Teplota nad Evropou se zvyšuje, přírodních katastrof přibývá
Měnící se podnebí v Evropě bude stále více ovlivňovat život obyvatel kontinentu,
konstatovali účastníci ekologické konference Zelený týden (Green Week), kterou
pořádá Evropská komise a jež byla zahájena v úterý v Bruselu. V průběhu
dvacátého století se zvýšila průměrná teplota na povrchu Země o 0,6 stupně
Celsia, v Evropě ale dokonce o 0,95 stupně. A podle počítačových modelů by mohlo
být podnebí na našem kontinentu do roku 2100 dokonce až o 6,3 stupně teplejší
než nyní.
Vegetační období využitelné evropským zemědělstvím je dnes o deset dnů delší než
před dvaceti lety. Přesto to není dobrá zpráva.
\"Roste počet přírodních katastrof způsobených vlivem počasí,\" konstatovala na
konferenci Jacqueline McGladeová, výkonná ředitelka Evropské ekologické
agentury, která patří mezi instituce Evropské unie. \"Počet přírodních pohrom
způsobených záplavami, bouřemi a suchem v Evropě byl v devadesátých letech 20.
století dvakrát vyšší než o desetiletí dříve. Způsobené škody už dosahují deseti
miliard eur ročně. A nejde jen o peníze. Loňské horké léto si vyžádalo, zejména
na jihu Evropy, 35 000 lidských životů.\"
Evropská unie vychází z předpokladu, že změnu klimatu způsobuje rozsáhlé
vypouštění skleníkových plynů, především oxidu uhličitého vznikajícího při
spalování uhlí, ropy a zemního plynu. Unie se zavázala snižovat spotřebu
fosilních paliv a snaží se přesvědčit Spojené státy, jež jsou největším
producentem skleníkových plynů na světě, aby ji následovaly.
Měnící se podnebí v Evropě bude stále více ovlivňovat život obyvatel kontinentu, konstatovali účastníci ekologické konference Zelený týden (Green Week), kterou pořádá Evropská komise a jež byla zahájena v úterý v Bruselu. V průběhu dvacátého století se zvýšila průměrná teplota na povrchu Země o 0,6 stupně Celsia, v Evropě ale dokonce o 0,95 stupně. A podle počítačových modelů by mohlo být podnebí na našem kontinentu do roku 2100 dokonce až o 6,3 stupně teplejší než nyní.
Vegetační období využitelné evropským zemědělstvím je dnes o deset dnů delší než před dvaceti lety. Přesto to není dobrá zpráva.
\"Roste počet přírodních katastrof způsobených vlivem počasí,\" konstatovala na konferenci Jacqueline McGladeová, výkonná ředitelka Evropské ekologické agentury, která patří mezi instituce Evropské unie. \"Počet přírodních pohrom způsobených záplavami, bouřemi a suchem v Evropě byl v devadesátých letech 20. století dvakrát vyšší než o desetiletí dříve. Způsobené škody už dosahují deseti miliard eur ročně. A nejde jen o peníze. Loňské horké léto si vyžádalo, zejména na jihu Evropy, 35 000 lidských životů.\"
Evropská unie vychází z předpokladu, že změnu klimatu způsobuje rozsáhlé vypouštění skleníkových plynů, především oxidu uhličitého vznikajícího při spalování uhlí, ropy a zemního plynu. Unie se zavázala snižovat spotřebu fosilních paliv a snaží se přesvědčit Spojené státy, jež jsou největším producentem skleníkových plynů na světě, aby ji následovaly.
Vegetační období využitelné evropským zemědělstvím je dnes o deset dnů delší než před dvaceti lety. Přesto to není dobrá zpráva.
\"Roste počet přírodních katastrof způsobených vlivem počasí,\" konstatovala na konferenci Jacqueline McGladeová, výkonná ředitelka Evropské ekologické agentury, která patří mezi instituce Evropské unie. \"Počet přírodních pohrom způsobených záplavami, bouřemi a suchem v Evropě byl v devadesátých letech 20. století dvakrát vyšší než o desetiletí dříve. Způsobené škody už dosahují deseti miliard eur ročně. A nejde jen o peníze. Loňské horké léto si vyžádalo, zejména na jihu Evropy, 35 000 lidských životů.\"
Evropská unie vychází z předpokladu, že změnu klimatu způsobuje rozsáhlé vypouštění skleníkových plynů, především oxidu uhličitého vznikajícího při spalování uhlí, ropy a zemního plynu. Unie se zavázala snižovat spotřebu fosilních paliv a snaží se přesvědčit Spojené státy, jež jsou největším producentem skleníkových plynů na světě, aby ji následovaly.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích