Školní výlety

Skončilo období školních výletů, skončila první letošní žeň autodopravců. To mě napadlo, když syn zhodnotil školní výlet jako \"dobrý, akorát, jsme dýl jeli autobusem než byli tam\". Pak zamumlal ještě něco, že ani ředitelka školy s tím nebyla tak úplně spokojená. Tu je tedy na místě otázka: Proč školy pořádají jednodenní výlet z hlavního města až na jižní či severní, případně západní, neřku-li východní kraj republiky, když dětem by stejně hodnotný zážitek připravil výlet do skansenu či modernější atrakce nejvýš pár desítek kilometrů odtud? Vnucuje se odpověď, že agentury nabízející školní výlety mají asi největší příjem za autobusem najeté kilometry. Kdyby takový výlet organizovala agentura spjatá s Českými drahami, bylo by to možná pro děti ještě větší dobrodružství; ovšem i pro učitelský doprovod. A tak se děti trmácí stovky kilometrů v horku po silnicích, pálí se nafta, k nebi stoupá oxid uhličitý a zesiluje globální oteplování, při zemi ve výškách nosu se drží karcinogenní benzo(a)pyren a jeho souputníci. A vesele svítící sluníčko z toho vyrábí smog známý jako losangeleský. Jeho součástí je ozón, který v horních vrstvách atmosféry je dobrodiním, chrání nás před ultrafialovým zářením. V přízemních vrstvách vzduchu, které dýcháme, ale působí na organismus jako jed. Je spolehlivě změřeno, že v době před začátkem průmyslové revoluce měl přízemní ozón průměrnou koncentraci 2040 g/m3. Dnes se na severní polokouli pohybuje na úrovni více než dvojnásobné, od 80 do 100 g/m3. Po hodině pobytu v koncentraci kolem 100 g už u některých lidí přicházejí bolesti hlavy a podráždění očí. Od 200 se aktivuje imunitní systém. Za jistých podmínek však vystupuje koncentrace přízemního ozónu vysoko nad 250 g/m3. Takovými podmínkami je stručně řečeno hustý automobilový provoz s emisemi, které katalyzátory nezmůžou. Vzniká losangeleský neboli letní smog. Prvně byl totiž vědecky popsán v auty zahlceném Los Angeles. Přízemní ozón je jen jednou z mnoha složek směsky plynů a prachu, které škodí zdraví a způsobují i jiné ekonomické ztráty, protože snižují zemědělskou produkci. Na ozón jsou citlivé brambory, vinná réva, hrách, fazole. Jak se proti letnímu smogu bránit? Dost těžko. Někde se to řeší například tak, že se z moci úřední omezí automobilový provoz. A přece. Zní to banálně, ale každou chvíli máme každý možnost volby: Nejet na školní výlet stovky kilometrů autobusem, nýbrž pár desítek kilometrů veřejnou dopravou. A někdy někam jinam se taky dá dostat veřejnou dopravou, na kole nebo možná pěšky. Pár litrů nafty se tak nespálí na škodící látky. Pár litrů je ale kapka v moři a člověk si stejně připadá bezmocný. Případně - podle nátury - si řekne: Proč bych právě já neměl jet, když jiní jedou? Tato otázka ale má i pozitivnější varianty. Například: Proč bych právě já se neměl rozhodnout ve prospěch životního prostředí a zdraví? Nebo tu biblickou: Kdo, když ne já, kdy, když ne teď? (komentáře, které vysíláme, nemusí vyjadřovat stanovisko Českého rozhlasu, připomínky a názory na tento komentář můžete zaslat e-mailem na adresu hana.kolarova@worldonline.cz) Hana Kolářová Zdroj: Český rozhlas - Radio Regina 92,6 www.rozhlas.cz