Vyvlastnění pozemků kvůli povodním až po jednání s vlastníkem
Praha - Stát bude možná v budoucnu moci vyvlastnit soukromé pozemky potřebné pro
výstavbu protipovodňových opatření, předtím se ale bude muset pokusit o dohodu s
jejich vlastníky. Počítá s tím návrh novely zákona o vodách, který dnes podle
tiskového odboru kabinetu schválila vláda. Původně ministerstvo zemědělství
usilovalo o možnost budování hrází bez souhlasu majitele ještě před vyvlastněním
pozemků.
Praha - Stát bude možná v budoucnu moci vyvlastnit soukromé pozemky potřebné pro výstavbu protipovodňových opatření, předtím se ale bude muset pokusit o dohodu s jejich vlastníky. Počítá s tím návrh novely zákona o vodách, který dnes podle tiskového odboru kabinetu schválila vláda. Původně ministerstvo zemědělství usilovalo o možnost budování hrází bez souhlasu majitele ještě před vyvlastněním pozemků.
První verze novely předložená loni počítala s takzvaným institutem strpění, který vlastnická práva neodebíral, ale pouze omezoval. Stát by tak mohl stavět protipovodňová opatření před vykoupením či vyvlastněním pozemků. Proti se ale postavila legislativní rada vlády. Podle současné verze se stát musí s vlastníky nejprve pokusit o dohodu, buďto výkupem nebo výměnou pozemků. V případě neúspěchu jednání může pozemky vyvlastnit, až poté lze začít stavět.
"V řadě případů se výstavba protipovodňových opatření nedaří kvůli majetkovým vztahům. Novela by měla umožnit v únosné a politicky přijatelné míře institut vyvlastnění," uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. "Pokud se nám nepodaří získat souhlas vlastníka, je logické, že úplně finální variantou musí být vyvlastnění," dodal.
Novela počítá s řízeným zaplavováním soukromých pozemků, pokud je při povodních ohrožen majetek a lidské životy. Majitelé pozemků na nich budou i nadále smět podnikat, v případě zaplavení jim stát škody nahradí.
Novela zahrnuje také takzvaný institut chráněných lokalit pro akumulaci povrchových vod. V těchto místech nebudou smět být umísťovány stavby nebo provozovány činnosti, které by ztížily využití lokalit pro stavbu suchých poldrů.
Na protipovodňová opatření a odstranění škod stát dosud vynaložil přes 12 miliard korun. Na následujících šest let je připraveno 14,2 miliardy korun. Přibližně deset miliard korun půjde na úpravy toků, zbylé peníze stát investuje do čištění rybníků a zpevňování jejich hrází.
Návrh novely zákona musejí ještě schválit obě komory parlamentu a podepsat prezident.
Sdílet článek na sociálních sítích
