Pumpy čekají na plyn

Základy českého plynárenství byly položeny již v první polovině devatenáctého století zahájením provozu v první pražské plynárně. Rozšíření plynárenského podnikání bylo technologicky umožněno rozvojem plošné přepravní a distribuční infrastruktury, ale nejdůležitějším se stalo využívání přírodního zemního plynu. Česká republika získala přístup k zemnímu plynu díky systému tranzitních plynovodů, které byly postupně budovány na našem území od počátku sedmdesátých let minulého století. Přeprava ruského plynu přes naše území do zemí západní Evropy, která byla jako projev politiky détente zahájena v roce 1973, umožnila postupný zánik výroby svítiplynu a jeho úplnou náhradu plynem zemním. Od vaření ke kogeneraci. Trvalý růst podílu plynu na primárních energetických zdrojích státu dosáhl úrovně okolo 20 procent, celkový import se pohybuje blízko hranice deseti miliard m3 ročně. Plošné pokrytí území České republiky plynárenskou sítí je vysoké a pomalu se blíží hranici kapacity trhu. Hlavní předností zemního plynu je fakt, že plyn jako palivo je \"ekologicky přátelský. Široké možnosti využívání plynu se dosud omezovaly většinou pouze na vaření, vytápění nebo přípravu teplé vody. Přitom existuje celá řada technologií, které představují nové a prověřené cesty efektivního využívání plynného paliva. Zatím nejvýznamnější je kogenerační výroba elektrické energie a tepla. Vysoká účinnost energetického transformačního procesu, která je dvojnásobná vůči klasické výrobě elektřiny v uhelných elektrárnách, znamená výzvu pro výrobce elektrické energie. Možnost rozložení menších zdrojů na ploše území státu zvyšuje úroveň bezpečnosti zásobování elektrickou energií, snižuje potenciální ztráty dálkových vysokonapěťových přenosů a umožňuje i jednodušší výrobu centralizovaného tepla. Možnosti v dopravě. Perspektivním směrem užití je využívání stlačeného zemního plynu jako paliva pro motorová vozidla. V některých městech již byla převedena část hromadné městské dopravy na vozidla, využívající zemní plyn. Snížení emisní zátěže města, působené naftovými motory autobusů, je viditelné. Náklady na palivo ve srovnání s benzinem klesají o dvě třetiny. Nedostatkem této formy využívání plynu je nedostatečná infrastruktura plnících stanic i omezená kapacita pro přestavbu motorových vozidel. Zatímco v současné době jsou motoristé v sousedních zemích zásobováni poměrně hustou sítí čerpacích stanic na stlačený zemní plyn, takto vybavené pumpy jsou v České republice zatím výjimkou. Určitá nedůvěra spotřebitelů k zemnímu plynu byla dříve vyvolávána obavami z možnosti vyčerpání jeho těžitelných zásob. Současná úroveň objevených ložisek plynu tento pesimismus vyvrací. Při současné úrovni těžby přesahují těžitelné zásoby plynu ve světě hranici roku 2100; to je dvojnásobek délky životnosti uhelných zásob a 1,5násobek disponibilních světových zásob ropy. Zemní plyn se tak stává nejperspektivnějším palivem dlouhodobého energetického výhledu. Úloha zemního plynu ve struktuře paliv a energií bude posilována též díky vývoji evropské energetické a ekologické legislativy. Aktuálně nás čeká liberalizace trhu s plynem a elektrickou energií, která by měla vnést konkurenci do obchodu s těmito energiemi a umožnit každému odběrateli, aby si vybral svého dodavatele. Konkurenční boj představuje významný faktor pro pokles ceny - v sousedním Německu klesla po otevření trhu cena elektrické energie téměř o polovinu. Česká republika sice získala v rámci vyjednávání o vstupu do Evropské unie výjimku umožňující odsun termínu otevírání trhu proti dosud platné legislativě, avšak novela liberalizačních směrnic, která by měla vstoupit v platnost koncem března příštího roku, zpochybňuje platnost dosažených výjimek. Je pravděpodobné, že trh se zemním plynem by mohl být otevřen již od ledna roku 2004. Podstatnější vliv na postavení zemního plynu ve struktuře primárních energetických zdrojů však bude mít soubor závazků, které Česká republika přijala v oblasti ochrany životního prostředí. Jde o soubor ekologických daní, znevýhodňujících paliva s vyšší úrovní negativního vlivu na životní prostředí (především pak hnědé uhlí) a o zpoplatnění produkce skleníkových plynů, zejména CO2. Podle odborných odhadů by použití obou těchto nástrojů znamenalo výrazný růst nákladů na výrobu elektrické energie v klasických uhelných elektrárnách i na výrobu tepla v teplárnách, používajících jako palivo uhlí. Odhad zvýšení ceny je nemalý - hovoří se až o 25procentním nárůstu ceny. Jednotný evropský trh. Vznik společné evropské infrastruktury znamená pro české plynárenství nový impuls. K tomu ostatně může napomoci i úspěšně provedená privatizace českého plynárenství do rukou významné evropské energetické společnosti RWE. Lze počítat s tím, že výrazně poroste podíl využití zemního plynu pro kombinovanou výrobu elektrické elektřiny a tepla v kogeneračních jednotkách. Současné teplárenství, jehož zranitelnost prokázala nedávná havárie elektrárny v Opatovicích, bude postupně upouštět od výstavby a provozu rozsáhlých soustav, existenčně závislých na jediném výrobním zdroji. Postupné nahrazování velkých systémů CZT diverzifikovanějšími zdroji tepla na bázi zemního plynu bude podpořeno i vlivem očekávaného zpoplatnění emisí skleníkových plynů a zavedením ekologické daně. Značný prostor je vytvářen i pro radikální růst využívání zemního plynu jako motorového paliva. Zdroj: Euro