Koupací jezírko - bazény s přírodní vodou, biotopy

Název tohoto odstavce je poněkud zavádějící a pouze shrnuje označení pro vodní prvek, který kombinuje několik funkcí – estetickou, užitnou a funkci ovlivňující mikroklima zahrady. Jsou to názvy pro takové uspořádání zahrady, ve které dominuje vodní hladina. Voda se neupravuje chemicky, není modrá, je plná života (přesto vyžaduje po určité době čistění, podobně jako akvárium). Celoročně u takového jezírka můžete relaxovat, v zimě pohledem přes sklo, v letním období se v něm lze koupat. Tato metoda řešení vodních nádrží u domů pochází z Rakouska a Německa a je stará zhruba 20 let. V zahraničí se stává moderním trendem a u nás také rychle získává na popularitě.

V rámci reklamy se při prosazování koupacích jezírek zneužívá termín ekologie. Tvrdí se, že voda se v koupacím jezírku sama čistí bez technických zásahů do procesu. To samozřejmě není pravda – bez údržby nemůže přežít žádný uměle vytvořený relativně malý systém. Zapomíná se i na postupné uvolňování ftalátů (změkčovadel) z fólií na bázi PVC, kterými se kontaminuje voda v jezírku.

S raketovým nástupem informací o tomto způsobu zacházení s vodou se různým firmám podařilo „vyrobit“ zmatené názvosloví. Obecná tendence zkracovat několikaslovné termíny vede k nejasnostem. Existuje snad „nepřírodní“ voda? Je prvotním účelem nádrže koupání? Je biotop opravdu jen jezírko? Vím, že už to takhle zůstane – stejně jako se místnostem pro hygienu říká „sociální“ zařízení, a ne správně „hygienické“ zařízení. Používají to novináři i architekti, kteří by měli být nositeli přesného vyjadřování, přestože se tam nerozdávají žádné peníze, ani tam nikdo o nikoho nepečuje (konkrétně – sociální zařízení je např. domov důchodců). Ve svém textu se budu snažit používat termín koupací jezírko, protože podle mého názoru nejlépe vyjadřuje účel, pro který si ho stavebník pořizuje. Navíc je v souladu s obsahem této knihy.

Koupací jezírko je umělý ekosystém, který funguje na principu udržení biologické rovnováhy vody při dostatečném obsahu kyslíku ve vodě. Každá voda (kromě destilované) obsahuje více nebo méně živin potřebných pro růst řas. Tím se vytvoří podmínka pro osídlení vody další mikroflórou. Je-li živin příliš mnoho, voda se zakalí a dno a stěny porostou hustým řasovým kobercem. Horská jezera jsou křišťálově čistá, protože jsou celoročně velmi studená a neobsahují dostatek živin pro růst čehokoli. Naše velké rybníky a přehrady jsou v létě plné řas a sinic, protože obsahují obrovské množství živin. Malé množství pobřežní vegetace nebo mokřady, jež by automaticky plnily čisticí úlohu, jsou nahrazeny betonovými břehy nebo plážemi. Pravý přírodní rybník či jezero má vyvážený poměr čisté vodní plochy a tzv. regenerační zóny, tedy plochy s mělkou vodou, která je zarostlá vodními, bahenními a vlhkomilnými rostlinami. V našich podmínkách jsou to převážně orobince a rákosy. Méně bujně rostoucí druhy rostlin se většinou po lidských zásazích do přírody zachovaly jen v chráněných oblastech.

V zahradním biotopu se můžeme pokusit nastolit ekologickou rovnováhu tak, aby za nás příroda dělala co nejvíc práce. Majitel by se však měl smířit s tím, že ani tento systém se bez technického zásahu neobejde. Většina lidí měla nebo má doma akvárium. Do vody akvária je potřeba dodávat kyslík (čím je teplota vody vyšší, tím méně kyslíku se v ní rozpustí), aby živočichové neměli problém s dýcháním. Voda se musí filtrovat, aby se snížil její zákal. Ze dna akvária se čas od času musí odstraňovat organické kaly (exkrementy živočichů a odumřelé části rostlin a živočichů). Koupací jezírko se bude chovat podobně jako akvárium. Bez údržby, filtrace a odkalování se voda zakalí a jezírko zaroste. I voda v koupacím jezírku musí být v pohybu tak, aby se průběžně snižoval zákal vody.

Jezírka působí esteticky velmi pěkně, dobře zapadají do krajiny a velice zajímavě oživí každou zahradu. Jejich jedinou nevýhodou jsou poměrně značné nároky na plochu a na objem vytěžené zeminy. Lidé, kteří nemají dostatečně velkou zahradu a chtějí jezírko, by se měli smířit s tím, že na koupání nebude příliš vhodné. Umělý biotop má oproti klasickému bazénu jednu zásadní nevýhodu – k dokonalému fungování potřebuje velký prostor. Běžné velikosti jsou 80 až 100 m2, protože jinak by takový uměle vytvořený ekosystém nebyl dostatečně stabilní a neměl by požadovanou samočisticí schopnost. Koupací jezírko se musí skládat ze dvou hlavních částí – části pro plavání, která je hluboká, a tzv. regenerační zóny, která je mělká, zarostlá vegetací a může mít několik hloubkových stupňů pro různé druhy rostlin.
Ukázka textu z knihy Jak správně vybrat bazén, Zdeněk Žabička

Vydavatelství ERA
Chleborádova 22/69, 619 00 Brno
www.erag.cz

foto www.oase-livingwater.com, www.zahradni-jezirka.com
Zdroj: http://www.garten.cz