Spor o jez na Labi je sporem ekologie s ekologií

Diskuse o tom, zda má smysl zachovat v ČR lodní dopravu, se vedou již řadu let. Projevují se sporem o vybudování Plavebního stupně Děčín, který by zlepšil plavební podmínky na nejkritičtějším úseku Labe, kde je dosud kvůli nízkým vodním stavům po velkou část roku plavba vyloučena. To činí problémy dopravcům i jejich zákazníkům.

Mnozí jsou na splavnosti řeky závislí, protože silniční nebo železniční doprava je pro jejich zboží příliš drahá, nebo dokonce jinak než po řece - především z rozměrových důvodů - není možná vůbec.

Délka diskuse není vyvolána složitostí technického řešení, ale hledáním způsobů a možností, jak naplnit záměr zlepšení plavebních podmínek a současně minimalizovat ekologické dopady. Jakkoli bývají dopravní projekty označovány za nešetrné k životnímu prostředí, málokdy to bývá pravda. Případů, kdy kvůli ekologii byla například zvolena delší či složitější, a tedy i dražší trasa silnice nebo dálnice, by totiž bylo v podkladech v resortu dopravy možno najít dlouhou řadu. Potíž je, že u řeky jinou trasu velmi často vybrat nemůžeme, řeka prostě je, kde je.

Jsem ještě schopen pochopit extrémní ochranářské postoje a nářky o upřednostňování ekonomických zájmů při výstavbě silnice. Ale jde-li o vodní dopravu, tedy dopravu jednoznačně nejekologičtější, přestává mi to rozum brát. Nahradíme-li jednou lodí s nižšími dopravními náklady i několik desítek kamiónů, o čem se vlastně bavíme? Neřešíme spor ekonomiky s ekologií, protože ekonomika už ekologii dávno ustoupila - řešíme spor ekologie s ekologií!

Na jedné straně existuje zájem přesunout dopravu ze silnice na dopravní cestu ohleduplnější k životnímu prostředí - a takovou řeka jako přirozená dopravní cesta určitě je. Na straně druhé je zájem na zachování přírodního prostředí v místě jediné konkrétní stavby (a ne například desítek kilometrů kolem stavby dálnice).

K projektu jednoho jediného jezu na severu Děčína se odborníci dostali za léta diskusí od původních záměrů obsahujících nejprve pět, později dva jezy. Nynější plán spočívá ve vybudování jezu, plavební komory, vodní elektrárny schopné zásobovat elektřinou všechny obyvatele Děčína. Stavba zlepší splavnost nikoli významným zvýšením hladiny, ale stabilizací úrovně jinak běžných vyšších vodních stavů. Vodní plocha se nerozlije nikam mimo stávající koryto řeky.

Pouhou perličkou je, že nynější koryto je po tvrdé regulaci koncem 19. století umělé - ramena jsou uzavřena hrázemi, břehy jsou vydlážděny těžkou dlažbou, proud řeky je zúžen koncentračními hrázemi. Jsou-li i přesto břehy pokryté pobřežní vegetací, která se tam za léta rozvinula a má dnes být chráněna, není důvod předpokládat, že se příroda nepřizpůsobí novým podmínkám. Přesto Ředitelství vodních cest ČR, které za stavbu odpovídá, již řadu let spolupracuje s ekologickými odborníky včetně bývalého ministra životního prostředí Ivana Dejmala.

Biologickými průzkumy byla vymezena prostředí a skupiny organismů a stanoven vliv, jaký na ně bude stavba mít. Na základě těchto průzkumů pak byla v projektu navržena opatření na minimalizaci dopadů (např. rybí přechody či suchozemský migrační biokoridor), případně na jejich kompenzaci (rozšíření zbytků záplavové zóny, obnovení komunikace hlavního toku Labe s přítoky, úprava v současné době nevyhovujících břehových struktur pro zvýšení četnosti stanovišť rostlin a živočichů).

Část z nich už je hotova, takže je možné sledovat a dokládat jejich účinnost. Projekt dokonce nabízí revitalizaci říční nivy nad rámec kompenzace budoucí újmy, tedy faktické zlepšení biologického a ekologického stavu území oproti stavu současnému.

Byl jsem se minulý týden podívat na "místo činu" a jsem přesvědčen, že připravená minimalizační, kompenzační a revitalizační opatření daleko přesahují rámec toho, co lze při ochraně přírody od státu spravedlivě žádat.

Nebudu se divit, pokud někomu budou připravená opatření připadat zbytečně rozsáhlá a nákladná, a nebudu mít argumenty, jak mu tento názor vyvrátit. Otevřeně ale říkám, že jsem rád, že to tak je, že máme fakticky připraveno ukázkové ekologické řešení. Zájem na ochraně přírodního prostředí kolem plavebního stupně je podle mého názoru ošetřen dostatečně, a proto s ním záměr na zlepšení plavebních podmínek není v rozporu.

Je-li říční doprava významně podporována v celé Evropské unii a zajímá-li se o situaci na našem dolním Labi Evropskou komisí jmenovaná koordinátorka rozvoje sítě vnitrozemských vodních cest Carla Peijs, která je v těchto dnech v ČR na návštěvě, nejsou aktivity u Děčína ničím sprostým ani protistátním, jak se někteří ochránci tváří.

Petr Bendl
http://virtually.cz