Hrozba, které není nasloucháno

Ačkoliv princip globálního oteplování je na řadě oficiálních míst odmítán, podle stále sílící skupiny odborníků je tato skutečnost prokazatelná na všech kontinentech. Navíc podle zprávy světové meteorologické organizace byly poslední roky provázeny neobyčejně bohatou řadou přírodních katastrof, podmíněných klimatickými událostmi. Hurikány v Atlantiku, mohutné záplavy v Číně, vlny horka ve světě, sesuvy půdy, vlny tsunami, zemětřesení... Nynější století by pak podle dosavadního vývoje mělo přinést průměrné roční oteplení o jeden až dva stupně.
Takový postup však zákonitě předpokládá oteplování vody v oceánech a tání antarktických ledovců, takže do roku 2100 by se hladina vody v oceánech měla zvýšit o 50 centimetrů. Tudíž hrozí i narůstající počet záplav a dokonce potopení některých ostrovů. Jedna z dalších alarmujících informací hovoří o tom, že se hroutí celý arktický ekosystém. Tající ledy zbavují velryby a mrože jejich přirozených životních podmínek i zdrojů obživy, populace ledních medvědů a tuleňů se podle statistik snížila zhruba na polovinu.
Jiný statistický souhrn předestírá katastrofickou vizi, která tvrdí, že během stovky let budou pravděpodobně všechny mořské korálové útesy mrtvé. Hypotézy vycházejí ze skutečnosti, že zhruba 70 až 90 procent předloni zkoumaných korálových atolů v Indickém oceánu již odumřelo právě v důsledku oteplování vody.
Přírodní katastrofy si mimo jiné vybírají i spousty obětí. Podle shromážděných údajů změny životního prostředí vyhnaly z domovů zhruba 25 milionů lidí a předpokládá se, že v průběhu nadcházejících padesáti let by se mohl tento počet vyšplhat až na osminásobek. Také choroby přenášené hmyzem a jinými bacilonosiči se díky globálnímu oteplení mohou rozšířit nebývalou měrou. A změna klimatu prý dle vyjádření některých vědců hrozí i zastavením Golfského proudu.
Přestože změna světového klimatu je pravděpodobně nejvážnější hrozbou pro lidskou populaci od jejího vzniku, není brána s takovou vážností, jakou by si zasluhovala. A to nejen v laických, ale i v politických kruzích.

Zdroj: Českobudějovické listy