Přehrady sucho zastavit nemohou

Projednávání Plánu hlavních povodí ČR ve vládě inspirovalo ministra zemědělství Petra Gandaloviče k úvaze o potřebě stavět nové přehrady (HN, 15. května). V podstatě tvrdí, že současné sucho - stejně jako předešlé povodně - potřebu nových hrází dříve nebo později vyvolají. A navzdory tomu, že na začátku své úvahy připouští nejistotu vědců ohledně dalšího vývoje klimatu, na konci už nekompromisně konstatuje, že "až nádrže k akumulaci vod budou veřejným zájmem, lidé uvidí, že není jiné cesty".

Činorodá ruka betonářů

Jenže jiné cesty je. Dokonce lepší, než jakou nabízí další betonování krajiny a vyhánění lidí z domů. Na rozdíl od přehrad je levná a užitečná i v případě, že současné teplejší klima není jen jedním z dalších náhodných výkyvů, což opravdu ještě nikdo nedokázal. Mnohem víc vody než několik nových nádrží totiž dokáže zachytit dobře udržovaná přirozená krajina: smíšené lesy, louky, pastviny, mokřady, lužní ekosystémy v povodích řek.

Tedy přesně to, co tu budovatelé lepších zítřků melioracemi, rozoráváním mezí, hydroponickým zemědělstvím a produkcí dřeva, napřimováním a kanalizací vodních toků a někdy i výstavbou přehrad zlikvidovali.

A co tu bohužel nadále pokračuje přežíváním zemědělských kolosů orientovaných na "produkci" dotací z co největších pozemků, pro jejichž zaměstnance stále není (například) problém orat kolmo na vrstevnice. Titíž lidé pak volají po radikálních opatřeních, když jejich ves po první průtrži mračen zavalí bahno z takto obhospodařovaných polí a když jim studny vysychají...

O tom, že přehrady nejsou ani účinnou ochranou proti povodním, ukázal mimo jiné případ zatopené Prahy, nad níž Vltavě hrází rozhodně nechybí a sotva se tam ještě vejde nová. I velkou vodu lépe zastaví příroda než beton - dnes již téměř neexistující lužní lesy tuto funkci kdysi plnily docela dobře. O tom, že podzemí niv kdysi představovalo obrovské rezervoáry vynikající pitné vody, ani nemluvě.

Pokud si někdo myslí, že umělé jezero také umí zachovat použitelnou vodu pro horší časy, nechť někdy v létě navštíví třeba Orlík. Zato v končinách, které ještě nestačila svou činorodostí oblažit ruka betonářů, nejspíš najde kvalitní vody pořád dost.

Přehrady navíc představují časovanou bombu pro budoucnost. Na jejich dně se každoročně usazuje několik centimetrů bahna - nezřídka ekologicky závadného. Kupodivu v souvislosti s nimi nějak není slyšet jinak oblíbené varování před skleníkovými plyny: jezerní sedimenty totiž produkují také metan.

Kdo chybí a kdo přebývá

Buď jak buď, na místě dnešních jezer jednou budou bezedné bažiny leckdy plné jedů. Nejpozději do skončení životnosti hrází si s nimi někdo bude muset umět poradit, zatím ale nikdo nenastínil ani přibližnou představu jak.

Možná, že na ministerstvu zemědělství opravdu jen nejsou odborníci, kteří vědí, jak to s vodou v krajině a přehradami je. Víc to ale vypadá, že tam je silná betonářská lobby, která hledá nové cesty ke státním penězům.


jan.novak@economia.cz