Kjótské pružné mechanismy: Vyhlídky pro financování energetických investic
AEBIOM, Jean-Marc Jossart, Manfred Vohrer Zápisky ze semináře organizovaného
Generálním komisariátem pro výzkum v Evropském Parlamentu 26. června 2003. Aby
bylo ekonomicky možné dosáhnout cíle Kjótského protokolu, byly vytvořeny tři
mechanismy: obchodování s emisemi (Emission Trading - ET), společně zaváděné
projekty (Joint Implementation - JI) a mechanismy čistého vývoje (Clean
development Mechanisms - CDM). Toky investic umožněné těmito mechanismy by měly
zlepšit výnosnost obnovitelných zdrojů. Jos Delbeke, EU Commission, DG
Environment Kjótský protokol byl ratifikován více než 110 zeměmi
reprezentujícími 4/5 světové populace, ale stále nevešel v platnost, jelikož
tyto země neprodukují více než 55% emisí skleníkových plynů. Spojené státy stále
neprojevily ochotu zasednout k jednacímu stolu. Rusko ratifikaci přislíbilo.
Zářijová konference v Moskvě by snad mohla pomoci. Země jako Čína či Indie se
nikdy nezaváží ke kvantitativním cílům, jelikož tím by ohrozily své rostoucí
ekonomiky. Proto se Evropská Komise rozhodla netlačit příliš na tyto země, aby
předešla bumerangovému efektu. Směrnice o obchodování s emisemi skleníkových
plynů prošla druhým čtením a pokud bude schválena, tak systém obchodování s
emisemi musí být připraven ve členských státech 1. ledna 2005. Evropský obchod
bude vytvořen s povoleními a cenami (předpokládá se 10 - 15 € na tunu CO2). Trh
pokryje EU15, 10 kandidátských zemí, země EFTA a jednání probíhají se
Švýcarskem, Kanadou, Japonskem a Novým Zélandem. JI a CDM mechanismy by mohly
být včleněny do ET konverzí emisních kreditů mechanismů založených na projektech
(JI a CDM) na emisní mechanismy (ET) a bez jakýchkoliv doplňkových zábrany pro
JI a CDM projekty. Annemarie Goedmakers, NUON, Nizozemí Elektrárenská společnost
NUON (9500 zaměstnanců) přijala cíl 10% obnovitelných zdrojů energie do roku
2010 (nyní dosahuje 5,7%, což představuje 320MW). NUON by chtěla prodávat
rozličné druhy elektřiny s rozdílnými cenami. NUON investovala do větrných farem
v Norsku a v Číně, JI projektů v Polsku a Rumunsku a hydro projektu v Guatemale.
Snížení emisí bylo prodáno zákazníkům v Nizozemí, kteří si přáli kompenzovat
uhlíkové emise, které produkují. Emise NUON dosáhli v roce 2001 494 gramů CO2 na
kWh. Charles Nicholson, British Petroleum, Velká Británie BP podporuje CDM jako
ekonomicky schůdnou cestu pro řízení emisí CO2 a umožňující zahrnutí i zemí, jež
nejsou zahrnuty v příloze 1 Kjótského protokolu. Současná cena CO2 není
dostatečně vysoká, aby skutečně ovlivnila ziskovost projektů. Franzjosef
Schafhausen, Ministerstvo životního prostředí, Německo Současná cena CO2 se nyní
pohybuje mezi 1 - 10 € / tunu CO2 a předpověď velikosti trhu pro rok 2010 se
pohybuje od 10 milionů € do 200 miliard €. Německo v mnoha otázkách volí
vyčkávací taktiku, jelikož nejsou zatím dostatečně jasná pravidla. Německo je
skeptické k zachycování uhlíku. Více informací je k dispozici na www.bmu.de
[http://www.bmu.de] (pravidla pro JI, CDM,…). Bernhard Zander, KfW Carbon Fund
Project, Německo KfW je banka prodávající uhlíkové úvěry. Tyto úvěry jsou
považovány za novou obchodovatelnou komoditu. Problémem je malý trh, rizika,
dlouhodobé perspektivy, slabá legislativy, atd. Charlotte Streck, Světová banka,
USA Světová banka spravuje uhlíkový fond (Prototype Carbon Fund) s počátečním
rozpočtem 180 mil. USD ze 17 soukromých společností a šesti OECD vlád. Rovněž
spravuje 70 - 140 mil. € pro Nizozemí. Do současnosti bylo schváleno 49 projektů
za 270 mil USD (prům. 5,5 mil USD / projekt). Cena administrace činí 250 tis.
USD na projekt. Problém představuje celková výše investice, jelikož uhlíkový
fond přispívá jen malou částí z celé investice (všech 49 projektů stálo odhadem
2.000 mil. USD). Levné úvěry z CDM jsou pouhou iluzí, jelikož nejchudší země
mají obtížnější přístup k financování projektů, vysoká investiční rizika,
dlouhou dobu přípravy projektů (5 let) a limitovaný dopad uhlíkového
financování. Adriaan Korthuis, Carboncredits, Nizozemí Nizozemí dosáhlo 6%
snížení emisí skleníkových plynů, což představuje 40 mil. tun CO2. Domácí
náklady byly vyhodnoceny na 150 € / tunu, zatímco Kjótské mechanismy nabízí
možnosti získání těchto redukcí za méně než 10 € / t. Proto se Nizozemí rozhodlo
začít brzy se všemi riziky, ale za nízké ceny a vyvinulo trh a standardy pro
budoucnost. Nizozemí má k dispozici Carboncredits.nl [http://Carboncredits.nl],
fondy ve Světové bance, EBRD, IFC, atd. Výhody: pro hostitelské země: lepší
investiční poměry, nižší místní znečištění, diverzifikaci zdrojů energie,
zkušenosti s obnovitelnými zdroji, pro investory: lepší ekonomická efektivita,
vyšší oběh hotovosti, podporu vlády, pro Nizozemí: dosáhnutí cílů z Kjóta.
Několik projektů již bylo schváleno (18 CDM projektů na 16,5 mil. tun za 4,75 €
/ t, 8 JI projektů na 8,5 mil. tun za 4 - 9 € / t). Manfred Vohrer, Global
Woods, Německo Projekty pro úspory zachycování uhlíku (zalesňování,
znovuzalesňování) jsou velmi cenově efektivní strategií pro snižování obsahu CO2
v atmosféře. Odlesňování je příčinou 1/6 emisí CO2 a zachycování by mohlo
přispět k 1/6 snížení emisí. Celkový podíl lesů na emisích skleníkových plynů
odpovídá 1/3. 1 m3 dřeva představuje : 240 kg C x 3,66 x 1,5 = 1,3 t CO2 a 1 ha
tropického lesa : 20 m3 x 1,3 = 26 t CO2 Les zároveň zabezpečuje prevenci eroze
půdy, uchovávání vody, ochranu biodiverzity, obnovuje půdu poškozenou nadměrnou
pastvou, snižuje vyčerpávání původních lesů (protože nabízí dřevo z nových
lesů), zvyšuje zaměstnanost, zabezpečuje přenos technologií. K dispozici jsou
tři příjmy zvyšující ekonomiku pěstování lesa: dřevo, bioenergie, CO2. Nové lesy
nenahradí původní lesy, jelikož bylo rozhodnuto uvažovat pouze o nových
plantážích po roce 1990 (a žádné lesy z před roku 1990). Toto levné snížení
emisí nesníží národní snahy, jelikož 50% redukcí emisí musí být zabezpečeno doma
a pouze 1% z národního cíle může být dosaženo zachycováním (rozhodnutí z
Marrakech). Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz [http://www.biom.cz]
AEBIOM, Jean-Marc Jossart, Manfred Vohrer
Zápisky ze semináře organizovaného Generálním komisariátem pro výzkum v Evropském Parlamentu 26. června 2003.
Aby bylo ekonomicky možné dosáhnout cíle Kjótského protokolu, byly vytvořeny tři mechanismy: obchodování s emisemi (Emission Trading - ET), společně zaváděné projekty (Joint Implementation - JI) a mechanismy čistého vývoje (Clean development Mechanisms - CDM). Toky investic umožněné těmito mechanismy by měly zlepšit výnosnost obnovitelných zdrojů.
Jos Delbeke, EU Commission, DG Environment
Kjótský protokol byl ratifikován více než 110 zeměmi reprezentujícími 4/5 světové populace, ale stále nevešel v platnost, jelikož tyto země neprodukují více než 55% emisí skleníkových plynů. Spojené státy stále neprojevily ochotu zasednout k jednacímu stolu. Rusko ratifikaci přislíbilo. Zářijová konference v Moskvě by snad mohla pomoci. Země jako Čína či Indie se nikdy nezaváží ke kvantitativním cílům, jelikož tím by ohrozily své rostoucí ekonomiky. Proto se Evropská Komise rozhodla netlačit příliš na tyto země, aby předešla bumerangovému efektu.
Směrnice o obchodování s emisemi skleníkových plynů prošla druhým čtením a pokud bude schválena, tak systém obchodování s emisemi musí být připraven ve členských státech 1. ledna 2005. Evropský obchod bude vytvořen s povoleními a cenami (předpokládá se 10 - 15 € na tunu CO2). Trh pokryje EU15, 10 kandidátských zemí, země EFTA a jednání probíhají se Švýcarskem, Kanadou, Japonskem a Novým Zélandem.
JI a CDM mechanismy by mohly být včleněny do ET konverzí emisních kreditů mechanismů založených na projektech (JI a CDM) na emisní mechanismy (ET) a bez jakýchkoliv doplňkových zábrany pro JI a CDM projekty.
Annemarie Goedmakers, NUON, Nizozemí
Elektrárenská společnost NUON (9500 zaměstnanců) přijala cíl 10% obnovitelných zdrojů energie do roku 2010 (nyní dosahuje 5,7%, což představuje 320MW). NUON by chtěla prodávat rozličné druhy elektřiny s rozdílnými cenami.
NUON investovala do větrných farem v Norsku a v Číně, JI projektů v Polsku a Rumunsku a hydro projektu v Guatemale. Snížení emisí bylo prodáno zákazníkům v Nizozemí, kteří si přáli kompenzovat uhlíkové emise, které produkují. Emise NUON dosáhli v roce 2001 494 gramů CO2 na kWh.
Charles Nicholson, British Petroleum, Velká Británie
BP podporuje CDM jako ekonomicky schůdnou cestu pro řízení emisí CO2 a umožňující zahrnutí i zemí, jež nejsou zahrnuty v příloze 1 Kjótského protokolu. Současná cena CO2 není dostatečně vysoká, aby skutečně ovlivnila ziskovost projektů.
Franzjosef Schafhausen, Ministerstvo životního prostředí, Německo
Současná cena CO2 se nyní pohybuje mezi 1 - 10 € / tunu CO2 a předpověď velikosti trhu pro rok 2010 se pohybuje od 10 milionů € do 200 miliard €.
Německo v mnoha otázkách volí vyčkávací taktiku, jelikož nejsou zatím dostatečně jasná pravidla. Německo je skeptické k zachycování uhlíku.
Více informací je k dispozici na www.bmu.de (pravidla pro JI, CDM,…).
Bernhard Zander, KfW Carbon Fund Project, Německo
KfW je banka prodávající uhlíkové úvěry. Tyto úvěry jsou považovány za novou obchodovatelnou komoditu. Problémem je malý trh, rizika, dlouhodobé perspektivy, slabá legislativy, atd.
Charlotte Streck, Světová banka, USA
Světová banka spravuje uhlíkový fond (Prototype Carbon Fund) s počátečním rozpočtem 180 mil. USD ze 17 soukromých společností a šesti OECD vlád. Rovněž spravuje 70 - 140 mil. € pro Nizozemí. Do současnosti bylo schváleno 49 projektů za 270 mil USD (prům. 5,5 mil USD / projekt). Cena administrace činí 250 tis. USD na projekt.
Problém představuje celková výše investice, jelikož uhlíkový fond přispívá jen malou částí z celé investice (všech 49 projektů stálo odhadem 2.000 mil. USD). Levné úvěry z CDM jsou pouhou iluzí, jelikož nejchudší země mají obtížnější přístup k financování projektů, vysoká investiční rizika, dlouhou dobu přípravy projektů (5 let) a limitovaný dopad uhlíkového financování.
Adriaan Korthuis, Carboncredits, Nizozemí
Nizozemí dosáhlo 6% snížení emisí skleníkových plynů, což představuje 40 mil. tun CO2. Domácí náklady byly vyhodnoceny na 150 € / tunu, zatímco Kjótské mechanismy nabízí možnosti získání těchto redukcí za méně než 10 € / t. Proto se Nizozemí rozhodlo začít brzy se všemi riziky, ale za nízké ceny a vyvinulo trh a standardy pro budoucnost. Nizozemí má k dispozici Carboncredits.nl, fondy ve Světové bance, EBRD, IFC, atd.
Výhody:
pro hostitelské země: lepší investiční poměry, nižší místní znečištění, diverzifikaci zdrojů energie, zkušenosti s obnovitelnými zdroji,
pro investory: lepší ekonomická efektivita, vyšší oběh hotovosti, podporu vlády,
pro Nizozemí: dosáhnutí cílů z Kjóta.
Několik projektů již bylo schváleno (18 CDM projektů na 16,5 mil. tun za 4,75 € / t, 8 JI projektů na 8,5 mil. tun za 4 - 9 € / t).
Manfred Vohrer, Global Woods, Německo
Projekty pro úspory zachycování uhlíku (zalesňování, znovuzalesňování) jsou velmi cenově efektivní strategií pro snižování obsahu CO2 v atmosféře.
Odlesňování je příčinou 1/6 emisí CO2 a zachycování by mohlo přispět k 1/6 snížení emisí. Celkový podíl lesů na emisích skleníkových plynů odpovídá 1/3. 1 m3 dřeva představuje : 240 kg C x 3,66 x 1,5 = 1,3 t CO2 a 1 ha tropického lesa : 20 m3 x 1,3 = 26 t CO2
Les zároveň zabezpečuje prevenci eroze půdy, uchovávání vody, ochranu biodiverzity, obnovuje půdu poškozenou nadměrnou pastvou, snižuje vyčerpávání původních lesů (protože nabízí dřevo z nových lesů), zvyšuje zaměstnanost, zabezpečuje přenos technologií.
K dispozici jsou tři příjmy zvyšující ekonomiku pěstování lesa: dřevo, bioenergie, CO2.
Nové lesy nenahradí původní lesy, jelikož bylo rozhodnuto uvažovat pouze o nových plantážích po roce 1990 (a žádné lesy z před roku 1990). Toto levné snížení emisí nesníží národní snahy, jelikož 50% redukcí emisí musí být zabezpečeno doma a pouze 1% z národního cíle může být dosaženo zachycováním (rozhodnutí z Marrakech).
Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz
Sdílet článek na sociálních sítích