Voda jako strategická surovina - Projekt Lužice finišuje
KRUŠNÉ HORY / ŠLUKNOV - Zhodnotit, jak jsou na tom obce v příhraniční části Ústeckého kraje se zásobami pitné vody, má projekt „Integrovaný systém opatření pro využití a ochranu vod v Krušnohoří a Šluknovském výběžku v závislosti na výsledcích hydrogeologické syntézy“, zkráceně projekt Lužice. Jeho průběžné výsledky a výstupy byly představeny na kontrolním dnu, který se uskutečnil 15. listopadu na půdě Krajského úřadu Ústeckého kraje. Projekt Lužice řídí odbor evropských projektů krajského úřadu, který úzce spolupracuje s odborem životního prostředí a zemědělství. Pracovního setkání se zúčastnil náměstek hejtmana Petr Fiala, pracovníci krajského úřadu, zástupci zpracovatele, tedy společnosti AQUATEST a.s. a odborníci z Povodí Ohře. Přítomni byli také zástupci odborných partnerů projektu, a to Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Hydrogeologie GmbH z Drážďan. Projekt je spolufinancován z prostředků Programu Iniciativy Společenství INTERREG III A ČR-Sasko, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ústeckým krajem.
Celková plocha zájmového území, které je v rámci projektu zkoumáno na české straně, je 851 km2 v Krušných horách a 283 km2 ve Šluknovském výběžku, tedy celkem 1 134 km2. Přilehlá příhraniční území, řešená v projektu na německé straně, představují zhruba polovinu plochy na českém území. „Není náhodou, že jsme se zaměřili právě na příhraniční oblast a přizvali ke spolupráci také partnery ze Saska. Voda nezná hranice a ochranu vodních zdrojů před znečištěním je proto potřeba koordinovat. Data o množství a kvalitě podzemních vod či možných zdrojích znečištění, která v rámci projektu získáme, jistě najdou u nás i v Sasku mnoho uživatelů,“ řekl náměstek hejtmana Petr Fiala.
Hlavím cílem projektu je, zjednodušeně řečeno, zjištění stavu a potřeby zásobování pitnou vodou obcí podél česko-německé hranice (oblast Krušných hor a Šluknovska) v souladu s dalším předpokládaným rozvojem oblasti a posouzení rizika možné kontaminace podzemních vod. Projekt shromáždí informace, které v budoucnu využijí především orgány státní správy a samospráv. Výstupy budou interaktivní (především mapové) systémy podložené komplexními databázovými podklady. Vytvoření samotné databáze však není cílem projektu. Jedná se o nástroj, který při vhodném vyladění může značně pomoci v nejrůznějších oblastech lidských aktivit. Získané informace najdou využití například při plánování investičních akcí a jejich potenciálního vlivu na vody v daném území nebo při hledání využití pro lokality typu brownfield. „Jsou tu ale i další výstupy. V rámci partnerské účasti ústecké univerzity jsou do projektu kromě jejích odborných pracovníků zapojeni také studenti a v rámci projektu tak vznikly tři velmi zajímavé bakalářské práce,“ poznamenal Petr Fiala.
Data získaná v rámci projektu budou k dispozici na konci letošního roku, odborné veřejnosti budou přístupná prostřednictvím internetu.
Autor / zdroj: Jarmila Ženíšková, odbor evropských projektů