Čtvrtek, 28. března 2024

Jak se země vypořádala se škodami z povodní?

Jak se země vypořádala se škodami z povodní?

Michala TUČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před pěti lety zasáhla Česko ničivá povodeň, která podle různých odhadů způsobila škody asi za sedmdesát pět miliard korun. Jak se země se škodami vypořádala, kdo je hradil a co se změnilo, aby případné další povodně takové materiální dopady neměly, to je téma rozhovoru s Jiřím Vačkářem, náměstkem ministra pro regionální politiku a cestovní ruch ministerstva pro místní rozvoj. Dobrý den.

Jiří VAČKÁŘ, náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch, Ministerstva pro místní rozvoj ČR
--------------------
Dobrý den.

Michala TUČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A také pro Michaela Neuwirtha, předsedu sekce, teď to tady nemám správně, předsedu sekce neživotního pojištění České asociace pojišťoven. Je to tak? I vás tady vítám. Dobrý den.

Michael NEUWIRTH, předseda sekce neživotního pojištění České asociace pojišťoven
--------------------
Přesně tak. Dobré odpoledne. Děkuji.

Michala TUČKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme slyšeli celkovou částku, na kolik ty povodně vyšly. Když se podíváme na to, kolik zaplatil stát a za co, jak to vypadá?

Jiří VAČKÁŘ, náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch, Ministerstva pro místní rozvoj ČR
--------------------
Tak pokud se podíváme na celkové čísla státu, tak stát zaplatil přibližně patnáct miliard v součtu pochopitelně, za všechny ministerstva. Naše ministerstvo se na tom podílelo zhruba sedmi a půl miliardami korun. Zčásti, zhruba, když to seřadím, tak to bylo po třetinách. Třetina byla přímé dotace, které vyplácelo ministerstvo, třetina byla dotace krajům, které vyplácelo ministerstvo, tam právě byly ty přímé podpory třeba těch třicet tisíc, když to někomu vzalo barák, těch nepřímých podpor, také na odstraňování, opravy bytového fondu a na odstraňování domů, které třeba prostě se musely zbourat. A zhruba jednu třetinu z toho hradil Fond Solidarity. To byly prostředky, které byly vybrány od různých dobročinných organizací, které také přispěly zejména na opravu infrastruktury v obcích.

Michala TUČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A z těch celkových pětasedmdesáti miliard, kolik šlo z pojišťoven?

Michael NEUWIRTH, předseda sekce neživotního pojištění České asociace pojišťoven
--------------------
Pojišťovny uhradily v roce 2002 asi třicet pět nebo třicet šest miliard korun. Tedy přibližně polovinu.

Michala TUČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to, že už jsou zaplacené veškeré ty škody, které nahlásili žadatelé?

Michael NEUWIRTH, předseda sekce neživotního pojištění České asociace pojišťoven
--------------------
Přibližně dvě třetiny škod byly zaplaceny už do konce roku 2002 a téměř všechny škody byly uhrazeny do jednoho roka od vzniku povodně.

Michala TUČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na čem nejčastěji ty škody vznikly, nebo na co jste dávali nejvíce peněz?

Michael NEUWIRTH, předseda sekce neživotního pojištění České asociace pojišťoven
--------------------
Největší počet pojistných událostí byl na majetku občanů, to bylo asi šedesát pět tisíc pojistných událostí.

Michala TUČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na to, co hradil stát, vy jste nám říkal infrastruktura a tak dále, když se ale podíváme třeba na to zabezpečení proti příští velké vodě. Některé obce si stěžují, že se tam vlastně nic nezměnilo od toho roku 2002. Dáváte na to také nějaké peníze?

Jiří VAČKÁŘ, náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch, Ministerstva pro místní rozvoj ČR
--------------------
Já chci říct, že na toto je ministerstvo zemědělství, chci říct, že byl vybudován nový fond, který obnáší devatenáct miliard korun, který právě slouží na tu protipovodňovou ochranu, jsou to peníze zejména půjčené z Evropské investiční banky. Protože ministerstvo zemědělství, pod to patří povodí, to jsou hlavní nositelé všech těch záležitostí, protože my dotujeme a spravujeme pouze to, co je v majetku obcí, to znamená, že nepřispíváme na povodí pochopitelně. Ono v těch škodách je třeba říci, že pokud tam bude, také tam byly značné škody na státním majetku a státní organizace si to musely uhradit samy, proto ty součty nám také nesouhlasí. Já chci ještě uvést jednu věc, že to byly kvalifikované odhady a ne vždycky to dělali, jako teď už to dělají většinou odborníci, tehdy to prostě kdosi nahlásil víc, pak to ve skutečnosti bylo méně. Ale pak se staly případy, že si to nenahlásili vůbec a pak byly problémy třeba tady v Karlíně s jednou paní, které bylo osmdesát let. Ona to zapomněla nahlásit a my jsme jí nemohli vyplatit dotaci, protože nebyla v seznamu. Takže to jsou takové potíže, které pochopitelně nese život. Já myslím, že jsme se z toho poučili a je vidět, že už na povodni roku 2006 ty škody byly podstatně menší, že jsme byli lépe připraveni. Všechny složky záchranného systému pracovaly daleko lépe a ty škody byly také minimalizovány.

Michala TUČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to poučení tam bylo. A co se týče pojištění? Hodně se mluvilo o tom, že pojišťovny budou zdražovat už v tom roce 2002. Jak to tedy vypadá a kolik jste zdražili a jak se na tom podílejí právě takové ty katastrofy, které jsme viděli v posledních letech?

Michael NEUWIRTH, předseda sekce neživotního pojištění České asociace pojišťoven
--------------------
Je pravda, že po povodni v roce 2002 v podstatě všechny české pojišťovny musely přistoupit ke značenému zdražení pojistného, v řádu asi o dvacet procent, by se dalo říct v průměru. To byla nutná reakce na novou rizikovou situaci, před kterou nás povodeň postavila. To byla také reakce na to, že se radikálně změnil přístup zahraničních zajistitelů, s nimiž musíme riziko sdílet. Bez nich si to žádná pojišťovna nemůže dovolit vzít v takové ploše riziko povodně na sebe. A zajistitelé vyhodnotili opakované povodně v České republice a logicky zdražili zajistné pojišťovnám.

Michala TUČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď se nedá říct, že by se pojišťovnám nedařilo? Pojišťovnám rostou zisky. Neznamená to, že vám třeba i ty kalamity a ty pohromy přilákaly víc klientů a tudíž větší zisky?

Michael NEUWIRTH, předseda sekce neživotního pojištění České asociace pojišťoven
--------------------
No, pojišťovnám, myslím, rostou zisky méně než je celostátní průměr, ale to je trošku jiná kapitola. Nedá se bohužel říci, že by podvodně znamenaly pro veřejnost poučení v dostatečné míře a že by se nějak radikálně zvýšil počet pojištěných občanů, zejména občanů po povodni. Nepozorovali jsme to ani po prvních povodních v letech 1997 a 1998, ani po povodni 2002. Podle našich analýz je pojištěna ani ne polovina domácností v České republice.

Michala TUČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A mohou se vůbec všechny domácnosti pojistit? Jak je to s těmi nebezpečnými záplavovými zónami, kde pojišťovny třeba ani nepojistí?

Michael NEUWIRTH, předseda sekce neživotního pojištění České asociace pojišťoven
--------------------
Je pravda, že od roku 2002 musí pojišťovny postupovat k riziku povodně poněkud obezřetněji, že také si vypracovaly různé vlastní nástroje na hodnocení povodňového nebezpečí, pracujeme s geografickým informačním systémem, rozlišujeme rizikové oblasti, ale přesto se dá říct, že stále v České republice je povodeň obecně pojistitelným pojistným nebezpečím. To je poměrně veliká výjimka v celé Evropské unii.

Michala TUČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se stát připravuje na to, pokud by došlo k něčemu podobnému? Jsou rezervní fondy v rozpočtu, ale to známe, že se pořád takzvaně porcuje medvěd, neboli se dělají poslanecké pomníčky, takže tam asi možná by stejně nezůstalo dostatek. Jsou nějaké zvláštní fondy, které vyčleňujete?

Jiří VAČKÁŘ, náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch, Ministerstva pro místní rozvoj ČR
--------------------
Já chci říct, že povodně, teď se bavíme o roku 2006, byly uvolněny dostatečné finanční prostředky. My jsme právě po dohodě s ministerstvem financí pro letošní rok již převedli dvě stě milionů s tím, že z roku 2006 je neutratíme, a pro rok 1997 právě na orkán Kyrill vláda vyčlenila dvě stě milionů. My z toho jsme vyčerpali, přibližně vyčerpáme kolem padesáti milionů, protože my právě trváme na tom, že to, co lze pojistit, musí být pojištěno a v tom případě to nehradíme, hradíme například veřejné osvětlení, autobusové zastávky, škody, ale nehradíme v žádném případě stavby a odnesené střechy a tak dále. Protože z toho jsme se poučili.

Michala TUČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se vrátím, k tomu, ty dotace, co jste dávali, ty ale dostávali i lidé, kteří pojištěni byli, je to tak?

Jiří VAČKÁŘ, náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch, Ministerstva pro místní rozvoj ČR
--------------------
V roce 2002 ano, ale od té doby už uteklo hodně vody a my jsme prostě všechny ty věci podle zkušeností zpřesnili a nyní už by se tak nedělo. To znamená, pochopitelně, v tu chvíli, kdy tam nastane ta povodeň, tak mu dáme ty prostředky, aby si mohl být živ, zajistíme mu ubytování, protože ono to také byly dost značné prostředky v roce 2002 a zajistíme mu to, aby prostě nezůstal takzvaně na ulici, ale na druhé straně zcela jednoznačně my nevystupujeme do těch věcí, které můžou být pojištěny pro to, že v tu chvíli bychom vytvářeli podmínky a u národa bychom utvořovali to: Nepojišťujte se, my vám to stejně zaplatíme. To v žádném případě není možné. Takže my máme pro letošní rok ještě volných, vyčleněných, připravených pro případné živelné pohromy a nemusí to být povodně velkého rozsahu. To můžou být místní průtrže, krupobití, můžou nastat různé škody, přibližně sto padesát milionů korun, které jsou volné, které můžeme kdykoliv použít a máme vyhlášen již také na to příslušný dotační titul pro obce a také se to vztahuje na krajský majetek.

Michala TUČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já doufám, že o to nikdo nebude muset žádat. Pánové, děkuji za návštěvu ve studiu.

Jiří VAČKÁŘ, náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch, Ministerstva pro místní rozvoj ČR
--------------------
Děkujeme.

Michael NEUWIRTH, předseda sekce neživotního pojištění České asociace pojišťoven
--------------------
Děkuji.

Zdroj:Česká televize
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů