Novela vodního zákona: masivní stavební uzávěry a vyvlastňování
Jedním z bodů dnešního jednání Vlády ČR je novela vodního zákona. Návrh změn
předkládají ministři Gandalovič a Bursík nečekaně a navzdory tomu, že ji už 9.
srpna jednomyslně odmítla Legislativní rada vlády. Novela by totiž kabinetu
umožnila bez diskuse vyhlásit stavební uzávěry ve stovkách obcí a začít stavět
na cizích pozemcích ještě před tím, než by je vyvlastnila. Občané i starostové
varují před nedemokratickými postupy a vyzývají ministry, aby návrh novely
zamítli.
Jedním z bodů dnešního jednání Vlády ČR je novela vodního zákona. Návrh změn předkládají ministři Gandalovič a Bursík nečekaně a navzdory tomu, že ji už 9. srpna jednomyslně odmítla Legislativní rada vlády. Novela by totiž kabinetu umožnila bez diskuse vyhlásit stavební uzávěry ve stovkách obcí a začít stavět na cizích pozemcích ještě před tím, než by je vyvlastnila. Občané i starostové varují před nedemokratickými postupy a vyzývají ministry, aby návrh novely zamítli.
Novela vodního zákona, kterou připravila ministerstva zemědělství a životního prostředí, chce upravit několik paragrafů souvisejících s vodním hospodářstvím: ochranou před povodněmi a výstavbou nových přehrad na akumulaci vod. Obojí přitom koncepčně řeší strategický dokument „Plán hlavních povodí“ odsouhlasený vládou v polovině května, který byl v loňském roce veřejně projednáván a prošel zákonným posouzením. Díky iniciativě občanů a desítek obcí se tehdy podařilo z dokumentu vyřadit například povinné zakreslení dvou stovek nových přehrad do územních plánů obcí a krajů.
Nyní navržená novela se od schválené koncepce odklání a v rozporu s ní dává vládě nebývalé pravomoci – bez diskuse s dotčenými obcemi a dalšího posouzení by mohla pouhým nařízením vyhlásit lokality, kde bude vyhlášena stavební uzávěra kvůli budoucím přehradám [viz bod 5. návrhu]. Problematiku přehrad tak vrací na samotný začátek do stavu, kdy je může přímo nařídit samotná vláda a kdy by to zásadně ochromilo rozvoj takto zasažených obcí. Jak ukázaly loňské záměry ministerstva zemědělství, mohou jich být stovky.
Kromě toho chce novela zavést povinnost majitelů doslova „strpět“ na svých pozemcích výstavbu a provoz přehrady nebo jiného zařízení ještě před tím, než by tento pozemek vůbec stát vyvlastnil [viz body 6. a 7. návrhu].
„Jedná se o nenápadnou novelu v rozsahu pěti stan, ale její dopady by byly drastické. Zcela by vymazala právo a možnost obcí podílet se na rozhodování o lokalitách pro výstavbu přehrad, přitom právě to si vloni starostové a občané na předchozí Topolánkově vládě vybojovali. Vláda by v případě přijetí novely mohla přehrady nařídit bez jakéhokoliv posouzení a dokonce v rozporu s nedávno schválenou koncepcí vodního hospodaření. Z té byl nakonec vypuštěn megalomanský plán na stavbu dvou stovek přehrad a rozhodování o nich bylo přeneseno na úroveň krajů a obcí,“ říká Jan Beránek, koordinátor iniciativy Stop přehradě, která vloni stála v čele úspěšné snahy o změnu návrhu Plánu hlavních povodí.
„Předložená novela je protiekologická, protidemokratická a snad i protiústavní. Mohla by poškodit stovky obcí územními uzávěrami. Umožnila by vtrhnout na cizí pozemky a začít tam stavět, aniž by je stavebník majitelům napřed zákonně vyvlastnil,“ vysvětluje Jan Beránek.
„Návrh novely před třemi týdny z dobrých důvodů zamítla Legislativní rada vlády, a to jednomyslně. Vyzýváme proto ministry Bursíka a Gandaloviče, aby návrh stáhli, případně celý kabinet včetně premiéra, aby dokument zamítl,“ dodává Jan Beránek.
Kontakt:
Jan Beránek, tel. 604 207 305
Sdílet článek na sociálních sítích
