Biopaliva - šance s otazníky

Do pohonných hmot by se od května příštího roku mělo přidávat několik procent biopaliv. Vyjde-li záměr Ministerstva zemědělství, motoristé budou jezdit jen na naftu s přídavkem zpracovaného řepkového oleje či na benzín s příměsí biolihu z obilí. Používání takto upravených pohonných hmot má nařídit zákon, konkrétně novela zákona o  ochraně   ovzduší  .
Pod oblíbenou zaklínací formulkou - poukazem na skutečnost, že určitý podíl biopaliv bude požadovat Evropská unie dle letos schválené směrnice, se ovšem mohou schovat i záměry, jež nemusí být zcela průzračné.
Komu a čemu například poslouží zavedení biolihu z obilí? Ministr zemědělství Jaroslav Palas spolu s předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslavem Kalouskem popisují \"akci biolíh\" tak, že jde vlastně o jakési perpetuum mobile. Stát prý do programu nejen nic nevloží, ale naopak ještě dvě miliardy korun získá. Zároveň si přijde na své i  životní   prostředí  a venkov bude bohatší o tisíce pracovních příležitostí.
Kalousek propočítal, že zavedení biopaliv sice ochudí rozpočet státu o čtyři miliardy korun výpadkem spotřební daně, ale na straně druhé šest miliard přinese. Zvýší se totiž daně a odvody zaměstnanců na nově vytvořených pracovních sítech, uspoří výdaje na dávky v nezaměstnanosti a bude možné i do zahraničí prodat část takzvaného národního limitu  spalin  .
\"Program bude mít příznivý dopad na nárůst pracovních sil v zemědělství a zajistí celkem práci více než patnácti tisícům lidí,\" pochválil si zase Palas.
Ve skutečnosti to však vypadá, že na růst agrární zaměstnanosti bude mít biolíh vliv nulový. Nepočítá se totiž se zvyšováním plochy polí na pěstování obilí pro biolíh. Kde by se tedy uživili další rolníci? Třeba však přiznat, že by se mohl aspoň zpomalit odliv lidí z oboru. Pokud jde o pracovní místa týkající se samotné výroby biolihu, je otázkou, zda pomohou snížit nezaměstnanost na venkově, či naopak ještě odsají další lidi z vesnice do měst.
Zajímavý je i argument, že biolíh umožní vypořádat se s přebytky obilí. Je to tedy zároveň přiznání, že je v republice obilí skutečně dost - a letošní povyk kolem zdražování pšenice a pečiva byl ryze lobbistický?
Uveďme však teď v souhrnu klady, které zavádění biopaliv zákonem skutečně může přinést: Postupné nahrazovaní fosilních paliv zdroji obnovitelnými je skutečně v zájmu  ekologie  a výhledově jde též o hospodárnost provozu. Nebyla by to Evropská unie, aby na to také nevymyslela pravidla - od roku 2006 budou muset členské státy zajistit minimální podíl biopaliv ve výši dvou procent, do roku 2010 pak bezmála šest procent.
Nepotravinářské využívání zemědělské produkce je jednou z cest, jak udržovat venkov při životě v situaci, kdy je v Evropě obtížné zbavovat se agrárních přebytků. Rolníci, kteří jsou často závislí na výkyvech trhu, tak mohou získat i určitou jistotu pro své podnikání, totiž zaručený příjem za řepku či obilí.
A v neposlední řadě, zrušením dosavadního systému výroby  bionafty  ušetří státní pokladna asi 1,5 miliardy korun ročně.  Bionafta  (zhruba třicetiprocentní podíl metylesteru řepkového oleje, zbytek normální nafta) totiž musí být vydatně dotována. Jinak by byla tak drahá, že by si ji dobrovolně nikdo nekoupil.
Napříště by tedy vláda chtěla dotace nahradit zákonem. Tři až pět procent metylesteru z řepky má být povinně v naftě už od příštího května, od ledna 2005 pak nejméně pět procent biolihu v benzínu.
Uveďme také slabiny zamýšleného projektu: S velkou pravděpodobností pohonné hmoty s přídavkem biolátek podraží. Palas hovoří o tom, že jen o několik haléřů na litr, zpracovatelé a prodejci paliv zatím zdražení přesněji nevyčíslují.
Obilí i řepka se pěstují na orné půdě - té má ovšem Česká republika podle  ekologů  výrazně větší podíl, než odpovídá zdejším přírodním podmínkám. Příliš mnoho polí na úkor luk a pastvin prohlubuje účinky eroze, zničené pozemky pak nejsou schopny pojmout více vody a například zmírnit následky povodní.
A konečně ani efektivita výroby energie není optimální. Organizace na podporu energetických technologií OPET uvádí, že třeba výroba biolihu je třikrát efektivnější při použití celulózy z dřevního  odpadu  , než z obilí.
Je povinností zodpovědných politiků všechna pro a proti zvážit, než se pod heslem pomoci venkovu pustí do obrovské akce dalšího zprůmyslnění zemědělství.
Program biopaliv jistě získá u zúčastněných podnikatelů vřelý ohlas - vždyť kdo by nejásal, když mu stálý odbyt produkce zajistí zákon. Ještě méně pozornosti než dosud se zřejmě naopak dostane dalším možnostem využívání  alternativních   zdrojů   energie  , jimž přitom mnohé země unie dávají přednost. Jde například o  spalování  štěpky či slámy.
 Ekologové  přitom potvrzují, že právě takové přímé  spalování  je mnohem efektivnější než získávání energie technologicky náročnější výrobou biopaliv.  Spalování  je vhodné právě pro menší obce, a je možné je vždy uzpůsobit na míru konkrétním místním podmínkám.
Na taková zařízení bude také velmi dobře možné získávat dotace z Evropské unie. Jenže takové aktivity mají nejspíš smůlu. Jednotlivě mají jen lokální rozměr, nejde o žádnou celostátní kampaň - takže příliš hlasů do voleb ani zprostředkování miliardových zakázek zde politici nejvyšší úrovně nenajdou.
AUTOR: martin.marik@economia.cz
ZDROJ: HN