Voda byla pro ryby pastí

ČESKOBUDĚJOVICKO - Dva potoky v blízkém okolí krajského města se ocitly v posledních týdnech bez života. Ačkoliv šetření České inspekce životního prostředí (ČIŽP) ještě zcela neskončilo, přinejmenším v jednom případě nepřineslo kýžený výsledek.  V Bezdrevském potoce se stovky mrtvých ryb objevily v posledním týdnu před prázdninami. Vzorky vody, ještě zakalené a páchnoucí, odebrala ihned ČIŽP. Původcem znečištění byl podle všeho místní kemp. Na laboratorní zprávu čekala inspekce až do tohoto týdne. U druhého případu již bylo šetření v podstatě uzavřeno. Potok „vyčištěný“ od života, mohli sledovat před časem návštěvníci tradičního Pohádkového lesa, který se konal v lesích mezi Rudolfovem a rybníkem Mrhal.

„Problém je v tom, že tahle věc byla opakovaná,“ potvrdil Deníku k ekologické havárii rudolfovský starosta Milan Třebín. Podle Třebína ve výsledném protokolu nedokázala Česká inspekce životního prostředí identifikovat viníka, protože vzorky vody byly odebrány až poté, co neznámá látka „protáhla“ potok.

Zřejmě šlo o splašky, které to učinily s takovou důkladností, že zlikvidovaly celou zdejší račí populaci. „Raci se budou obnovovat několik let,“ posteskl si Třebín. Ryby v Královském a dalších rybnících to tolik nepostihlo, protože škodlivé látky se naředily. Jenže v potoce byl kvůli suchu minimální průtok a pstruzi a raci z potoka prakticky neměli šanci přežít.

Jednou z uvažovaných příčin úhynu v rudolfovském potoce byl vedle znečištění také nedostatek kyslíku ve vodě nebo račí mor. Podle Vladimíra Jiráčka z českobudějovického oblastního inspektorátu ČIŽP vyloučilo zkoumání vzorků raků v laboratoři jako příčinu úhynu račí mor. Za důvod úhynu označily laboratorní testy nedostatek kyslíku. Jestli však hlavní díl viny nesly splašky nebo například pomalý a nízký průtok málo okysličené vody, to už laboratorní zkoumání neukázalo. Sama inspekce životního prostředí ale přiznává, že se jedná o opakované problémy se znečištěním, které mohou mít na svědomí chataři u rybníku Mrhal. Navíc se v potoce vždy nedodržuje ani nejmenší nařízený možný průtok, což situaci ještě zhoršuje.

V případě Bezdrevského potoka ukázalo laboratorní šetření absolutní nedostatek kyslíku ve vodě. „Životodárná“ tekutina byla v tomto případě spolehlivě bezživotná. Místo minimálních šesti miligramů kyslíku v litru vody, které nařizuje norma, bylo ve vodě odtékající z čistírny zdejšího kempu jen půl miligramu kyslíku na litr vody. Více než desetkrát byly překročen i limit pro amoniakální dusík.

S majitelem kempu nyní bude zahájeno správní řízení, které umožňuje uložit pokutu až v řádech milionů korun.
 Edwin Otta