Na konec lodníků v Čechách dojede domácí těžký průmysl

Konec nákladní dopravy na Labi by stál české firmy, které vyvážejí či dovážejí zboží, desítky miliard korun ročně. Železnice by totiž po získání monopolu na trase do Hamburku zvýšila tarify za přepravu i více než dvojnásobně. Klesla by především konkurenceschopnost českého exportu. V rozhovoru pro ČTK to řekl ředitel Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) Miroslav Šefara. Rejdaři přitom již nyní ve velkém Labe opouštějí kvůli nízké hladině.

Jaký má kdo zájem - "Já to pokládám za tragédii pro českou ekonomiku," řekl k vývoji na Labi Šefara. Zlepšení plavebních podmínek mohou podle něj přinést stavby plavebních stupňů u Děčína a Přelouče, kterým však brání ekologické organizace. Jejich dokončení je tak v nedohlednu a zmizení nákladních lodí z českých řek podle něj reálně hrozí. Vodní cesta je údajně klíčová proto, že reguluje dopravní trh v koridoru mezi ČR a severoněmeckými přístavy. Právě tudy putuje ročně 25 mil. t zboží. Z toho po řece milion. "Díky tomu milionu se významně snižují ceny na železnici a silnici," řekl Šefara. Za tunu přepravenou po vodě se platí zhruba 800 Kč, železnice si účtuje zlevněný tarif přibližně 2000 Kč. "V momentě, kdy se vodní doprava zastaví, tak železnice slevu ruší a vybírá 100% tarif," tvrdí Šefara. Přeprava 1 t po železnici by tak mohla stát i více než 4000 Kč. Vydělala by hlavně německá Deutsche Bahn, která má na železnici mezi ČR a Hamburkem výsadní postavení. Německé vlaky jezdí z Hamburku až do Prostějova.

Naopak nákladní dopravu ČD by prý zmizení lodí přišlo draho. ČD totiž působí hlavně jako vnitrostátní přepravce a mimo jiné vozí zboží do českých říčních přístavů. Na vodní dopravě ČD tedy vydělávají. Neobejdou se bez ní ani producenti těžkých strojírenských výrobků, které se vyvážejí výhradně po vodě. "Odstraněním vodní dopravy zařízneme český těžký průmysl," tvrdí Šefara.

Odchod rejdařů do zahraničí - Za nepříznivé plavební podmínky, a tím i odchod rejdařů do zahraničí, mohou podle Šefary ekologické organizace, které brání výstavbě jezu u Děčína a kanálu u Přelouče. Právě u Děčína je kritický úsek řeky, kde hladina často klesá pod ekonomicky únosných 140 cm. Rekordně nepříznivý byl hlavně loňský rok, kdy Labe bylo splavné pouhých 182 dní. Kvůli stížnostem a žalobám ekologů se ŘVC nedaří dlouhodobě utratit peníze, které na výstavbu vodní cesty dostává od fondu dopravy. Loni plán počítal s investicemi přes 700 mil.Kč, státní organizace ŘVC nakonec utratila pouze 350 milionů, letošní plán počítá s 800 miliony. ŘVC se tak na rozdíl od partnerských organizací Ředitelství silnic a dálnic a Správy železniční dopravní cesty nepotýká s nedostatkem peněz. Projekty jsou přitom již připraveny.

Blíže k zahájení výstavby je kanál u Přelouče za 2,4 mld. Kč, který se skládá ze souboru 47 dílčích staveb. Na 17 z nich v hodnotě zhruba půl miliardy má již ŘVC stavební povolení. Zahájení staveb však blokuje ekologické sdružení Děti Země, které proti vydanému povolení protestuje u soudu. Proti stavbě je i ministr životního prostředí Martin Bursík. Stupeň Přelouč má umožnit lodím doplout až do Pardubic; nyní končí ve Chvaleticích. "Když loď dopluje do Pardubic, které jsou v centru ČR, tak se vyplatí dovézt zboží tam, místo do Mělníka; sníží se totiž náklady na tunu," zdůvodnil záměry ŘVC Šefara. Pardubice jsou podle něj přirozeným dopravním uzlem, kam vede železniční koridor i dálnice.

Pro splavnost Labe směrem do Německa je důležitější jez u Děčína. Zahájení stavby je však v nedohlednu. Podle Šefary neobstojí argument ekologů, kteří říkají, aby se lodě přizpůsobily řece a ne řeka lodím. Limitní ponor 140 cm je totiž podle něj na hranici technických i ekonomických možností. "Kdo to říká, nezná Archimedův zákon," uzavřel Šefara.

Plavební cesta je v České republice dlouhá 340 km. Z necelých 110 lodí české říční flotily již jezdí dlouhodobě v zahraničí 60 % plavidel, neboť plavba po Labi se rejdařům přestává vyplácet. České lodě přepraví ročně kolem 2 mil. t nákladu, přičemž stále větší podíl připadá na vodní cesty, které se České republice vyhýbají. V Poslanecké sněmovně se objevil návrh, aby nafta pro lodní dopravu byla osvobozena od spotřební daně. Nebyl však úspěšný. Poslanec ČSSD Petr Rafaj, který s ním přišel, se nyní poradí s odborníky na vodní dopravu a pravděpodobně se pokusí ho podat znovu. Lodní dopravci podle něj poukazují na to, že v okolních zemích osvobození existuje, zatímco v tuzemsku nikoli, což je prý znevýhodňuje.

REJDAŘI POŽADUJÍ NÁHRADU ŠKODY

Pět českých rejdařských firem žádá po ministerstvu dopravy téměř 2,6 mld. Kč jako náhradu za škody způsobené nesplavností Labe. Jde o škody za léta 2004 až 2006. Na tiskové konferenci to oznámil předseda Sekce vodní dopravy Svazu dopravy ČR Jiří Aster. Největší škody hlásí společnost ČSPL, a to 1,8 mld., a EVD-Sped, která požaduje 590 mil. Kč. MD považuje sumy za přehnané a zaplatit je odmítá.

Schyluje se tak zřejmě k soudnímu sporu. Podle právního zástupce rejdařů Aleše Pejchala má nyní ministerstvo na posouzení žádosti šest měsíců. Pokud jí nevyhoví, tak hodlá Pejchal na úřad podat žalobu k soudu. "Do dnešního dne jsem od ministerstva neobdržel vůbec nic," dodal. Rejdaři shodně tvrdí, že stát porušuje zákony, když neudržuje Labe ekonomicky splavné.

Za hranici ekonomické splavnosti Labe se považuje zmíněná výška hladiny 140 cm. S nestálostí hladiny se dopravci potýkají již dlouho. Kritickým místem je úsek mezi Děčínem a státní hranicí s Německem. MD je přitom podle rejdařů vázáno několika právními předpisy, podle kterých má být ponor lodi mezi Chvaleticemi a německou hranicí alespoň 250 cm. V letech 1995 až 2006 to bylo splněno údajně v průměru pouze 43 dní v roce.

MD požadovanou částku zaplatit nehodlá. "Záleží nám na rozvoji tohoto druhu dopravy, ale jsme limitováni rozpočtovými prostředky," řekl mluvčí úřadu Karel Hanzelka. Podle MD i lodních dopravců by splavnost vylepšil jez u Děčína, který ale odmítají ekologové. Termín začátku výstavby tak není jasný, ačkoliv jez MD zařadilo do harmonogramu dopravních staveb do roku 2013.