Omezení emisí amoniaku a metanu procesem rychlokompostování
Antonín Jelínek 1. Úvod Emise plynů ze zemědělské činnosti výrazně ovlivňují
životní prostředí. Zemědělství je nejen významným producentem toxického
amoniaku, ale při zemědělské činnosti vzniká i celá řada dalších plynů, zvláště
pak metan, CH4, CO2, CO, N2O, NOx, H2S a další odérové plyny. Hlavním
producentem těchto plynů je jednak chov hospodářských zvířat a na něj navazující
manipulace, skladování a aplikace organických odpadů - chlévského hnoje, kejdy
nebo trusu a v rostlinné výrobě je to zejména používání pesticidů a herbicidů,
ale také proces dlouhodobého kompostování. Jedna z možností, jak snížit poměrně
velké úniky amoniaku a metanu do ovzduší je využití procesu rychlokompostování.
2. Omezení emisí metanu procesem rychlokompostování Kompost je všestranné
statkové hnojivo obsahující všechny druhy rostlinných živin včetně humusových a
půdotvorných látek oživených edafonem. V současné době se vyrábí buď klasickým
způsobem na zemědělských a kompostářských závodech, nebo procesem
rychlokompostování na malých hromadách ve formě tzv. faremního kompostování.
Proces rychlokompostování umožňuje významně snížit emise amoniaku a metanu. Při
výrobě kompostu lze zužitkovat nejrůznější zbytkové suroviny, vyskytující se
nejen v zemědělství, ale i v komunálních službách. Dobrý kompost musí být složen
z minerálních látek (např. z dobré zeminy), organických látek (rašeliny,
rostlinných zbytků, natě apod.) a jejich směs oživena. Aby tyto složky na sebe
mohly působit co nejúčinněji, mají být ještě před zakládáním kompostu dobře
rozmělněny a smíchány, aby jejich styčný povrch byl co největší. Kompostování je
biologický proces. Je to aerobní termofilní samozáhřevný biologický rozklad
biologicky degradovatelného materiálu. Při kompostování přeměňují mikroorganismy
surový materiál na humus a jeho složky. Řádné kompostování vyvíjí dostačující
teplo k ničení semen plevelů, patogenních baktérií, redukuje obsah vody a objem
materiálu. Je to jednoduchý proces ovlivňovaný základními podmínkami prostředí,
které ovlivňují všechny biologické činnosti. Při procesu zrání kompostu vznikají
plynné emise. Při experimentech byly zjištěny následné plynné emise: N2O, NO,
NH3, CH4, CO, CO2, H2S. Je zřejmé, že obsah plynných emisí se bude lišit podle
jednotlivých komponent pro kompost použitých, ale vzhledem k potřebě zachovat
pro zdravý průběh kompostování je optimální dodržet poměr C : N = 30 : 1. 3.
Výsledky experimentu snížení emisí procesem rychlokompostování Při experimentech
bylo zjištěno, že na 1 t sušiny kompostu je při klasickém způsobu kompostování
(doba kompostování cca 12 měsíců, 2x překopávka) vyprodukováno 6 kg metanu. Při
rychlokompostování, při kterém je kompost vyroben za 8 - 12 týdnů a provedeno
cca 8 překopávek se množství vyprodukovaného metanu sníží o polovinu, tj. na 3
kg za rok. Je zajímavé také porovnat tvorbu metanu a amoniaku po překopávce.
Tento vztah ukazují grafy na obr. č. 1 a 2, pořízené při experimentech
prováděných na kompostárně ve Velkých Přílepech. Experimenty byly prováděny v
rámci mezinárodní spolupráce při řešení problematiky omezení emisí plynů ze
zemědělské činnosti se spolupracovníky ze SRN jejich přístrojem na principu
fotoakustické spektroskopie (FAS) Brüel & Kjaer 1302. Pro porovnání naměřených
hodnot po překopávce kompostu je zřejmé, že v průběhu několika hodin se únik
emisí snižuje, metan se na rozdíl od amoniaku stále částečně vyvíjí. Po každé
překopávce se však snižuje maximální dosažená hodnota emisí, až ke konci procesu
se již žádný amoniak ani metan netvoří. Z těchto měření lze celkem dobře usoudit
na rychlost přeměny organických odpadů na humusové látky. 4. Omezení zápachu při
rychlokompostování Rychlokompostování je jedna z možností, jak snížit emise
zátěžových plynů z degradačních procesů do ovzduší. Avšak aby mohl být ještě
více rozšiřován, a to nejen v oblasti zemědělství, je třeba omezit jeho některé
negativní vlivy na okolní prostředí. Jedním z takových vlivů je nežádoucí zápach
rychlokompostu, vznikající zejména na kompostárnách na území obcí, v městské
zástavbě. Rychlokompostování je technologie, která umožňuje dobře využívat a
jednoduše aplikovat nejrůznější přípravky jednak ke stimulaci mikroorganismů
čili urychlení celého procesu a jednak pro potlačení zápachu, který vzniká v
první fázi kompostovacího procesu. 5. Výsledky experimentu potlačení zápachu
vznikajícího při procesu rychlokompostování Za účelem ověření technologie
kompostování na malých hromadách a účinků přípravků pro ošetření kompostů bylo
zřízeno experimentální pracoviště, kde byl zjišťován vliv různých přípravků na
průběh zrání a snižování emisí, vznikajících během kompostovacího procesu.
Seznam a charakteristika jednotlivých přípravků pro ošetření kompostů, které
byly zahrnuty do ověřovacích zkoušek, jsou uvedeny v tabulce č. 1. Hlavním
ukazatelem pro určení míry zapáchání jednotlivých hromad, ošetřených různými
přípravky, byla hodnota emisí produkovaných procesem aerobního rozkladu
organických surovin, jíž největší měrou ovlivňuje amoniak (NH3). Mimo to bylo
provedeno měření metanu (CH4), oxidu uhličitého (CO2), oxidu dusíku (N2O) a
vlhkosti měřených plynů. Měření probíhala podle schválené metodiky VÚZT pro
měření zátěžových plynů v zemědělské činnosti. Pro ilustraci jsou na obr. 3
zaznamenány průběhy uvolňovaného amoniaku 4. den po založení zakládky.
Kompostované suroviny byly navezeny na tři hromady, z nichž hromada č. 1 byla
kontrolní - ničím neošetřená, zakrytá geotextilií, hromada č. 2 byla ošetřena
jedním z přípravků a také byla zakrytá geotextilií a hromada č. 3 byla ošetřená
přípravkem, avšak v průběhu kompostovacího procesu nebyla zakrývána. Z
naměřených průběhů je viditelný pozitivní účinek přípravku na snížení produkce
nežádoucích plynů. Jeho účinnost lze ještě zvýšit použitím zakrývací
geotextilie. Z dosažených výsledků je zřejmé, že při zajištění podmínek pro
optimální průběh kompostovacího procesu, je možné do určité míry potlačit
nežádoucí zápach kompostu, vznikající v jeho počáteční fázi. U všech použitých
přípravků lze konstatovat, že více nežli jako stimulátory pro urychlení
kompostovacího procesu, lépe plní funkci prostředku pro potlačení zápachu. 6.
Závěr Protože je rychlokompostování jedna z možností, jak snížit emise
zátěžových plynů z degradačních procesů do ovzduší, bude jeho význam v příštím
období stále narůstat a pokud se podaří omezit jeho negativní vlivy na okolní
prostředí, bude patřit mezi nejvýznamnější technologie pro zpracování
organických zbytků ze zemědělské činnosti v rámci zákona o odpadech a zákona o
ochraně ovzduší. Literatura Jelínek, A.; Češpiva, M.; Plíva, P.; Hörnig, G.:
Composting as possibility of toxic gases emissions reduction, mainly ammonia,
generated during manure storage. Zemědělská technika, 2001, č. 3, s. 82 - 91
Jelínek, A.; Češpiva, M.; Plíva, P.: \"Omezení vlivu emisí toxických plynů ze
stájí na životní prostředí\". Výroční zpráva za řešení projektu EP0960006510.
VÚZT Z-2357, 1999. Jelínek, A.: \"Kvalitativní a kvantitativní analýza
nejnovějších zdrojů, dotčených závazky protokolu ACETO a Legislativy EU\".
Zpráva za etapu 2., VÚZT, říjen 2000. Příspěvek pro seminář \"BIOODPAD 2002 -
biologické metody využívání zemědělských odpadů\" Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz
[http://www.biom.cz]
Antonín Jelínek
1. Úvod
Emise plynů ze zemědělské činnosti výrazně ovlivňují životní prostředí. Zemědělství je nejen významným producentem toxického amoniaku, ale při zemědělské činnosti vzniká i celá řada dalších plynů, zvláště pak metan, CH4, CO2, CO, N2O, NOx, H2S a další odérové plyny.
Hlavním producentem těchto plynů je jednak chov hospodářských zvířat a na něj navazující manipulace, skladování a aplikace organických odpadů - chlévského hnoje, kejdy nebo trusu a v rostlinné výrobě je to zejména používání pesticidů a herbicidů, ale také proces dlouhodobého kompostování.
Jedna z možností, jak snížit poměrně velké úniky amoniaku a metanu do ovzduší je využití procesu rychlokompostování.
2. Omezení emisí metanu procesem rychlokompostování
Kompost je všestranné statkové hnojivo obsahující všechny druhy rostlinných živin včetně humusových a půdotvorných látek oživených edafonem. V současné době se vyrábí buď klasickým způsobem na zemědělských a kompostářských závodech, nebo procesem rychlokompostování na malých hromadách ve formě tzv. faremního kompostování.
Proces rychlokompostování umožňuje významně snížit emise amoniaku a metanu. Při výrobě kompostu lze zužitkovat nejrůznější zbytkové suroviny, vyskytující se nejen v zemědělství, ale i v komunálních službách. Dobrý kompost musí být složen z minerálních látek (např. z dobré zeminy), organických látek (rašeliny, rostlinných zbytků, natě apod.) a jejich směs oživena. Aby tyto složky na sebe mohly působit co nejúčinněji, mají být ještě před zakládáním kompostu dobře rozmělněny a smíchány, aby jejich styčný povrch byl co největší.
Kompostování je biologický proces. Je to aerobní termofilní samozáhřevný biologický rozklad biologicky degradovatelného materiálu. Při kompostování přeměňují mikroorganismy surový materiál na humus a jeho složky. Řádné kompostování vyvíjí dostačující teplo k ničení semen plevelů, patogenních baktérií, redukuje obsah vody a objem materiálu.
Je to jednoduchý proces ovlivňovaný základními podmínkami prostředí, které ovlivňují všechny biologické činnosti. Při procesu zrání kompostu vznikají plynné emise. Při experimentech byly zjištěny následné plynné emise: N2O, NO, NH3, CH4, CO, CO2, H2S. Je zřejmé, že obsah plynných emisí se bude lišit podle jednotlivých komponent pro kompost použitých, ale vzhledem k potřebě zachovat pro zdravý průběh kompostování je optimální dodržet poměr C : N = 30 : 1.
3. Výsledky experimentu snížení emisí procesem rychlokompostování
Při experimentech bylo zjištěno, že na 1 t sušiny kompostu je při klasickém způsobu kompostování (doba kompostování cca 12 měsíců, 2x překopávka) vyprodukováno 6 kg metanu. Při rychlokompostování, při kterém je kompost vyroben za 8 - 12 týdnů a provedeno cca 8 překopávek se množství vyprodukovaného metanu sníží o polovinu, tj. na 3 kg za rok. Je zajímavé také porovnat tvorbu metanu a amoniaku po překopávce. Tento vztah ukazují grafy na obr. č. 1 a 2, pořízené při experimentech prováděných na kompostárně ve Velkých Přílepech.
Experimenty byly prováděny v rámci mezinárodní spolupráce při řešení problematiky omezení emisí plynů ze zemědělské činnosti se spolupracovníky ze SRN jejich přístrojem na principu fotoakustické spektroskopie (FAS) Brüel & Kjaer 1302.
Pro porovnání naměřených hodnot po překopávce kompostu je zřejmé, že v průběhu několika hodin se únik emisí snižuje, metan se na rozdíl od amoniaku stále částečně vyvíjí. Po každé překopávce se však snižuje maximální dosažená hodnota emisí, až ke konci procesu se již žádný amoniak ani metan netvoří. Z těchto měření lze celkem dobře usoudit na rychlost přeměny organických odpadů na humusové látky.
4. Omezení zápachu při rychlokompostování
Rychlokompostování je jedna z možností, jak snížit emise zátěžových plynů z degradačních procesů do ovzduší. Avšak aby mohl být ještě více rozšiřován, a to nejen v oblasti zemědělství, je třeba omezit jeho některé negativní vlivy na okolní prostředí.
Jedním z takových vlivů je nežádoucí zápach rychlokompostu, vznikající zejména na kompostárnách na území obcí, v městské zástavbě.
Rychlokompostování je technologie, která umožňuje dobře využívat a jednoduše aplikovat nejrůznější přípravky jednak ke stimulaci mikroorganismů čili urychlení celého procesu a jednak pro potlačení zápachu, který vzniká v první fázi kompostovacího procesu.
5. Výsledky experimentu potlačení zápachu vznikajícího při procesu rychlokompostování
Za účelem ověření technologie kompostování na malých hromadách a účinků přípravků pro ošetření kompostů bylo zřízeno experimentální pracoviště, kde byl zjišťován vliv různých přípravků na průběh zrání a snižování emisí, vznikajících během kompostovacího procesu. Seznam a charakteristika jednotlivých přípravků pro ošetření kompostů, které byly zahrnuty do ověřovacích zkoušek, jsou uvedeny v tabulce č. 1.
Hlavním ukazatelem pro určení míry zapáchání jednotlivých hromad, ošetřených různými přípravky, byla hodnota emisí produkovaných procesem aerobního rozkladu organických surovin, jíž největší měrou ovlivňuje amoniak (NH3). Mimo to bylo provedeno měření metanu (CH4), oxidu uhličitého (CO2), oxidu dusíku (N2O) a vlhkosti měřených plynů. Měření probíhala podle schválené metodiky VÚZT pro měření zátěžových plynů v zemědělské činnosti.
Pro ilustraci jsou na obr. 3 zaznamenány průběhy uvolňovaného amoniaku 4. den po založení zakládky. Kompostované suroviny byly navezeny na tři hromady, z nichž hromada č. 1 byla kontrolní - ničím neošetřená, zakrytá geotextilií, hromada č. 2 byla ošetřena jedním z přípravků a také byla zakrytá geotextilií a hromada č. 3 byla ošetřená přípravkem, avšak v průběhu kompostovacího procesu nebyla zakrývána.
Z naměřených průběhů je viditelný pozitivní účinek přípravku na snížení produkce nežádoucích plynů. Jeho účinnost lze ještě zvýšit použitím zakrývací geotextilie.
Z dosažených výsledků je zřejmé, že při zajištění podmínek pro optimální průběh kompostovacího procesu, je možné do určité míry potlačit nežádoucí zápach kompostu, vznikající v jeho počáteční fázi.
U všech použitých přípravků lze konstatovat, že více nežli jako stimulátory pro urychlení kompostovacího procesu, lépe plní funkci prostředku pro potlačení zápachu.
6. Závěr
Protože je rychlokompostování jedna z možností, jak snížit emise zátěžových plynů z degradačních procesů do ovzduší, bude jeho význam v příštím období stále narůstat a pokud se podaří omezit jeho negativní vlivy na okolní prostředí, bude patřit mezi nejvýznamnější technologie pro zpracování organických zbytků ze zemědělské činnosti v rámci zákona o odpadech a zákona o ochraně ovzduší.
Literatura
Jelínek, A.; Češpiva, M.; Plíva, P.; Hörnig, G.: Composting as possibility of toxic gases emissions reduction, mainly ammonia, generated during manure storage. Zemědělská technika, 2001, č. 3, s. 82 - 91
Jelínek, A.; Češpiva, M.; Plíva, P.: \"Omezení vlivu emisí toxických plynů ze stájí na životní prostředí\". Výroční zpráva za řešení projektu EP0960006510. VÚZT Z-2357, 1999.
Jelínek, A.: \"Kvalitativní a kvantitativní analýza nejnovějších zdrojů, dotčených závazky protokolu ACETO a Legislativy EU\". Zpráva za etapu 2., VÚZT, říjen 2000.
Příspěvek pro seminář \"BIOODPAD 2002 - biologické metody využívání zemědělských odpadů\"
Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz
Sdílet článek na sociálních sítích