N. Heřminovy kvůli plánované přehradě už opouštějí první lidé

První starousedlíci začali opouštět obec Nové Heřminovy na Bruntálsku, jejíž část má zaplavit voda z plánované nádrže. Lidé si nechali od Povodí Odry zaplatit za svůj majetek a koupili si nemovitosti v sousedním Zátoru či v dalších obcích. Samotné Heřminovy tím trpí. Velký odliv obyvatel podle starosty Radky Sijka povede ke značným problémům. "Dopady pro obec budou nedozírné," tvrdí o stavbě přehrady, která by měla začít nejdříve v roce 2015.

Jako první opustil Nové Heřminovy třiašedesátiletý Antonín Cimbál s rodinou. "Už jsme staří. S přehradou se pořád sice neví, ale za pět let nám bude už skoro sedmdesát. Třeba už nebudeme ani chodit. Neměli jsme čas na dlouhé rozmýšlení," svěřil se. "To víte, že to bylo těžké rozhodnutí. I jsme si poplakali," doplnila jeho manželka.

Z rodné ovce se odstěhovali do sousedního Zátoru, kde si koupili domek. Ten svůj, který opustili, sotva po letech práce dali do pořádku. Nyní mají před sebou další rekonstrukci. "V Heřminovech jsme se nadřeli hodně. Tady nás to čeká znova. Každou místnost upravujeme. Ale pak už snad budeme mít klid," uvedl Cimbál, který se narodil na Ukrajině a s rodinou na Bruntálsko přišel, když mu bylo 13 let.

To, že si vybral Zátor, je podle něj symbolické. "Chodil jsem tu do školy. Život v Česku tu vlastně pro mě začínal. A jak to vypadá, tak asi i skončí," řekl. Dodal, že pro Zátor rozhodlo několik praktických důvodů. Hlavním byl fakt, že jen nedaleko něj bydlí bratr, který může pomoci s těžce nemocnou maminkou. "Navíc jsme se nechtěli stěhovat moc daleko i kvůli samotné přehradě. Až vyrazíme na ryby, budeme to mít blízko," doplnil s úsměvem.

Cimbálovi jsou první, kdo přehradou ohroženou obec, kde dosud žilo asi 250 obyvatel, opustil. Už ale i další lidé si nakoupili nemovitosti v okolí a na stěhování se připravují. Ve fázi hledání je také Miroslav Selc. V Nových Heřminovech bydlí již 19 let a podle smlouvy s Povodím Odry, které vykupuje pozemky pro přehradu, může zůstat ještě čtyři roky. Původně ale přehradu odmítal a o stěhování nechtěl ani slyšet. Nakonec ale ustoupil. Pozemek i dům už prodal. "Jiná možnost stejně nebyla. Tento kraj mi ale přirostl k srdci. Opustit ho nechci. Hledáme něco v okolí," řekl. V Heřminovech jistě nezůstane. "Tady není kde stavět. Nejsou ani domy na prodej," uvedl.

Začínající odliv obyvatel se znepokojením sleduje starosta obce Radek Sijka. "Můžu potvrdit, že se už odstěhovaly první rodiny. Část obyvatel už byla vykoupena. Protože nemají možnost zůstat v této obci, odcházejí," uvedl. Za to podle něj může stát, který před časem sliboval velkorysé kompenzace i pro obec. Ta měla ze stavby těžit, rozrůst se a vzkvétat. Nic z toho se ale podle starosty nestane.

"Lidem se vyplatí nemalé částky za jejich domy. A tím to skončí. Tvrdí, že stavět mohou kdekoliv. Ne však v Nových Heřminovech, které stále nemají schválený územní plán a nejsou připravené žádné parcely pro novou výstavbu. Lidé proto odcházejí jinam," doplnil Sijka.

Dodal, že Heřminovy utrpí i odchodem několika živnostníků, kteří zde působili a také zaměstnávali lidi. "Obci přehrada uškodí a ve finále z ní zůstane jen vybourané torzo," dodal. Podle některých obyvatel jsou tak ti, jejichž domy skončí pod hladinou, na tom paradoxně lépe než ti, kteří zůstanou. "Raději to tady měli zaplavit celé. Nic tu nezůstane. Pomalu to tady vymře," řekl obyvatel obce, který nechtěl zveřejnit své jméno.

Celkem se bourání a zaplavení týká pěti desítek budov. Některé z nich nejsou ale obytné. Přehrada se dotkne života víc jak 20 rodin. Ty nyní přemýšlejí nad svým dalším osudem. "K dnešnímu dni bylo uzavřeno nebo je v řešení přibližně 40 smluv mezi majiteli objektů a pozemků v dotčeném území. Náhrada za jejich majetky dosahuje částky 180 milionů korun," řekl ČTK zástupce generálního ředitele Povodí Odry Petr Březina.

Přehrada byla hlavním tématem v obci i dnes. Úředníci ministerstva zemědělství totiž obyvatelům prezentovali výsledky takzvané EIA, která posuzovala vliv stavby na životní prostředí. Výsledné stanovisko stavbu schvaluje. To se ale nelíbí odpůrcům z řad ekologů. "Proces EIA odhalil nedostatky v celé jejich nahotě a ukázal jasně, že stavba přehrady je jen politickým beranidlem na státní pokladnu s cílem přinést zisk politickým kabinetům napojeným na severomoravské stavební firmy," tvrdí Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky.

Výstavba nádrže v Nových Heřminovech se řeší už několik desítek let. Aktuální se tato otázka stala opět po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Vláda nakonec vybrala menší variantu, která si vyžádá zboření 54 domů, z toho 23 obytných. Stavba nezačne dříve než v roce 2015. Ministerstvo zemědělství předpokládá náklady téměř osm miliard korun. Za to by se měla postavit přehrada a nová silnice. V této ceně jsou i další úpravy celého koryta řeky.

David Moravec