Skleníkových plynů neubývá. Je jich čím dál víc

Zpráva OSN byla zveřejněna těsně před tím, než se do Německa včera sjeli zástupci sto devadesáti zemí probrat vývoj zemského klimatu. Podle odhadu světových odborníků se v tomto desetiletí emise skleníkových plynů z vyspělých zemí zvýší o deset procent. Je to tedy pravý opak toho, na čem se svět dohodl v roce 1997 v japonském Kjótu - tam vyspělé země slíbily snížit vypouštění skleníkových plynů do období 2008-2012 v průměru o 5,2 procenta oproti úrovni z roku 1990. \"Země světa musí vyvíjet nové technologie a musí přesvědčit průmysl i občany o potřebě snižování emisí oxidu uhličitého,\" řekla v Berlíně Joke Waller-Huntová, výkonná tajemnice konvence OSN o klimatické změně. MEZITITULEK: Situace se zhoršuje Nic takového se zatím neděje. Podle prognózy OSN právě nejvyspělejší země západní Evropy a Severní Ameriky spolu s Japonskem zvýší do roku 2010 emise skleníkových plynů celkově dokonce o plných 17 procent. Kjótský protokol dosud nevstoupil v platnost, protože jej neratifikovaly nejvýznamnější producenti skleníkových plynů, zejména Spojené státy a Austrálie. MEZITITULEK: Spojené státy: Nezatížíme vlastní ekonomiku Před dvěma lety americký prezident George W. Bush oznámil, že riziko změny klimatu není dostatečně vědecky prokázáno, a že přijímat opatření proti nejisté hrozbě by příliš zatížilo ekonomiku jeho země. USA jsou odpovědné za plnou třetinu světových emisí skleníkových plynů . Ani Evropská unie, přestože Kjótský protokol ratifikovala a slíbila snížení emisí skleníkových plynů o plných osm procent, se neomezuje. Evropská ekologická agentura, jež je součástí struktury Evropské unie, zveřejnila před měsícem zprávu, že mezi rokem 2000 a 2001 se emise skleníkových plynů v členských zemích zvýšily o jedno procento. Česká republika, která před dvěma lety Kjótský protokol ratifikovala a rovněž se zavázala k osmiprocentnímu snížení, je v odlišné pozici. Podepsaný závazek už bezděčně splnila. Ten se totiž se vztahuje k výchozí situaci z roku 1990. Vlivem omezení výroby v těžkém průmyslu v devadesátých letech emise oxidu uhličitého v zemi klesly o čtvrtinu. MEZITITULEK: I experti se přou Takzvané skleníkové plyny pod sebou jako pod pokličkou zadržují v atmosféře teplo. Většina světových odborníků pracujících pod patronací OSN v mezivládní komisi pro klimatické změny předpokládá, že více tepelné energie v atmosféře změní klimatický režim planety, takže zejména v zemích v okolí rovníku bude větší sucho. Naopak v oblastech blíže ke světovým pólům budou častější přívalové deště, voda z nich se však rychleji vypaří, čím koloběh srážek urychlí. Faktem však je, že i mezi experty panují rozpory o tom, jak se bude změna klimatu skutečně v praxi projevovat. Menšina odborníků stále zastává názor, že si Země poradí sama, jiní soudí, že věda ví příliš málo, takže nemá smysl, aby lidstvo už nyní přijímalo příliš razantní opatření. Další teoretikové soudí, že lepší než se snažit změnám podnebí zabránit je přizpůsobit se jim. Tedy například v budoucích oblastech sucha vybudovat zavlažovací systémy, v regionech ohrožených silnými dešti přijmout protipovodňová opatření. Nejvýznamnějším skleníkovým plynem je oxid uhličitý, kterého v zemském ovzduší přibývá vlivem lidské činnosti. Vzniká při spalování uhlí a ropy, tedy v elektrárnách, továrnách i v automobilových motorech. Snížit jeho emise by tedy vyžadovalo rozsáhlé změny v energetické efektivnosti průmyslu i dopravy. ZDROJ: HN