Podlehne ČR tlaku Evropské komise na zavedení další regulační instituce?

Představitelé DG Regio pro dotační politiku z Evropské komise (EK) požadují zřízení nezávislé regulační instituce v ČR. Podmiňují tím získání evropských dotací pro české vodárenství v novém programovacím období 2014-2020. Ministerstvo životního prostředí navrhuje tuto situaci řešit přesunem kompetencí v oblasti kontroly cen vody z municipalit na Energetický regulační úřad.

Česká republika by měla pečlivě zvážit, kterou cestou se vydá

"Pokud podlehneme tlaku EK a zavedeme novou regulační instituci, musíme se připravit na armádu úředníků a poradců," uvádí František Barák, předseda SOVAK ČR.

V České republice působí přes 5300 vlastníků vodárenské infrastruktury. Nová instituce by musela být schopna v závěru roku prověřit kalkulace cen vodného a stočného ve všech těchto případech. Pro srovnání například největší vodárenský regulační úřad ve Velké Británii reguluje pouze 25 vodárenských společností a přitom zaměstnává 40 zaměstnanců a řadu konzultantů.

"Navrhovaná forma regulace nemá v ČR ani v zahraničí obdobu. Např. Český telekomunikační úřad či Energetický regulační úřad prověřují řádově nižší počet společností. A přitom reálným výsledkem jejich působení jsou jedny z nejvyšších cen telekomunikačních služeb v Evropě a ceny energie srovnatelné s Německem," upozorňuje Barák.

Zásadním problémem navrhovaného řešení také je, že regulační instituce by měla převzít stávající kompetence měst a významně tak omezit jejich možnost rozhodování nejen o výši, ale i struktuře cen vodného a stočného.

V součastné době regulace vodárenství spadá do kompetence tří ministerstev:

Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva financí. Regulace cen vody patří do kompetence Ministerstva financí, které ve svém věstníku stanovuje způsob kalkulace cen vodného a stočného a definuje oprávněné náklady a přiměřený zisk, které se do ceny vody mohou započítat. V tomto roce platí aktualizovaná verze, reflektující např. i řadu připomínek právě ze strany EK.

Z předpisů EU navíc nevyplývá jednoznačný závazek pro členské státy ustavit "nezávislý" regulační orgán mimo stávající regulační úřady.

EU nemá ve vodohospodářském oboru dosud žádný standard. Analýzy ve většině případů vycházejí z dosavadních zkušeností např. z Velké Británie, kde je regulace uplatňována na významně menší počet subjektů a za zcela jiných podmínek. Ve Velké Británii již dříve došlo k plnému převodu vodohospodářského majetku do soukromého vlastnictví. V ČR až na výjimky zůstává majetek v rukou měst a obcí.