Podle vodohospodářů můžou za vysoký obsah sinic v jihočeských vodních nádržích hnojiva

Podle vodohospodářů můžou za vysoký obsah sinic v jihočeských vodách hnojiva. Právě fosfor z hnojiv a chemikálií používaných v zemědělství a rybníkářství je příčinou přemnožení sinic.

Řada obyvatel obcí a měst v blízkosti vodních ploch využívaných pro rekreaci si stěžuje na zvýšený výskyt sinic a řas v těchto nádržích. "Hovoří se především o Orlické přehradě, přehradní nádrži Jordán v Táboře, ale i dalších vodních plochách. Častým společným jmenovatelem těchto problémů je prvek fosfor," řekla Renata Kollarczyková z vodárenské společnosti VAK JČ.

Fosfor je biologický prvek vyskytující se v přírodě ve formě sloučenin a je součástí všech živých organismů. Využívá se v umělých hnojivech v zemědělství, v mycích a pracích prostředcích a tudíž je obsažen i v odpadních vodách. Čím větší je jeho přísun do přírodních vodních nádrží, tím větší je rozvoj řas a sinic, které navíc produkují nebezpečné toxiny a alergeny.

"Na čistírnách odpadních vod se fosfor odstraňuje chemickým srážením po aplikaci síranu železitého nebo biologicky. Účinnost kombinace obou těchto technologií se pohybuje okolo 85 až 95 procent. I klasická čistírna bez těchto technologií odstraní až 30 procent fosforu z odpadní vody," vysvětluje Jan Jindra, vedoucí rozvoje VAK JČ.

Všechny čistírny s kapacitou větší než 10 tisíc připojených obyvatel jsou již v kraji vystrojeny technologií na odstraňování fosforu dle nařízení vlády. Od 1. ledna 2008 platí nové nařízení vlády, které zpřísňuje podmínky pro vypouštění odpadních vod také v menších městech a obcích, tedy s čistírnami s kapacitou 2000 až 10 tisíc připojených obyvatel. Pro desítky obcí to znamená investici do obnovy technologie v hodnotě desítek až stovek tisíc korun nebo milionů v případě rozsáhlých rekonstrukcí. V rámci Jihočeského kraje čekají na rekonstrukce například v Nové Bystřici, Žirovnici, Studené, Slavonicích, Křemži a dalších městech.

"V současnosti tak za vysoký obsah fosforu v povrchových vodách nemohou vyčištěné vody z čistíren odpadních vod, ale spíše hnojiva a chemikálie využívané v zemědělství a rybníkářství. Fosfor se do vody dostává stékající vodou z polí a rybníků. Stejně jako odpadní voda z domácností, která není čištěna na čistírnách," dodal Jindra.

Společnosti VAK JČ a 1. JVS jako součásti rakouského koncernu Energie AG na jihu a západě Čech dodávku pitné vody pro více než 500 tisíc obyvatel. Aktivní je kromě vodního hospodářství také v oblastech energetiky a odpadového hospodářství na trzích Rakouska, jižního Německa, České republiky, Slovenské republiky, Maďarska, Rumunska a Ukrajiny. V České republice zastřešují vodárenské aktivity koncernu dceřiné společnosti VAK Jižní Čechy, a. s., 1. JVS, a. s., VAK Beroun, a. s., VODOS Kolín, s. r. o., a Vodárenská společnost Chrudim, a. s. Všechny české vodárenské společnosti koncernu Energie AG dodávají pitnou vodu pro více než 749 tisíc obyvatel a zaměstnávají téměř 1400 lidí.