Řecko: Program hospodaření s vodními zdroji

Voda a problematika hospodaření s vodou, znečištění vody a zajištění dostatku kvalitní vody patří v Řecku k tématům, která jsou stále častěji skloňovány. Nedávno zveřejněná studie Národní athénské hvězdárny předpověděla, že v letech 2031 - 2060 dojde v Řecku ke snížení srážek o 25 procent, hladina moře stoupne až o 20 cm a období nebezpečí požárů se prodlouží o 2 až 3 týdny. Přestože čísla varují, zachází zatím Řecko s vodou velmi nehospodárně a bez promítnutí všech souvislostí a dopadů.

Znečištění vody

Řecko se relativně často nachází mimo rámec práva Společenství, a to zejména v oblasti životního prostředí, kde se situace sice zdánlivě (formálně) lepší, prakticky je však patrné zhoršování (rostoucí znečištění vod, nedovolené skládky odpadu, požáry atd.). Existenci problémů potvrzují jak žaloby EK, tak odsuzující rozsudky Evropského soudního dvora (ESD). V oblasti vodního hospodářství došlo v poslední době k:

• odsouzení za nedostatečné hospodaření s vodními zdroji v povodích řek

Dne 31.1.2008 odsoudil ESD Řecko za nedostatečnou aplikaci unijní směrnice o hospodaření s vodními zdroji v povodích jednotlivých řek a za nepředložení analytické zprávy o stavu těchto povodí. Směrnice 2000/60/ECC o ochraně vod ukládala ČS, aby do 22.6.2004 specifikovaly a popsaly povodí jednotlivých národních řek, vytvořily pro ně správní orgán a pravidelně informovaly EK o jejich stavu. Do 22.3.2005 měla být EK předložena zpráva shrnující ekologické studie a analýzy jednotlivých povodí, která měla zohlednit vliv lidské činnosti na stav povrchových i podzemních vod v povodí a navrhnout případná ochranná opatření. Protože Řecko tyto požadavky nesplnilo, EK se obrátila na ESD.

• odsouzení za absenci kanalizace a systému biologického čištění tekutého odpadu

Řada řeckých obcí doposud nemá biologické čističky tekutého odpadu. Dvě aktuální studie týkající se vybudování biologických čističek v obcích na východním předměstí Athén (ve východní Attice) uvádějí, že obyvatelé těchto obcí (zhruba 250 tis. obyvatel) produkují ve špičce zhruba 1 500 až 2 000 litrů tekutého odpadu za vteřinu, který končí pod zemí, v podzemních vodách či přímo v moři. V oblasti jsou dle dostupných informací pouze 2 biologické čističky (v přístavu Lavrio a v Keratei). Tato skutečnost neunikla pozornosti EK. 26.10.2007 proto odsoudil ESD Řecko za absenci kanalizace a systému biologického čištění odpadu (tzn. za porušení směrnice o zpracování tekutého městského odpadu 91/271/EC) ve 23 obcích s více než 15 tis. obyvatel v oblastech východní Attika (Artemida-Lutsa, Koropi, Markopulo, Nea Makri, Rafina), Střední Makedonie (např. Litochoro, Langadas atd.), Západní Řecko (např. Vonitsa, Vartholomio atd.), Peloponés (např. Ermiony, Starý Epidaurus atd.), Pevninské Řecko (např. Orchomenos, Stylida, Atalanty). Absence biologických čističek způsobuje znečištění také v oblasti Jižní Evie.

Kromě tekutého odpadu z kanalizací přispívají ke znečištění vod také nekontrolované skládky pevného odpadu, ze kterých do podzemních vod uniká olovo, kadmium, chrom, arzén a rtuť.

V oblasti znečištění vod v městských aglomeracích a průmyslových oblastech se opakovaně objevily zprávy, že voda v některých částech Attiky (např. v již zmíněné východní Attice: obce Marathón, Nea Makri, Schinias, Lavrio, Kalyvia, Koropi, Peania, Gerakas, Pallini a Spata, ve Falirském zálivu, v oblasti Thriasio Pedio atd.), Inofyta (řeka Asopos) a Viotie obsahuje vysokou koncentraci karcinogenních látek jako je např. měď, zinek, nitráty, arzén apod., a je proto nevhodná pro jakékoli použití včetně zalévání. Studie Institutu geologických a minerálních výzkumů (IGME) z listopadu 2007 dokonce uvádí, že studny v převážné části Attiki jsou natolik znečištěné, že jejich voda je nevhodná pro jakékoli použití včetně zalévání. V řadě vrtů nacházejících se v přímořských oblastech Attiky (zejm. v Palea Fokia, Lavrio, Schinias, Nea Makri, Falirský záliv) došlo k vyčerpání vody pod povolenou hladinu, což způsobilo, že do nich pronikla mořská voda a narušila křehkou rovnováhu mezi slanou a sladkou vodou.

Národní program hospodaření s vodními zdroji

V březnu 2008 zveřejnilo řecké ministerstvo životního prostředí, urbanizace a veřejných prací návrh tzv. „Národního programu hospodaření s vodami" (dále jen Program), o kterém nyní probíhá diskuse na expertní úrovni. Cílem je vytvořit základnu pro dlouhodobě udržitelný a komplexní způsob hospodaření s vodou. Po zmapování 14 „vodních oblastí", na které bylo Řecko z vodohospodářského hlediska rozděleno, se jako nejbohatší na vodu jeví západní část regionu „Pevninské Řecko" a naopak největší deficit vody vykazuje zemědělská Thesálie. Program proto věnuje mimořádnou pozornost projektu odklonění koryta řeky Achellos a výstavbě přehrad na řece Pinios, které by v oblasti povrchové vody měly pomoci pokrýt potřeby thesálské nížiny. Kromě toho zmiňuje Program dalších 19 velkých vodních elektráren a zhruba 250 malých vodních děl, pro která již byly vypracovány projekty nebo byly licencovány. Řecko je co do počtu velkých přehrad zatím mezi 24 zeměmi Středozemní na posledním místě – má pouze 46 velkých vodních děl oproti 1 196 ve Španělsku či 625 v Turecku.

Program konstatuje, že v Řecku je značný prostor pro využití povrchové vody, zatímco u podzemních vod, které jsou díky soukromým vrtům často přetížené, je nezbytné přijmout opatření na jejich ochranu, omezit znečištění, posílit efektivní využití a minimalizovat ztráty, doplňovat je z nádrží povrchové vody a zaměřit se na aplikaci metody zadržení-biologické čištění-znovuvyužití.

S ohledem na klesající hladinu vody v rezervoárech pitné vody předpokládá program také některá opatření na posílení zásob vody například metodou odsolování mořské vody, které je mimořádně důležité zejména pro řecké ostrovy.

Program zahrnuje realizaci protipovodňových opatření v ohrožených oblastech jako je kotlina Attiky a povodí řeky Evros, na které by mělo být vyčleněno z prostředků 4. Rámce podpory Společenství (tzv. Národní strategický referenční rámec) 600 mil. €.

Jako novinku, která velmi pravděpodobně narazí na výhrady řeckých zemědělců, Program navrhuje zpoplatnění vody pro zavodňování zemědělských kultivací.

Značné rezervy má Řecko v oblasti využití srážkové vody. Srážky jsou zde sice málo četné, zato však velmi prudké a v městských aglomerací jsou častou příčinou záplav. Dešťová voda není zadržována v nádržích a po očištění znovu využita, ale samospádem či městskými kanalizacemi končí nakonec přímo v moři.

ZDROJ: Bussinessinfo.cz, kráceno