EU bije na poplach: V Česku nebude voda

PRAHA - Na jihu Evropy se mnohde stává, že v letních měsících pouštějí vodu pouze v určitých hodinách. Nemají jí totiž dostatek. A Česku hrozí, že už v roce 2050 to bude stejné. 
Alarmující prognóza vyplývá z nové studie, kterou v těchto dnech prezentovala Evropské komise.

Zpráva ve svých prognózách zcela nově pracuje s faktorem globálního oteplování. Tato skutečnost zásadně přepisuje dosud platné představy o Evropě, jako nevyčerpatelné zásobárně pitné vody.

Komise doslova konstatuje, že pokud evropské země nezačnou s vodou šetřit, budou se muset o své zásoby obávat.

„Tento stav skutečně může nastat. Je potřeba se na to připravit,“ varuje Pavel Punčochář, ředitel odboru vodního hospodářství ministerstva zemědělství.

Jak? Vodohospodáři chtějí znovu oprášit komunistické plány z padesátých let minulého století a zatopit desítky míst v Česku vodou z přehrad.

Obce ani ekologové s tím však nesouhlasí. „Náš problém není v nedostatku pitné vody,“ nesouhlasí Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.  „Potřebujeme vrátit vodu do krajiny. Umožnit řekám jejich původní meandrovitý tvar a obnovit mokřady,“ upřesnil.

Při povodni v roce 1997 dokázaly poslední komplexy lužních lesů zachytit více vody, než všechny přehrady na tocích Odry a Moravy.

Spor o vodu mezi úředníky a ochránci přírody trvá skoro rok. Rozhořel se na základě zveřejnění Plánu hlavních povodní, který měl vytvořit stavební uzávěry na místech vhodných pro stavbu přehrad. Kvůli masivnímu odporu veřejnosti však ministerstvo muselo od plánu ustoupit.

Ministr Petr Gandalovič zůstává na rozdíl od skalních příznivců stavby přehrad  opatrný i v případě zprávy Evropské komise. „Určitá legislativní opatření na ochranu vod jsme přijali. Evidence studní, za kterou jsme sklidili kritiku, jsme udělali právě z těchto důvodů. Podzemní voda je bohatství, které musíme chránit,“ říká ministr.

Spor o přehrady nekončí

Zpráva evropské komise o nedostatku pitné vody by teoreticky měla být vyslyšena především u ekologů. Ti nejvíce tlačí na stranu globálního oteplování. U vody je tomu naopak.

„Nejspíš bude méně vody,“ připouští Jan Beránek, bývalý předseda Strany zelených a současný mluvčí sdružení Stop přehradě. „Ale myslím, že si s tím poradíme. Budeme muset více s vodou šetřit. Rozhodně není důvod, abychom přehnaně betonovali krajinu,“ uvádí Beránek.

Za pravdu mu dává statistika, která praví, že od roku 1990 klesla spotřeba vody na jednu třetinu. „Proč by nemohla klesnout ještě na polovinu?“ ptá se ochranář.

„Už není kde šetřit. Máme jednu z nejnižších spotřeb v Evropě, srovnatelnou třeba s Německem," oponuje Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství. Uvádí, že hlavní argument – špatné hospodaření s vodou v zemědělství - je problém kolem Středozemního moře. Jen v ČR poklesl počet závlah více než desetkrát.

Experti se rozchází i v tom, jak tento stav řešit. Punčochář je zastáncem stavění přehrad. „Za padesát let skutečně mohou poklesnout stávající zdroje. Pak bude potřeba zajistit nové vodní nádrže, které rozkolísaný hydrologický režim vyrovnají,“ říká rezolutně Punčochář.

Aktivisté Stop přehradě ale upozorňují na chybné předpoklady vodohospodářů.

„Tyto myšlenky jsou vedeny snahou udržet konstantní průtok v řekách, ale to je od základu chybná představa. Analýza Výzkumného ústavu vodohospodářského konstatuje, že abychom udrželi současné průtoky za padesát let, nestačily by všechny přehrady ani z poloviny. Tato strategie je neuskutečnitelná ze své podstaty,“ uvádí mluvčí této iniciativy Beránek.

Největším kamenem úrazu jsou okolnosti, za kterých chtějí betonáři přehradní díla stavět. Na mnoha místech, kde s nimi Plán hlavních povodí počítá, jsou dnes chráněná hnízdiště ptáků nebo přírodní parky.

„Když  se někde má chránit kytička nebo zvířátko, jde to bez problémů, ale když je třeba někde také chránit přehradní profil, jsou z toho problémy,“ zlobí se Punčochář.

Argumentuje tím, že pokud se pod přehradou změní biodiverzita, což lze předpokládat, vzniknou nové biotopy, které budou vzácnější.

Jan Beránek toto tvrzení považuje za nehorázné. „S tímto argumentem bychom mohli zlikvidovat všechny národní  přírodní parky a chráněná území,“ říká ekolog.

 Oldřich Janeba
http://www.denik.cz