Voda poprvé zahrozila. Bude ve čtvrtek hůř?

Východní Čechy - Ačkoliv například na Cidlině v Novém Bydžova platil v pondělí po velkou část dne první stupeň povodňové aktivity, žádné škody na majetku voda nenapáchala. Ale například ve čtvrtek, kdy se očekává déšť a teplý vítr, může být všechno jinak

„Do středy na Hradecku nic dramatického neočekáváme. Dále uvidíme podle předpovědi počasí,“ sdělil nám Václav Jirásek z Povodí Labe Hradec Králové. Dodal, že z pohledu vodohospodářů je současný stav, kdy kvanta sněhu na horách postupně tají a voda odtéká pryč, aniž by způsobila povodně, ideální.

Podle Jiřího Jakubského z hradeckého Českého hydrometeorolo­gického ústavu lze vzestup hladin vodních toků opět očekávat ve čtvrtek. S úterním deštěm, kdy by měly spadnout srážky do tří milimetrů, si vodní toky poradí, ale čtvrtek se zatím jeví jako nejrizikovější den týdne. Kromě deště, kdy má spadnout až 10 milimetrů vody na metr čtvereční, se nejvyšší odpolední teploty mají dostat až k devíti stupňům Celsia. A aby toho nebylo málo, tání sněhu na horách podpoří i čerstvý teplý vítr od jihovýchodu. Ten by účinkoval jako fén. „Očekávám, že by se na některých tocích mohly objevit první a ojediněle i druhé stupně povodňové aktivity,“ odhaduje meteorolog.

Že nebezpečí ještě není zcela zažehnáno, vědí například i hasiči. „Vodu hlídáme, kontrolujeme mostky a propustky, které by nečistoty mohly ucpat. Voda protéká v klidu, obavy zatím nejsou na místě,“ řekl velitel hasičů z Nechanic Jan Galásek.

Podobné je to i v další rizikové lokalitě, Humburkách u Nového Bydžova, kde se voda z Cidliny už v neděli rozlila do okolních luk. „Naši hasiči situaci sledují, ale nic se zatím neděje. V neděli večer bylo vody hodně, ale až k domům se nedostala,“ uvedl starosta Humburk Lubomír Pešek. „U nás je klid, voda je jen mírně rozlitá po lukách,“ sdělil nám starosta Nového Bydžova Pavel Louda.

Cidlina na Bydžovsku byla jedinou řekou, která se v okrese vylila z břehů. V pondělí odpoledne ale začala klesat a od 14 hodin už v Novém Bydžově neplatil ani první stupeň povodňové aktivity. Labe nad Jaroměří odpoledne stále ještě stoupalo, ale k dosažení prvního stupně mělo hodně daleko, stejně jako Orlice.

Zahrozily povodně, ale zkázu z roku 2006 zatím nečekáme
První stupně se včera objevily na Chrduimce, Novohradce a Doubravě. Na labských nádržích je nadále podstav

Po třech letech přišlo do kraje varování jarní povodně z tajícího sněhu. Včera zahrozily především Chrudimka, Doubrava a tradičně Novohradka.
Řeky však dosáhly jen 1. povodňových stupňů a odpoledne začaly zvolna opadávat. A na tocích z Orlických hor či Krkonoš sice hladiny stoupaly, ale jen pomalu a večer stále byly hluboko pod hranicí vyhlášení povodňového nebezpečí. A do toho navíc přišly uklidňující zprávy meteorologů a hydrologů.

„První stupně jsme zaznamenali na Novohradce a Chrudimce, odpoledne už zmizel na Cidlině. Sníh ze středních poloh sice dál odtává, ale pomalu a žádné nebezpečí nehrozí. Obleva není prudká,“ uvedla včera odpoledne Petra Šulcová z dispečinku Povodí Labe.Sníh už drží jen v Krkonoších, Orlických horách a na Vysočině v polohách nad 500 metrů. Jinde už odtál. A předpověď meteorologů je milosrdná. Celý týden sice bude relativně teplo a ke všemu i deštivo, ale právě na horách by se teploměr měl držet celé dny jen těsně nad nulou. Přehrady na horním toku Labe jsou upuštěny, aby zadržely očekávané přívaly vody z hřebenů Krkonoš.

Současné oteplení však hrozí sesuvy lavin v Krkonoších. V nejvyšších českých horách platí třetí stupeň lavinového nebezpečí z pětibodové škály. A ten je podle horské služby nejzrádnější.

„Vlivem oteplení, popřípadě deštových srážek, se zvyšuje riziko sesuvu lavin, a to především v odpoledních hodinách,“ varuje Horská služba.
Povodeň na přelomu března a dubna 2006, která zaplavila stovky domů, některé vesnice na Litomyšlsku úplně odřízla od světa a poničila hřebečský tunel mezi Moravskou Třebovou a Svitavami, přišla za úplně jiné situace. Všude leželo mnohem více sněhu a teploty trhaly rekordy. Teplá fronta po dlouhé a na sníh velmi bohaté zimě tehdy přišla 22. března. V prvních dnech bylo jen kolem pěti stupňů na nulou, ale teploty rychle stoupaly až k historickým 20,8 stupně Celsia, které byly naměřeny v pražském Klementinu 27. března. Do toho se následující den přidal déšť a dílo zkázy i přes mírné ochlazení na průměrných denních 10 stupňů bylo dokonáno.

Sníh tál jak šlehačka na dortu. Všude a rychle. Záplavy v plné síle propukly poslední březnový den. Ikonou tehdejšího řádění velké vody se stala Cerekvice nad Loučnou u Litomyšle. Nejhůř dopadla zdejší mateřská škola, která musela být evakuována, lidé vynášeli bahno z většiny domů.
V nedaleké Dlouhé Třebové se 2. dubna utopil 55letý důchodce. Spadl do túně vytvořené z naplavené vody.

„Na povodí menších toků byl v některých profilech překročen dvacetiletý průtok, například v Dašicích na Loučné, ve Vestci na Mrlině nebo v Malé Čermné na Tiché Orlici. Místně bylo dosaženo i 50letého průtoku, například v Cerekvici na Loučné nebo na Žejbru ve Vrbatově Kostelci,“ uvedla později povodňová analýza Českého hydrometeorologického ústavu.