Skleníkového plynu oxidu uhličitého rychle přibývá
Nežádoucí rekord oznámili výzkumníci z amerického Národního úřadu pro sledování
oceánů a atmosféry (NOAA). Zjistili, že množství oxidu uhličitého v zemské
atmosféře dosáhlo v roce 2003 zatím nejvyšší zaznamenané úrovně. Tím se
urychluje oteplování planety.
Výsledky pocházejí z observatoře Mauna Loa na Havaji. Oxid uhličitý patří k
plynům, které pod sebou v ovzduší zadržují teplo. Vědci jsou přesvědčeni, že
významně přispívá ke globálnímu oteplování planety. To narušuje stabilitu
klimatu a projevuje se například vlnami veder a sucha, jež ohrožují zemědělství.
Američtí vědci začali sledovat hladinu oxidu uhličitého v atmosféře koncem
padesátých let. Tehdy dosahovala úrovně 315 ppm (částic v mi-liónu). Od té doby
se postupně zvyšovala, až loni dosáhla úrovně 376 ppm. Zatímco průměrný růst v
minulých letech se pohyboval kolem 1,5 ppm ročně, mezi rokem 2002 a 2003 přibylo
oxidu uhličitého o 2,5 ppm.
Vědci z NOAA předpokládají, že hlavním důvodem skokového růstu obsahu oxidu
uhličitého v celosvětovém ovzduší je ekonomický rozvoj Číny a Indie, který s
sebou přináší vyšší spalování uhlí a ropy zejména v tepelných elektrárnách.
Zatímco Evropská unie se rozhodla emise oxidu uhličitého snižovat, k žádné
mezinárodní dohodě o zmenšení množství skleníkových plynů nepřistoupily
rozvojové země ani Spojené státy, jež jsou největším spalovačem fosilních paliv
na světě - z USA pochází plná čtvrtina celosvětových emisí oxidu uhličitého.
Nežádoucí rekord oznámili výzkumníci z amerického Národního úřadu pro sledování oceánů a atmosféry (NOAA). Zjistili, že množství oxidu uhličitého v zemské atmosféře dosáhlo v roce 2003 zatím nejvyšší zaznamenané úrovně. Tím se urychluje oteplování planety.
Výsledky pocházejí z observatoře Mauna Loa na Havaji. Oxid uhličitý patří k plynům, které pod sebou v ovzduší zadržují teplo. Vědci jsou přesvědčeni, že významně přispívá ke globálnímu oteplování planety. To narušuje stabilitu klimatu a projevuje se například vlnami veder a sucha, jež ohrožují zemědělství.
Američtí vědci začali sledovat hladinu oxidu uhličitého v atmosféře koncem padesátých let. Tehdy dosahovala úrovně 315 ppm (částic v mi-liónu). Od té doby se postupně zvyšovala, až loni dosáhla úrovně 376 ppm. Zatímco průměrný růst v minulých letech se pohyboval kolem 1,5 ppm ročně, mezi rokem 2002 a 2003 přibylo oxidu uhličitého o 2,5 ppm.
Vědci z NOAA předpokládají, že hlavním důvodem skokového růstu obsahu oxidu uhličitého v celosvětovém ovzduší je ekonomický rozvoj Číny a Indie, který s sebou přináší vyšší spalování uhlí a ropy zejména v tepelných elektrárnách. Zatímco Evropská unie se rozhodla emise oxidu uhličitého snižovat, k žádné mezinárodní dohodě o zmenšení množství skleníkových plynů nepřistoupily rozvojové země ani Spojené státy, jež jsou největším spalovačem fosilních paliv na světě - z USA pochází plná čtvrtina celosvětových emisí oxidu uhličitého.
Výsledky pocházejí z observatoře Mauna Loa na Havaji. Oxid uhličitý patří k plynům, které pod sebou v ovzduší zadržují teplo. Vědci jsou přesvědčeni, že významně přispívá ke globálnímu oteplování planety. To narušuje stabilitu klimatu a projevuje se například vlnami veder a sucha, jež ohrožují zemědělství.
Američtí vědci začali sledovat hladinu oxidu uhličitého v atmosféře koncem padesátých let. Tehdy dosahovala úrovně 315 ppm (částic v mi-liónu). Od té doby se postupně zvyšovala, až loni dosáhla úrovně 376 ppm. Zatímco průměrný růst v minulých letech se pohyboval kolem 1,5 ppm ročně, mezi rokem 2002 a 2003 přibylo oxidu uhličitého o 2,5 ppm.
Vědci z NOAA předpokládají, že hlavním důvodem skokového růstu obsahu oxidu uhličitého v celosvětovém ovzduší je ekonomický rozvoj Číny a Indie, který s sebou přináší vyšší spalování uhlí a ropy zejména v tepelných elektrárnách. Zatímco Evropská unie se rozhodla emise oxidu uhličitého snižovat, k žádné mezinárodní dohodě o zmenšení množství skleníkových plynů nepřistoupily rozvojové země ani Spojené státy, jež jsou největším spalovačem fosilních paliv na světě - z USA pochází plná čtvrtina celosvětových emisí oxidu uhličitého.
Zdroj:Věda a zdraví
Sdílet článek na sociálních sítích