Pranostiky a rčení o větru
-Počasí rozpoznáme podle větru, jako pána podle čeledě. -Vítr při východu slunce
ohlašuje pěkné počasí, ale při západu ohlašuje déšť. -Vítr, který se zdvihá se
sluncem a večer se utiší, přináší zřídka déšť. -Jestliže se rychle za sebou
otočí dvakrát větrný kohout, oznamuje bouřku a déšť. -Severák přináší drsné
počasí, ale za to stálé. -Vane-li při měsíčním úplňku vítr z východu, připravují
se silná chladna (zima). -Východní vítr přináší počasí na sena, západní na zelí,
jižní krupobití a severní psí počasí. -Jestliže táhnou mraky proti větru,
očekávej druhého dne déšť. LEDEN: -V novoroční noci vítr od východu pro dobytek
mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu
přinášel. -Bude-li na den sv.Pavla (25.1) vítr vát, budou toho roku na vojnu
vojáky brát; z které strany toho dne věje, z té strany přijdou kupci na obilé.
-A budú-li ten den větrové, to sie zbúřie proti sobě národové. -Na Saleského
Františka meluzina si často zapíská. ÚNOR: -Větrové jen popohání sněh a pršky
bez ustání; ten kdo s dřevem příliš lakotí, špatně v světnici se zapotí.
-Nechce-li severňák v únoru váti, v dubnu se to přec jenom musí státi. -V
únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí. -Když půlnoční větrové v tomto
měsíci silné jsou, bývá dobrá čáka úrody na ovoce; pakli ale ne, tak přicházejí
v měsíci dubnu, máji a škodí vínu a stromům. -V únoru prudký severníček - hojné
úrody bývá poslíček. -Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli
urodí. -Bude-li v úterý masopustní neb ve středu Popeleční vítr aneb vichr,
tehdy celý půst větrný bude. BŘEZEN: -Vítr, déšť a sněh a led jako o závod se
honí; po suchu máš bláto hned, zima ku konci se kloní. -V březnu vítr z břízy
fouká. -V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest. -Březen suchý,
duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní. -Na sv.Josefa vítr
z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy.(Ze
Slezska) DUBEN: -V tomto měsíci jest obyčejné mnoho silných větrů, na to hned
sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a protože tak stále proměnitelné povětří, že se
sotva v celém roku takového nalézá. -Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních
díru nenajde. -Hodně-li dubnu vítr duje, stodola se naplňuje. -Vítr, který od
velikonoc do sv.Ducha panuje, drží se celý rok. KVĚTEN: -Je-li o dni sv.Floriána
veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů. -Květen-li se větrem, červen deštěm
vlní, sejpky nazvíce i bečky plní. ČERVEN: -Když v červnu severní větry vějí, tu
se bouřky opozdějí. -Kam se vítr o sv.Vítu stačí, tam se také listy otáčí.
-Severní vítr v červnu je dobrý, ale nesmí být příliš studený. ČERVENEC:
-Věje-li na den Rozeslání apoštolů jižní vítr, bude velká drahota a tam, odkud
věje, vejká láce. -Na den Rozeslání apoštolů, odkud vítr věje, odtud přijde
drahota.(Tam už je.) -Je-li na sv. Maří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod
SRPEN: -Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká. -I
když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí. -Půlnoční větry v srpnu
přinášejí stálé počasí. -V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko
hřeje. -Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak. -Severáky v srpnu
přinášejí stálé počasí. -Bartolomějské větry ovsy lámou. ZÁŘÍ: -Na povýšení
sv.Kříže odkud fouká vítr, odtud přijde drahota. (14.9.) -Jasné počasí o
rovnodenní zvěstuje mnoho větrů v zimě. (23.9.) -Fučí-li na sv.Michala vítr od
východu nebo severu, bude tuhá zima. (29.9.) -Na sv.Michala, když severní a
západní vítr věje, tuhá zima pak k nám spěje. (29.9.) ŘÍJEN: -Říjen hojných
větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá. -V říjnu mráz a větry - leden,
únor teplý. -Vějou-li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí. -Fouká-li vítr na
sv.Remigia od východu, bude teplý podzimek. (1.10.) -Sv. Voršila a Kordula -
větry pohnula. (22.10.) -Když na Uršulu větr duje, tuhou zimu ohlašuje.
LISTOPAD: -Nejednou studený vítr zavěje, na Martina když sluníčko hřeje.
(11.11.) -Na Saturnina skučí meluzína. (29.11.) -O Všech svatých větry-li jsou,
znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějem.
(30.11.) PROSINEC: -Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají
nemocní. -Severní větry a červánky učiní zimě brzy konec. -O sv.Edmundu Kampiáně
ledový vítr fičí se stráně. (1.12.) -O sv.Tomáši meluzína straší. (21.12.) -Vítr
na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný. (24.12.)
-Jestli o Vánocívh vítr věje, jest hojnosti dobrá naděje. -Když na Štěpána silný
vítr bouří, vinař smutně oči mhouří. -Když na Silvestra ráno sluní, v noci
prudký vítr zavěje, není na vína hrubé naděje.
-Počasí rozpoznáme podle větru, jako pána podle čeledě.
-Vítr při východu slunce ohlašuje pěkné počasí, ale při západu ohlašuje déšť.
-Vítr, který se zdvihá se sluncem a večer se utiší, přináší zřídka déšť.
-Jestliže se rychle za sebou otočí dvakrát větrný kohout, oznamuje bouřku a déšť.
-Severák přináší drsné počasí, ale za to stálé.
-Vane-li při měsíčním úplňku vítr z východu, připravují se silná chladna (zima).
-Východní vítr přináší počasí na sena, západní na zelí, jižní krupobití a severní psí počasí.
-Jestliže táhnou mraky proti větru, očekávej druhého dne déšť.
LEDEN:
-V novoroční noci vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
-Bude-li na den sv.Pavla (25.1) vítr vát, budou toho roku na vojnu vojáky brát; z které strany toho dne věje, z té strany přijdou kupci na obilé.
-A budú-li ten den větrové, to sie zbúřie proti sobě národové.
-Na Saleského Františka meluzina si často zapíská.
ÚNOR:
-Větrové jen popohání sněh a pršky bez ustání; ten kdo s dřevem příliš lakotí, špatně v světnici se zapotí.
-Nechce-li severňák v únoru váti, v dubnu se to přec jenom musí státi.
-V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
-Když půlnoční větrové v tomto měsíci silné jsou, bývá dobrá čáka úrody na ovoce; pakli ale ne, tak přicházejí v měsíci dubnu, máji a škodí vínu a stromům.
-V únoru prudký severníček - hojné úrody bývá poslíček.
-Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli urodí.
-Bude-li v úterý masopustní neb ve středu Popeleční vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.
BŘEZEN:
-Vítr, déšť a sněh a led jako o závod se honí; po suchu máš bláto hned, zima ku konci se kloní.
-V březnu vítr z břízy fouká.
-V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest.
-Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
-Na sv.Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy.(Ze Slezska)
DUBEN:
-V tomto měsíci jest obyčejné mnoho silných větrů, na to hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a protože tak stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takového nalézá.
-Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
-Hodně-li dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
-Vítr, který od velikonoc do sv.Ducha panuje, drží se celý rok.
KVĚTEN:
-Je-li o dni sv.Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
-Květen-li se větrem, červen deštěm vlní, sejpky nazvíce i bečky plní.
ČERVEN:
-Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
-Kam se vítr o sv.Vítu stačí, tam se také listy otáčí.
-Severní vítr v červnu je dobrý, ale nesmí být příliš studený.
ČERVENEC:
-Věje-li na den Rozeslání apoštolů jižní vítr, bude velká drahota a tam, odkud věje, vejká láce.
-Na den Rozeslání apoštolů, odkud vítr věje, odtud přijde drahota.(Tam už je.)
-Je-li na sv. Maří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod
SRPEN:
-Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.
-I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
-Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
-V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
-Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
-Severáky v srpnu přinášejí stálé počasí.
-Bartolomějské větry ovsy lámou.
ZÁŘÍ:
-Na povýšení sv.Kříže odkud fouká vítr, odtud přijde drahota. (14.9.)
-Jasné počasí o rovnodenní zvěstuje mnoho větrů v zimě. (23.9.)
-Fučí-li na sv.Michala vítr od východu nebo severu, bude tuhá zima. (29.9.)
-Na sv.Michala, když severní a západní vítr věje, tuhá zima pak k nám spěje. (29.9.)
ŘÍJEN:
-Říjen hojných větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá.
-V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
-Vějou-li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
-Fouká-li vítr na sv.Remigia od východu, bude teplý podzimek. (1.10.)
-Sv. Voršila a Kordula - větry pohnula. (22.10.)
-Když na Uršulu větr duje, tuhou zimu ohlašuje.
LISTOPAD:
-Nejednou studený vítr zavěje, na Martina když sluníčko hřeje. (11.11.)
-Na Saturnina skučí meluzína. (29.11.)
-O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějem. (30.11.)
PROSINEC:
-Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní.
-Severní větry a červánky učiní zimě brzy konec.
-O sv.Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí se stráně. (1.12.)
-O sv.Tomáši meluzína straší. (21.12.)
-Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný. (24.12.)
-Jestli o Vánocívh vítr věje, jest hojnosti dobrá naděje.
-Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
-Když na Silvestra ráno sluní, v noci prudký vítr zavěje, není na vína hrubé naděje.
Sdílet článek na sociálních sítích