Krnov se bojí nových povodní

Řeka Opava stále hrozí. Deset let po posledních velkých záplavách ale ochrana města nepokročila.

Město Krnov a velká voda? Oproti katastrofálním povodním před deseti lety by se obyvatelé o vodě dozvěděli dříve. To je ale také v podstatě všechno. Protipovodňová ochrana města nepokročila.
"Deset let po povodních je sice lepší systém varování obyvatelstva, koordinace bezpečnostních složek a zajištění humanitární pomoci, ale lidem, kteří bydlí v ohrožených místech, by v případě stejně vydatné povodně nezbylo opět nic jiného než evakuace," upozorňuje starostka Krnova Renata Ramazanová (ODS).
V letech 1997 až 2006 vzniklo 87 nejrůznějších studií, koncepcí a různých posudků i jejich oponentur řešících případnou další povodeň na Krnovsku. "Přesto stále nemůžeme občanům říct, kdy jim poskytneme odpovídající protipovodňovou ochranu," zlobí se starostka.
Řeka Opava nadělala roku 1997 ve městě a okolí do té doby nevídané škody. Jen v Krnově je odborníci vyčíslili na 404 milionů korun. Podobně tomu bylo i ve městě Opavě a dalších okolních obcích. Znovuobjevil se tak plán postavit přehradu v místech, kde stojí obec Nové Heřminovy nedaleko Bruntálu. S definitivní platností však dodnes nic rozhodnuto není.
Záměr postavit přehradu naráží na dva největší nepřátele. Těmi jsou jednak ekologové, kteří s výstavbou jednoznačně nesouhlasí, a pak více než dvě stovky obyvatel Nových Heřminov. I ti se stavbě stále brání, i když v obci platí stavební uzávěra už od šedesátých let minulého století, kdy se o začátku stavby přehrady rovněž vážně uvažovalo. Vůbec první zmínky o plánech na přehradu v těchto místech pocházejí dokonce už z dob RakouskaUherska.
Vodohospodáři z Povodí Odry stále trvají na tom, že velká nádrž je jedinou spolehlivou obranou proti povodni. S alternativními řešeními přicházejí ekologičtí aktivisté, kteří například navrhují rozšířit a upravit koryto řeky Opavy. Stavbu velké přehrady za nejméně tři miliardy korun podporují mnohá města i obce ležící u toku řeky, v červenci 2003 ji schválilo drtivou většinou hlasů moravskoslezské krajské zastupitelstvo.
Nyní se čeká na to, jak rozhodne vláda. Už vláda Jiřího Paroubka slíbila, že návrh na stavbu přehrady projedná. To sice loni v květnu udělala, ale bez konkrétního výsledku. Ministerstvo zemědělství se stavbou souhlasilo, ministerstvo životního prostředí bylo proti. Celá věc se tak vrátila do připomínkového řízení. Podle mluvčí Povodí Odry Šárky Vlčkové nyní záleží na tom, jak se obě ministerstva nyní mezi sebou dohodnou. Kdy se problém může dostat opět na pořad jednání, tentokrát již Topolánkovy vlády, není nikdo schopen odhadnout.
"Náš postoj je už deset let stejný. Myslíme si, že protipovodňovou ochranu jde vyřešit i jinak než demolicí obce," trvá na svém místostarosta Nových Heřminov Radek Sijka. A připouští, že nálada v Nových Heřminovech není po letech panující nejistoty nijak optimistická. "Najdou se i lidé, kteří už na vše rezignují, a já se jim ani nedivím," dodává Sijka. Podporu hledají místní u Strany zelených. Předseda moravskoslezské krajské organizace Strany zelených Vladislav Koval tvrdí jednoznačně. "Velká přehrada? Jsme určitě proti." Naopak vedení krnovské, ale například i opavské radnice podporuje názor vodohospodářů z Povodí Odry.
Město Krnov se v červnu stane organizátorem velké konference, která má upozornit na stálé nebezpečí povodní na břehu řeky Opavy. Letos v červenci totiž uplyne právě deset let od chvíle, co ničivé povodně zasáhly Moravu a Slezsko.

http://www.zeleni.cz