Třicet procent obyvatel unie ohrožuje sucho
Víc než miliarda lidí na světě nemá volný přístup k pitné vodě. Více než dvě a
půl miliardy lidí, z nichž nejméně polovina jsou děti, žije bez základních
sanitárních zařízení. Lidstvo zatím sice ještě netrpí nedostatkem vody,
problémem je ale přístup k tomuto životně důležitému zdroji, prohlásil Glen
Daigger, místopředseda Mezinárodního sdružení pro vodu (International Water
Association - IWA) při zahájení pětidenního kongresu IWA, který skončil v pátek
ve Vídni.
Víc než miliarda lidí na světě nemá volný přístup k pitné vodě. Více než dvě a půl miliardy lidí, z nichž nejméně polovina jsou děti, žije bez základních sanitárních zařízení. Lidstvo zatím sice ještě netrpí nedostatkem vody, problémem je ale přístup k tomuto životně důležitému zdroji, prohlásil Glen Daigger, místopředseda Mezinárodního sdružení pro vodu (International Water Association - IWA) při zahájení pětidenního kongresu IWA, který skončil v pátek ve Vídni.
"Jestliže budeme v budoucnu hospodařit s vodu tak jako dnes, bude nedostatkem čerstvé vody trpět asi polovina obyvatel naší planety." Na zemi je zhruba 1,3 miliardy krychlových kilometrů vody, a to zejména ve velkých oceánech. Ale jen asi tři procenta vodních zásob tvoří sladká voda a méně nežli jedno procento je použitelné pro uspokojení potřeb lidí.
Hlavní příčinou hrozícího nedostatku vody není změna světového klimatu, ale hospodářský růst, pokračující urbanizace a růst zemědělské výroby. Podle zprávy organizace OSN pro ochranu dětí a Světové zdravotnické organizace umírá každých dvacet vteřin jedno dítě na následky nedostatečné hygieny, špinavé vody anebo jídla znečištěného fekáliemi. A to přesto, že existuje jak technika k vybudování jednoduchých sanitárních zařízení, tak prostředky na čištění odpadních vod. Podle IWA se ve světě pouze pět procent odpadních vod čistí a znečištěná voda způsobuje 80 procent lidských chorob ve třetím světě.
Problémy s nedostatkem vody však netrpí jen země třetího světa. Například v Moldávii mají jen tři procenta všech domácností vlastní vodovod a jen pět procent je napojeno na veřejnou kanalizaci.
Podle zprávy předložené Evropskému parlamentu europoslancem Richardem Seeberem žije 30 procent obyvatel EU v místech, kde hrozí sucho, které jen za posledních 30 let způsobilo hospodářské ztráty v hodnotě 100 miliard eur.
Seeber ve své zprávě rovněž uvedl, že jen v Evropě okolo 20 procent vody vinou technických závad nedojde na místo určení. Nejvyšší ztráty způsobené zastaralou vodovodní sítí vykazuje Velká Británie, kde průměrná spotřeba na obyvatele činí okolo 6400 litrů vody denně.
Během kongresu IWA se ozývaly i hlasy ekologů, podle kterých by informace na obalech potravin měly obsahovat i údaje o množství vody spotřebované na jejich produkci. Například k vypěstování jednoho kusu ovoce kiwi se často spotřebuje až 100 litrů vody.
Závěrečné prohlášení kongresu IWA, kterého se zúčastnilo přes 3000 delegátů z celého světa, vyzývá zodpovědné politické a občanské činitele na celém světě, aby se přičinili o vynakládání potřebných investic, kterými by se zamezila "sanitární krize", jež sužuje chudé země na celé zeměkouli.
"Jestliže budeme v budoucnu hospodařit s vodu tak jako dnes, bude nedostatkem čerstvé vody trpět asi polovina obyvatel naší planety." Na zemi je zhruba 1,3 miliardy krychlových kilometrů vody, a to zejména ve velkých oceánech. Ale jen asi tři procenta vodních zásob tvoří sladká voda a méně nežli jedno procento je použitelné pro uspokojení potřeb lidí.
Hlavní příčinou hrozícího nedostatku vody není změna světového klimatu, ale hospodářský růst, pokračující urbanizace a růst zemědělské výroby. Podle zprávy organizace OSN pro ochranu dětí a Světové zdravotnické organizace umírá každých dvacet vteřin jedno dítě na následky nedostatečné hygieny, špinavé vody anebo jídla znečištěného fekáliemi. A to přesto, že existuje jak technika k vybudování jednoduchých sanitárních zařízení, tak prostředky na čištění odpadních vod. Podle IWA se ve světě pouze pět procent odpadních vod čistí a znečištěná voda způsobuje 80 procent lidských chorob ve třetím světě.
Problémy s nedostatkem vody však netrpí jen země třetího světa. Například v Moldávii mají jen tři procenta všech domácností vlastní vodovod a jen pět procent je napojeno na veřejnou kanalizaci.
Podle zprávy předložené Evropskému parlamentu europoslancem Richardem Seeberem žije 30 procent obyvatel EU v místech, kde hrozí sucho, které jen za posledních 30 let způsobilo hospodářské ztráty v hodnotě 100 miliard eur.
Seeber ve své zprávě rovněž uvedl, že jen v Evropě okolo 20 procent vody vinou technických závad nedojde na místo určení. Nejvyšší ztráty způsobené zastaralou vodovodní sítí vykazuje Velká Británie, kde průměrná spotřeba na obyvatele činí okolo 6400 litrů vody denně.
Během kongresu IWA se ozývaly i hlasy ekologů, podle kterých by informace na obalech potravin měly obsahovat i údaje o množství vody spotřebované na jejich produkci. Například k vypěstování jednoho kusu ovoce kiwi se často spotřebuje až 100 litrů vody.
Závěrečné prohlášení kongresu IWA, kterého se zúčastnilo přes 3000 delegátů z celého světa, vyzývá zodpovědné politické a občanské činitele na celém světě, aby se přičinili o vynakládání potřebných investic, kterými by se zamezila "sanitární krize", jež sužuje chudé země na celé zeměkouli.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích