Soulad s přírodou?

Myslel jsem si docela dlouho, že úkolem ekologie je nacházet soulad mezi zájmy lidí a zájmy přírody a bránit tomu, aby lidé a příroda stáli proti sobě. Domácí scéna mě však za dlouhá léta - a nejvíce za poslední tři roky - přesvědčila o tom, že příroda je vždy, všude a za všech okolností důležitější než člověk, který by z ní měl být vyhnán.

Toto pojetí do české společnosti vnáší strana, která se dostala v roce 2006 do poslanecké sněmovny a ovládla ministerstvo životního prostředí. Její nejvyšší představitel začal tím, že škrtnutím pera zabil roky práce naší i svých předchůdců na ministerstvu ohledně vybudování kanálu u Přelouče. Obstrukcemi bránil pokračování příprav kompenzačních opatření na dolním Labi.

Stejné ministerstvo, které nás spolu s ochránci přírody kritizuje za neochotu jednat o ochraně přírody kolem labských projektů, pak svým odmítnutím účasti překazilo konání mezinárodního semináře o vnitrozemské plavbě a ochraně Labe, který se měl pod záštitou příslušných generálních ředitelství Evropské komise (pro dopravu i pro životní prostředí) konat v druhém červnovém týdnu.

Politický styl, jehož klíčoví reprezentanti a reprezentantky sice neumí vysvětlit, co je biomasa, ale přesně vědí, že vlivy vybudování jezu na Labi nejde kompenzovat, se nyní konečně odebírá do minulosti.

Sice to neřeší nedostatky české legislativy, která umožňuje znovu a znovu vznášet již jednou či stokrát vysvětlené či vyvrácené námitky, ale pro budoucnost vztahu veřejnosti k přírodě a ekologii je to dobrá zpráva.


AUTOR: Miroslav Šefara
ředitel Ředitelství vodních cest ČR

Ze Zpravodaje Po vodě