Staré elektrárny dosluhují, nové přijdou na víc než sto miliard
Česko bude muset v dohledné době kvůli škodlivým emisím uzavřít své hnědouhelné
elektrárny, a to i přesto, že na jejich odsíření vydalo v devadesátých letech 45
miliard korun. Výstavba nových, modernějších přijde výrobce elektřiny ČEZ na 130
až 140 miliard. ČEZ musel podle zákona z roku 1991 odsířit své elektrárny za
sedm let. Tak rychle nikdo jiný v Evropě své elektrárny nevyčistil. Například
západní Německo si na to v 70. a 80. letech dalo patnáct let. Především lidé v
severních Čechách, kde se už před listopadem 1989 konaly demonstrace za čistší
vzduch, však žádali rychlé řešení. Aby ČEZ stihl do roku 1998 splnit limity,
sáhl po prověřené technologii - odsiřovacích zařízeních. Jejich životnost je asi
patnáct let, takže po roce 2010 začnou dosluhovat. Nahradit se už ovšem nedají.
\"Kritéria v EU nás jednoznačně vedou k výstavbě pouze nových elektráren,\"
vysvětluje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, podle něhož by bylo lepším řešením dát v
90. letech na vyčištění elektráren více času. \"Je škoda, že se neprosadil názor
energetiků a ekonomů a jednoznačně zvítězila ekologie. Na druhou stranu jsme
rychleji ulehčili přírodě, i když nás to bude stát více,\" dodává Kříž.
Odsiřovací zařízení navíc potřebují ke svému provozu každoročně statisíce tun
vápence, který se těží například v Českém krasu. Ve Zprávě o stavu životního
prostředí se uvádí: \"Určitým problémem bylo, že investice k ochraně ovzduší
byly z velké částí zaměřeny na koncová čisticí zařízení, například odsiřovací
jednotky, a nikoli na výměnu technologií.\" \"Odsíření nebyla chyba. Bylo
potřeba vyčistit vzduch rychle. Obecně ale platí, že je lepší předcházet
znečištění lepší technologií než chytat škodliviny v komíně,\" říká mluvčí
Ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. ZDROJ: HN
Česko bude muset v dohledné době kvůli škodlivým emisím uzavřít své hnědouhelné elektrárny, a to i přesto, že na jejich odsíření vydalo v devadesátých letech 45 miliard korun. Výstavba nových, modernějších přijde výrobce elektřiny ČEZ na 130 až 140 miliard.
ČEZ musel podle zákona z roku 1991 odsířit své elektrárny za sedm let. Tak rychle nikdo jiný v Evropě své elektrárny nevyčistil. Například západní Německo si na to v 70. a 80. letech dalo patnáct let. Především lidé v severních Čechách, kde se už před listopadem 1989 konaly demonstrace za čistší vzduch, však žádali rychlé řešení.
Aby ČEZ stihl do roku 1998 splnit limity, sáhl po prověřené technologii - odsiřovacích zařízeních. Jejich životnost je asi patnáct let, takže po roce 2010 začnou dosluhovat. Nahradit se už ovšem nedají. \"Kritéria v EU nás jednoznačně vedou k výstavbě pouze nových elektráren,\" vysvětluje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, podle něhož by bylo lepším řešením dát v 90. letech na vyčištění elektráren více času.
\"Je škoda, že se neprosadil názor energetiků a ekonomů a jednoznačně zvítězila ekologie. Na druhou stranu jsme rychleji ulehčili přírodě, i když nás to bude stát více,\" dodává Kříž.
Odsiřovací zařízení navíc potřebují ke svému provozu každoročně statisíce tun vápence, který se těží například v Českém krasu.
Ve Zprávě o stavu životního prostředí se uvádí: \"Určitým problémem bylo, že investice k ochraně ovzduší byly z velké částí zaměřeny na koncová čisticí zařízení, například odsiřovací jednotky, a nikoli na výměnu technologií.\"
\"Odsíření nebyla chyba. Bylo potřeba vyčistit vzduch rychle. Obecně ale platí, že je lepší předcházet znečištění lepší technologií než chytat škodliviny v komíně,\" říká mluvčí Ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích