Veřejnost se může zapojit do připomínkování Mezinárodního plánu povodí Labe
Jak stanovuje Rámcová směrnice o vodách, všechny státy v povodí Labe by měly usilovat o nižší znečištění vody a celkové zlepšení podmínek pro živé organismy. „Měli by k tomu přispívat všichni, kteří nějak užívají vodu a vodní toky, tedy i plavební společnosti. Problematika zásahů na zlepšení a udržení splavnosti Labe je v plánu řešena jen velmi všeobecně," upozorňuje Jana Vitnerová. Podle německé nevládní organizace BUND je nutné tuto otázku řešit i na německé straně. „Každý stavební zásah má negativní vliv na morfologii vodního toku. Objem přepravených nákladů se trvale snižuje. Jsou takové zásahy vůbec v souladu s Rámcovou směrnicí o vodách?“ uvedl v diskusi Ernst-Paul Dörfler z organizace BUND. „Nebyly by finanční prostředky využity lépe investováním na reálné využití vodní cesty, nebo na opatření, která skutečně zlepší stav toku?“ uvažuje Dörfler.
Směrnice požaduje také snižování množství toxických látek, a to zejména organických látek a těžkých kovů, které řeku znečišťují. Rtuťová zátěž by měla být snížena nejpozději do roku 2017. Do té doby by totiž měly být vyřešeny jak staré ekologické zátěže (ve Spolchemii v Ústí nad Labem již byly zlikvidovány, pardubická Synthesia je právě odstraňuje a v dohledné době by mělo dojít k jejich odstranění i ve Spolaně v Neratovicích), tak rtuťové znečištění z čistíren odpadních vod, a to díky strategii omezování rtuti přijaté Evropskou unií. Jak uvedl zástupce německého chemického průmyslu Hans-Jörg Theyner, ostatní státy v labském povodí již od užívání rtuti v průmyslu upustily. Plán povodí vychází navíc vstříc české straně, která je v odstraňování znečištění rtutí pomalá i ve srovnání se zeměmi, jako je například Indie či Pákistán (2). Podle Heinze Glindemanna z vedení přístavu v Hamburgu se české chemické znečištění navíc podepisuje i na vysokých nákladech, které musí přístav vynakládat na odstranění sedimentů ze dna Labe.
Jak upozorňuje RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady ze sdružení Arnika, problémem zůstávají další látky, jako například hexachlorbenzen (3) či oktachlorstyren. "Do vody se dostávají především v důsledku nevyhovující technologie v v ústecké Spolchemii. Ta by sice měla problém řešit kromě jiného na základě Národního implementačního plánu a Stockholmské úmluvy, ale státní orgány nejsou příliš důsledné v kontrole, zda jsou tyto dokumenty dodržovány," uvedl Petrlík.
Jako závažný problém se podle něj ukazuje i znečištění perfluorovanými sloučeninami typu PFOS (perfluoroktansulfonan) (4), jimiž jsou výrazně kontaminovány ryby v Labi."Je nezbytné stanovit strategii pro sledování úniku těchto látek a zavést povinnost jejich evidence v průmyslových podnicích. Chybí také soustavnější sledování obsahu dioxinů v tělech ryb v Labi. Nárazová data nejsou dostatečná," doplnil J. Petrlík.
Mezinárodní komise pro ochranu Labe věnuje hodně pozornosti také zlepšení druhové skladby živočišných, zejména rybích druhů v řece. Zlepšovat by se měla zejména prostupnost labského povodí pro tažné ryby (losos, úhoř). "Plán by měl zajistit další oživování řeky. Měl by být zárukou toho, že se Labe díky úzkému zájmu některých uživatelů již nebude objevovat mezi nejnesmyslnějšími plány v Evropě (5)," dodala Jana Vitnerová z Arniky.
Poznámky:
(1) Plán povodí je k dispozici zde: www.ikse-mkol.org
(2) Viz zprávu Arniky z 10. října 2008 k Mezinárodní konferenci o rtuti: arnika.org
(3) Podrobnosti k této chemické látce zde: bezjedu.arnika.org
(4) O PFOS více zde: bezjedu.arnika.org
(5) Více například na stránce www.bankwatch.org
Zdroj: http://arnika.org