Projekt Čistá Radbuza vyšel na stovky milionů korun
Jeden z největších ekologických projektů na západě republiky má za sebou první
týdny fungování. V polovině letošního roku, po devíti letech plánů, odkladů a
shánění peněz dokončilo devět měst a velkých obcí od Domažlicka až po Plzeň
projekt s názvem Čistá Radbuza. Za téměř 900 milionů korun vybudovaly s
přispěním Evropské unie síť osmi rekonstruovaných a nových čistíren odpadních
vod, 43 kilometrů nové kanalizace, obnovily přes 13 kilometrů stokových řadů.
Jeden z největších ekologických projektů na západě republiky má za sebou první týdny fungování. V polovině letošního roku, po devíti letech plánů, odkladů a shánění peněz dokončilo devět měst a velkých obcí od Domažlicka až po Plzeň projekt s názvem Čistá Radbuza. Za téměř 900 milionů korun vybudovaly s přispěním Evropské unie síť osmi rekonstruovaných a nových čistíren odpadních vod, 43 kilometrů nové kanalizace, obnovily přes 13 kilometrů stokových řadů.
Díky stavbě 25 čerpacích stanic se může v regionu s 37 tisíci obyvatel a na území tří okresů nově připojit přes devět tisíc domácností. Dobřany, Chotěšov, Líně, Stod a Zbůch z Plzeňska a dále Holýšov, Poběžovice, Horšovský Týn a Bělá nad Radbuzou. Všechny tyhle obce s více než dvěma tisíci obyvatel už nyní plní evropské směrnice o čištění městských odpadních vod, platné od roku 2010.
Podle měření odborníků z Povodí Vltavy je Radbuza ve svém středním a dolním toku hodnocena jako silně znečistěná řeka, lidé v okolí mluví spíše o stoce. Příprava na zlepšení kvality vody v této řece, která přes přehradní nádrž České údolí a po soutoku s dalšími řekami v Plzni plní koryto Berounky, přitom začala už v roce 1999.
K zahájení vlastní stavby ale došlo až v roce 2006 v Dobřanech a realizace celého projektu trvala necelé dva roky. "V Dobřanech se díky čističce zlepšila kvalita odpadní vody natolik, že se v ní znovu objevili raci," pochvaluje si dobřanský starosta a předseda výkonné rady svazku obcí Mikroregion Radbuza Jaroslav Sýkora.
Celý projekt řídilo Ministerstvo pro místní rozvoj, zprostředkovatelem bylo ministerstvo životního prostředí. O realizaci se staral Státní fond životního prostředí ČR. Evropská unie poskytla tři čtvrtiny nákladů. Tedy přes 18 milionů eur.
I tak ale byly zbylé finance nad možnostmi mnoha samospráv, do projektu se totiž původně přihlásilo 35 obcí Mikroregionu Radbuza, postupně jich 26 účast v projektu vzdalo.
Investice, která podle mínění starostů výrazně zkvalitní podmínky bydlení a životní prostředí v celém regionu, se oproti původnímu předpokladu dost podstatně prodražila.
Vinou posilování koruny totiž přišel celý projekt dráž o víc než stovku milionů korun. Při podání návrhu stálo jedno euro 32,70 koruny. Do letošního května ale klesl kurz na 25,20 koruny.
Díky stavbě 25 čerpacích stanic se může v regionu s 37 tisíci obyvatel a na území tří okresů nově připojit přes devět tisíc domácností. Dobřany, Chotěšov, Líně, Stod a Zbůch z Plzeňska a dále Holýšov, Poběžovice, Horšovský Týn a Bělá nad Radbuzou. Všechny tyhle obce s více než dvěma tisíci obyvatel už nyní plní evropské směrnice o čištění městských odpadních vod, platné od roku 2010.
Podle měření odborníků z Povodí Vltavy je Radbuza ve svém středním a dolním toku hodnocena jako silně znečistěná řeka, lidé v okolí mluví spíše o stoce. Příprava na zlepšení kvality vody v této řece, která přes přehradní nádrž České údolí a po soutoku s dalšími řekami v Plzni plní koryto Berounky, přitom začala už v roce 1999.
K zahájení vlastní stavby ale došlo až v roce 2006 v Dobřanech a realizace celého projektu trvala necelé dva roky. "V Dobřanech se díky čističce zlepšila kvalita odpadní vody natolik, že se v ní znovu objevili raci," pochvaluje si dobřanský starosta a předseda výkonné rady svazku obcí Mikroregion Radbuza Jaroslav Sýkora.
Celý projekt řídilo Ministerstvo pro místní rozvoj, zprostředkovatelem bylo ministerstvo životního prostředí. O realizaci se staral Státní fond životního prostředí ČR. Evropská unie poskytla tři čtvrtiny nákladů. Tedy přes 18 milionů eur.
I tak ale byly zbylé finance nad možnostmi mnoha samospráv, do projektu se totiž původně přihlásilo 35 obcí Mikroregionu Radbuza, postupně jich 26 účast v projektu vzdalo.
Investice, která podle mínění starostů výrazně zkvalitní podmínky bydlení a životní prostředí v celém regionu, se oproti původnímu předpokladu dost podstatně prodražila.
Vinou posilování koruny totiž přišel celý projekt dráž o víc než stovku milionů korun. Při podání návrhu stálo jedno euro 32,70 koruny. Do letošního května ale klesl kurz na 25,20 koruny.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích