k úniku cca 11 000 l směsi benzinů speciál, natural a motorové nafty. Zbylé pohonné hmoty byly odčerpány a odvezeny. Celkem bylo odtěženo a odvezeno cca 5400 t kontaminované zeminy. Zasažení povrchových ani podzemních vod nebylo zjištěno. Vybudováno bylo celkem 5 pozorovacích vrtů pro zjištění možné migrace znečištění.

Dne 9. 1. 2006 došlo v Lučebních závodech Draslovka a. s. Kolín, v době provozní odstávky, k vypuštění nedostatečně zneškodněných koncentrovaných kyanidových vod z detoxikačních van do řeky Labe. Tato skutečnost, za současného nepříznivého působení nízkých teplot, způsobila hromadný úhyn celkem 10 t ryb v Labi na úseku téměř
80 km. Jiné škody na znečištění zdrojů podzemních vod nebyly zjištěny. Havárie byla ohlášena německé straně, prostřednictvím MHVC i když se její následky na německém území v podstatě neprojevily. Tato havárie měla i rozsáhlou publicitu ve sdělovacích prostředcích, některé publikované informace však nebyly vždy přesné a objektivní..

Zpracovalo : Ředitelství ČIŽP , oddělení ochrany vod