Nastane konec betonování Labe?

 Už je tomu skoro tři měsíce, co ministr životního prostředí Martin Bursík na základě doporučení řady institucí, ekologů, právníků, úředníků na ministerstvu, občanských sdružení a zřejmě i členů vlastní strany nepovolil výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny pro stavbu tříkilometrové plavební komory u Přelouče za dvě miliardy korun.
Ministr se při svém rozhodování musel také řídit rozsudkem Městského soudu v Praze, který uznal žalobu občanských sdružení proti vydání výjimky jeho předchůdcem Liborem Ambrozkem v prosinci 2003, což asi málokdo čekal. Neměl k tomu totiž důvod.
Nicméně jeden asi měl a ten převážil. Zřejmě musel splnit koaliční zadání - plavební stupeň v Přelouči zkrátka vybudovat. Rozsudek soudu však prokázal, že jeho rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákony a s odbornými podklady. Naštěstí byl soud i rychlý.
Nyní tedy bylo rozhodnuto, že předložený způsob splavnění Labe do Pardubic přes Slavíkovy ostrovy s biocentrem je dopravně ne odůvodněný, ekonomicky neefektivní a zbytečně zničí poslední zbytky lužního lesa s desítkami chráněných druhů živočichů a rostlin. Ředitelství vodních cest ČR totiž nedoložilo, že je opravdu ve veřejném zájmu tuto stavbu stavět.
Ti, co kriticky sledují přípravu této monstrózní stavby několik let, museli tedy po zamítnutí stavby Bursíkem jistě zajásat. Konečně se našel úředník- politik, který vidí dál než za horizont volebního období s těmi všemožnými sliby zajistit voličům prosperitu, ať to stojí, co to stojí, a bez ohledu na přírodu a peníze.
Je tedy jistě vhodné podívat se na současný stav a nastínit další vývoj. Zvláště když část území s tímto vodním dílem není z politických důvodů dosud zařazena do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000.

Rozhodovací vakuum

Přestože je jasné, že s řekou Labe souběžný zmodernizovaný železniční koridor má asi pětadvacetkrát větší kapacitu pro odvoz nákladů než plánovaná vodní doprava, takže se může ušetřit pár miliard korun za zvyšování splavnosti Labe, schvalovací procesy pokračují dál. Navíc část nákladů se jistě bude vozit po souběžné nové dálnici D11. Úředníci v Přelouči však nadále vydávají různá rozhodnutí, například dílčí stavební povolení. A ani krajský úřad v Pardubicích není o moc pozadu. Dokonce i státním investorem placený odborník stále ještě doufá, že po více než roce čekání dostane povolení zkoumat na území budoucí stavby životní styl několika druhů mravenců.
Úsměvné, že? Má to ale svou logiku. Dokud stát platí úředníky a současně chce vybudovat nějakou stavbu, lze očekávat, že zaměstnanci státu budou státní moc vykonávat.

Neformální kontrolu mohou v mezích zákona provádět média či veřejnost, formálně soudy. Anebo voliči ve volbách...

Co se však stane, když jeden z resortních politiků a současně vysoký státní úředník řekne " Ne"?
Pak se buď hledá nějaký kompromis v podobě jiné stavby nebo se problém může řešit koncepčně. Buď tedy splavníme Labe výstavbou plavební komory na jiném místě, nebo to uděláme jiným způsobem, například změníme celý projekt.

Anebo konečně začne veřejná diskuse o tom, zda má pro náš stát opravdu smysl dávat z deficitního státního rozpočtu další miliardy korun do vodních staveb na Labi.

Miliardy lze ušetřit

Reakce podporovatelů této stavby " za každých okolností", zejména z vedení Pardubického kraje a města Přelouče, na sebe nenechala dlouho čekat. A jsou stále hlučnější. Po dle nich je stavba záchranou pro vodní dopravu, už se skoro začíná stavět, nic cenného se nezničí apod.
Bylo by samozřejmě naivní si myslet, že jedno rozhodnutí " nesilového" ministerstva tak snadno a rychle ukončí další financování rozjeté stavby. Avšak hystericky odmítavá reakce některých osob z vedení kraje či Přelouče má poněkud podivnou logiku. Požadují totiž stavbu, kterou financuje stát, nikoliv oba tyto samosprávné subjekty.

Ty totiž přece nemusí zajímat, zda již několik podaných žalob bude soudy třeba opět uznáno. Nemusí je ani vzrušovat riziko pro náš stát, když u Evropské komise uspěje stížnost proti účelovému nezařazení Slavíkových ostrovů do evropské soustavy NATURA 2000.
Prostě chtějí jen svou milovanou hračku - plavební stupeň Přelouč na posledním zbytku velmi cenného lužního lesa, který rozvoji vodní dopravy třeba stejně ani nepomůže.
Je tedy nutné, aby stát v podobě ministerstva dopravy ukončil další financování stavby, kterou nelze podle zákona dostavět. Rozhodně nelze připustit, aby se toto dílo salámovou metodou rozestavělo. Pak by totiž mohlo snadno dojít k nátlaku na dokončení za jakoukoliv cenu, a to i bez ohledu na zákony a přírodu.

Ředitelství vodních cest ČR by samozřejmě už nemělo podávat další žádosti o vydání různých správních rozhodnutí, zejména pak desítek stavebních povolení. A možná by mohlo stáhnout všechny žádosti u dosud probíhajících řízení a uvolnit tak ruce úředníkům.
Česká vláda by už také konečně mohla Slavíkovy ostrovy zařadit do soustavy NATURA 2000, čímž by mohla odpadnout případná ostuda, pokud by Komise podanou stížnost uznala za oprávněnou. Bursíkovo ministerstvo by mělo návrh na vyhlášení rychle připravit.
Pak už by třeba vznikl prostor pro diskusi o jiném způsobu splavnění Labe do Pardubic. Anebo ještě lépe: prostor na diskusi o smyslu tuto činnost provádět, když obsahuje tolik rizik. Nejenom na středním Labi u Přelouče, ale i na tom dolním v okolí Děčína, kde má být nový jez za další miliardy. Paradoxně opět ve střetu s cennou přírodou.

Autor je předseda Dětí Země.

Miroslav Patrik

Zdroj: A2 kulturní týdeník