Vodní doprava má budoucnost, je totiž levná

říká ředitel Státní plavební správy Jaromír Kalousek

Z oken svého úřadu v areálu pražského holešovického přístavu smutně sleduje, jak na místě nevyužívaných překladišť a jeřábů vyrostly činžáky s luxusními byty. Přesto je šéf Státní plavební správy Jaromír Kalousek ohledně lodní dopravy v Česku optimistický.

OTÁZKA: Proč na českých řekách není tak živo jako na řekách v západní Evropě?

Není to úplně tak, rekreační plavba se velmi rozvíjí. Třeba Baťovým kanálem u řeky Moravy loni proplulo 65 tisíc lidí. Dobře je na tom i Vltava pod Českými Budějovicemi, kde bylo v rámci splavňování vybudováno několik nových přístavišť. Mimořádně rušný lodní provoz vládne v Praze. Chybí však infrastruktura. Třeba mezi Prahou a Slapy jsou jen dvě místa k natankování paliva. Je ale pravda, že velmi výrazný ústup zaznamenala nákladní doprava.

OTÁZKA: Proč? Dá se to ještě někdy zvrátit?

Částečně za to může útlum stavebnictví a pokles exportu tradičních "lodních" komodit. Hlavně však chybějící jez v Děčíně. Kvůli často nízké hladině Labe trpí nákladní i osobní lodní doprava mezi Českem a Německem nespolehlivostí. Přitom je výrazně levnější a mohla by odlehčit přetíženým silnicím. Výstavba jezu by umožnila i velkým zahraničním kabinovým lodím plout častěji do Česka a vozit k nám turisty. Dnes se lodní společnosti bojí dát Prahu do svých jízdních řádů - lodě by tu mohly uvíznout i na několik měsíců.

OTÁZKA: Jenže jez znamená čtyřapůlmiliardovou investici. Dá se věřit v její smysluplnost, když nákladně vybudované terminály pro lodní přepravu uhlí ze severních Čech do Chvaletic skončily ve šrotu a když se oba pražské přístavy v Holešovicích i na Smíchově mění v obytné čtvrti?

Perspektivní je zejména Labe. Vždyť u jeho toku leží řada významných průmyslových podniků, jako je Lovochemie, Spolana Neratovice či Unipetrol v Kralupech. Ale i strojírenská skupina Vítkovice měla nedávno dodat do USA rozměrnou klikovou hřídel a byla domluvena doprava po vodě, jenže kvůli suchu muselo být použito letadlo. Také ČEZ zvažoval dopravu dřevěné štěpky po vodě, ovšem vhodných člunů je dnes u nás jen devatenáct, byť jich bývaly stovky. Na Vltavě by pak mohla mít nákladní plavba perspektivu v okolí Temelína, protože doprava technologií při jeho dostavbě má stát až osm miliard korun.

OTÁZKA: Zatímco výstavbu děčínského jezu blokuje odpor ekologů, na jihu Čech výrazně pokročilo splavňování Vltavy...

Ti, kdo to prosazují - exhejtman Jan Zahradník, českobudějovický primátor Juraj Thoma či hlubocký starosta Tomáš Jirsa - jsou vizionáři. Přemýšlejí jako v téhle zemi málokdo. Vždyť rekreační plavba na úseku mezi Českými Budějovicemi a orlickou přehradou přivede do regionu ročně až tři sta tisíc turistů. Investice do splavnění se vyplatí.

AUTOR: Jan Štětka