Odsíření snižuje účinnost elektráren, takže se spálí více hnědého uhlí
Odsíření elektráren v devadesátých letech sice pomohlo výrazně vyčistit vzduch,
zároveň přineslo několik jiných ekologických problémů. Odsiřovací zařízení
snižuje zhruba o jedno procento účinnost elektráren, takže se musí spálit více
hnědého uhlí. Celková účinnost u většiny elektrárenských bloků společnosti ČEZ
se pohybuje mezi 32,5 až 37,8 procenta. \"Moderní uhelné elektrárny se dostávají
nad čtyřicet procent,\" říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Odlučovače potřebují ke
svému provozu poměrně velké množství kvalitního vápence. ČEZ ho ročně spotřebuje
téměř 1,5 miliónu tun. Vápenec se mnohdy těží ve vzácných přírodních oblastech,
jakou je například Český kras. \"Na deset měsíčních kráterů v severních Čechách,
kde se těží uhlí do elektráren, musíme vyhloubit jeden kráter v Českém krasu,\"
řekl před časem Petr Jakeš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Fluidní
kotle, které se používají v moderních elektrárnách, sice také pracují s
vápencem, ale nespotřebují ho tolik. \"Moderní technologie by potřebovaly této
suroviny méně,\" dodává Kříž. ČEZ tvrdí, že bylo chybou, když se v 90. letech
musely vyčistit elektrárny v rekordně krátké době sedmi let. Kdyby bylo více
času, mohla by firma postavit i moderní, \"čistší\" elektrárny. Ivan Dejmal,
který byl na počátku devadesátých let ministrem životního prostředí, uvedl, že
původní návrh na splnění emisních limitů byl stanoven na deset let. To by podle
Dejmala dávalo dost času na to, aby se ČEZ mohl více zaměřit na výměnu
technologií a nemontovat na většinu elektráren pouze odsiřovací zařízení. Jenže
federální parlament lhůtu zkrátil o polovinu. Později se termín prodloužil na
sedm let. \"Odsíření bylo třeba udělat, ale není to něco, s čím by se mělo
pokračovat,\" soudí Bedřich Moldan, stínový ministr životního prostředí za ODS.
Zatímco v roce 1990 vypustily elektrárny a další podniky do ovzduší přibližně
1,85 miliónu tun oxidu siřičitého, vloni to bylo díky odsíření 249 tisíc tun,
tedy takřka o devadesát procent méně. ZDROJ: HN
Odsíření elektráren v devadesátých letech sice pomohlo výrazně vyčistit vzduch, zároveň přineslo několik jiných ekologických problémů.
Odsiřovací zařízení snižuje zhruba o jedno procento účinnost elektráren, takže se musí spálit více hnědého uhlí. Celková účinnost u většiny elektrárenských bloků společnosti ČEZ se pohybuje mezi 32,5 až 37,8 procenta.
\"Moderní uhelné elektrárny se dostávají nad čtyřicet procent,\" říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Odlučovače potřebují ke svému provozu poměrně velké množství kvalitního vápence. ČEZ ho ročně spotřebuje téměř 1,5 miliónu tun. Vápenec se mnohdy těží ve vzácných přírodních oblastech, jakou je například Český kras.
\"Na deset měsíčních kráterů v severních Čechách, kde se těží uhlí do elektráren, musíme vyhloubit jeden kráter v Českém krasu,\" řekl před časem Petr Jakeš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Fluidní kotle, které se používají v moderních elektrárnách, sice také pracují s vápencem, ale nespotřebují ho tolik. \"Moderní technologie by potřebovaly této suroviny méně,\" dodává Kříž.
ČEZ tvrdí, že bylo chybou, když se v 90. letech musely vyčistit elektrárny v rekordně krátké době sedmi let. Kdyby bylo více času, mohla by firma postavit i moderní, \"čistší\" elektrárny.
Ivan Dejmal, který byl na počátku devadesátých let ministrem životního prostředí, uvedl, že původní návrh na splnění emisních limitů byl stanoven na deset let. To by podle Dejmala dávalo dost času na to, aby se ČEZ mohl více zaměřit na výměnu technologií a nemontovat na většinu elektráren pouze odsiřovací zařízení.
Jenže federální parlament lhůtu zkrátil o polovinu. Později se termín prodloužil na sedm let.
\"Odsíření bylo třeba udělat, ale není to něco, s čím by se mělo pokračovat,\" soudí Bedřich Moldan, stínový ministr životního prostředí za ODS.
Zatímco v roce 1990 vypustily elektrárny a další podniky do ovzduší přibližně 1,85 miliónu tun oxidu siřičitého, vloni to bylo díky odsíření 249 tisíc tun, tedy takřka o devadesát procent méně.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích