Čtvrtek, 28. března 2024

Svět nezmrzne, ale klidní být nemůžeme

Svět nezmrzne, ale klidní být nemůžeme
Česká kina začala minulý týden promítat americký katastrofický film Den poté. Jeho autoři za 125 miliónů dolarů natočili velkolepou a technicky dokonalou podívanou, pro niž se inspirovali debatami o možné změně klimatu na zeměkouli. Jejich inspirace byla ovšem podle vědců velmi volná.

Film má klasickou kostru známou z obdobných snímků - hlavním hrdinou je vědec, který upozorňuje na blížící se katastrofu, ale politici mu nevěří. Když pohroma skutečně přijde, vědec konečně může radit, jak jí má lidstvo čelit, a ještě stihne zachránit svého syna, který je jí bezprostředně ohrožen.
Tuto kostru tvůrci tentokrát obalili šatem zvaným globální oteplování. A tak film, začínající lámáním ledovců, zobrazuje rozpad celého klimatického systému Země. Lidi zabíjejí kroupy o velikosti pomeranče, na nečekaných místech řádí hurikány a tornáda, výměna tepla v Atlantském oceánu je narušena, takže severní oblasti začínají mrznout. A pak ke všemu vzdušné proudy strhávají k zemskému povrchu mrazivý vzduch z horních vrstev atmosféry a zkázu dokončují.
\"Když se podívám na vlastní zobrazení meteorologických jevů, jako je krupobití nebo tornáda, musím říct, že film je velmi realistický a ukazuje je i z odborného hlediska velmi dobře,\" uznale říká Radim Tolasz, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu, který už film zhlédl.

Všechno je příliš rychlé
Režisér Roland Emmerich si vybral zdánlivý paradox - globální oteplování v jeho pojetí totiž vyústí v novou dobu ledovou. To neodpovídá většině matematických modelů, které spíše počítají se soustavným zvyšováním teploty zemské atmosféry, jak se ostatně děje už nyní.
\"Nicméně skutečně existuje i druhý typ modelů vývoje klimatu, které připouštějí ochlazení,\" poznamenává Radim Tolasz. \"Samozřejmě ne tak rychle, jak to popisuje film,\" dodává.
A to je skutečně jedna z hlavních námitek odborníků vůči ději na filmovém plátně.
Když totiž klimatologové mluví o rychlých změnách klimatu, mívají na mysli tisíciletí, případně staletí. V případě současné hrozby klimatických proměn způsobených globálním oteplováním však hovoří o desetiletích, což je samo o sobě alarmující.
Pro tvůrce filmu i desetiletí představují dlouhou dobu, a tak vše zhustili do několika týdnů. Vědci to však nakonec shovívavě uznávají. \"Fox přece nenatočí film, který bude trvat deset tisíc roků,\" poznamenal chápavě William Patzer, oceánograf americké kosmické agentury NASA, pro tiskovou agenturu Associated Press.

Ne kožichy, ale trička a deštníky
Vědci zpravidla předpokládají, že globální změna klimatu dopadne na lidstvo jinak, než zobrazuje film Den poté. Svět by si podle nich neměl hromadně nakupovat kožichy a připravovat se na náhlé a trvalé ochlazení, ale spíše na častější výskyt teplotních extrémů, neboli krátkodobých výkyvů teploty směrem nahoru i dolů. Oteplování má však v celkovém součtu převládat.
Mezivládní komise odborníků působící pod patronací Organizace spojených národů konstatovala, že průměrná teplota planety se v průběhu 20. století zvýšila o 0,6 stupně Celsia a do roku 2100 vzroste podle odhadů o 1,4 až 5,8 stupně. Proto se dají očekávat dlouhodobá sucha střídaná prudkými přívalovými dešti, které budou způsobovat povodně.
Nutno ovšem režiséru Emmerichovi připsat k dobru, že ve filmu netvrdí - takhle to musí podle vědců určitě být. Je zřejmé, že jde o jeho autorskou fikci. A to uznávají i vědci.
\"Nejdřív jsem si říkal - bože, tohle je katastrofa, protože to strašně zkresluje vědu. Pak mě to trochu přešlo, protože veřejnost je asi dost chytrá na to, aby rozlišila mezi Hollywoodem a skutečným světem,\" řekl agentuře AP klimatolog Dan Schrag z Harvardovy univerzity. Jak dodal, teď doufá, že film vyvolá zájem veřejnosti o globální oteplování. Podobně už zmiňovaný William Patzer soudí: \"Tento film není věda, ale možná je to příležitost, jak urychlit dialog o roli lidí při změnách klimatu.\"
Také Vojtěch Kotecký z uznávané české ekologické organizace Hnutí Duha zdůrazňuje, že ve Dnu poté dostává drama přednost před vědeckou přesností, a že zobrazený děj se nemůže odehrát ve skutečnosti. \"Reálné vědecké výsledky očekávají spíše oteplování, stoupající hladinu oceánů, více vichřic, povodní, vln horka a sucha i dalších výkyvů počasí. Samozřejmě i to je dostatečným důvodem ke snižování znečištění.\"
Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu se ovšem obává, aby dopad filmu nebyl přesně opačný: \"Po zhlédnutí takto nadsazeného filmu by si lidé mohli říct, že globální oteplování je ptákovina, a to by nebylo dobře.\"

Umění, politika a reklama
Ekologické organizace v USA už ovšem z filmu udělali politikum a využívají jej ke kritice vlády prezidenta Bushe. Ke globálnímu oteplování podle vědců totiž přispívá lidstvo tím, že ve velkém spaluje uhlí, ropu a zemní plyn. Spojené státy jsou největším spalovačem fosilních paliv na světě, avšak nechtějí přistoupit na mezinárodní dohody o snižování spotřeby fosilních paliv.
Přisadil si i Al Gore, bývalý americký viceprezident, který svou kariéru začal jako ekologický novinář: \"Existují dvě fikce. Jednu zobrazuje film Den poté, a druhou Bushova vláda, která tvrdí, že globální oteplování není skutečným problémem.\"
Jak poznamenal list New York Times, korporace Fox, jíž patří společnost 20th Century Fox, která film natočila, se nezdá být tímto vývojem nadšená. Fox totiž patří do impéria mediálního magnáta Ruperta Murdocha, který je pevným zastáncem prezidenta Bushe. Fox proto odmítl spojit premiéru filmu s jakoukoli ekologickou kampaní.
Pak ovšem mluvčí společnosti Fox Jeffrey Godsick konstatoval: \"Film je prostě zábava, nicméně všechno dění kolem něj vytváří další zájem diváků a činí jej aktuálním. To je pro nás skvělé.\"
Jestli ovšem bude film i skvělou zprávou pro klimatology, kteří by se dočkali většího zájmu veřejnosti o svou práci, není jisté. Nicméně například paleontologům se to před lety povedlo. Po velkofilmu Jurský park se zvedl nezvyklý zájem lidí o všechno, co se týkalo výzkumu dinosaurů, a ten trvá dodnes.

Možné dopady celosvětové změny klimatu
Na rozdíl od filmu Den poté předpokládají vědci tyto důsledky globální změny klimatu:
Zemědělství: Větší horka zpustoší zemědělskou půdu zejména v tropických a subtropických oblastech. Nejhůř na tom bude Afrika, odkud se část obyvatelstva zřejmě vydá za jídlem do dalších končin světa, tedy především do Evropy. V Evropě je šance, že vyšší teploty zvýší výnosy v zemědělství. Avšak i tady mohou vyšší teploty přinutit zemědělce k hledání nových odrůd, případně jiných plodin; úrodu navíc ohrozí sucha, příležitostné přívalové deště a eroze půdy.
Vodní režim: Z dnešních horkých oblastí zvýšená teplota odsaje další vodu a nadělí ji do méně teplých končin světa, často v podobě nepříjemných přívalových srážek. Nových 230 miliónů lidí v roce 2050 rozšíří řady těch, kdo trpí nedostatkem vody. Bude to tedy další důvod k novodobému stěhování národů a možná i k válkám o nová území.
Hladina moří: Její zvýšení do konce století se odhaduje na 15 až 95 centimetrů, zčásti kvůli roztání ledovců a zčásti roztažením objemu vody vlivem tepla. Ohroženy budou tichomořské ostrovy a města při pobřeží kontinentů. Bohatší země si postaví hráze, státy chudé budou mít problémy.
Rozšíření nemocí: Vyšší teplota přináší lepší podmínky pro tropické komáry a další přenašeče chorob, takže například malárie se rozšíří na nová území. Už samo vedro rovněž zatíží lidský organismus.

Co to je globální oteplování
Ve vzdušném obalu kolem zeměkoule se vyskytují takzvané skleníkové plyny (vodní pára, oxid uhličitý, metan, chlorované uhlovodíky a další). Jejich vrstva propouští sluneční paprsky, které ohřívají Zemi, ale zachycuje teplo, jež zemský povrch vyzařuje a které by jinak uniklo do vesmíru. Tomuto jevu se říká skleníkový efekt. V posledních desetiletích přibývá skleníkových plynů produkovaných lidmi, zejména oxidu uhličitého, který vzniká při spalování fosilních paliv, a metanu uvolňovaného v zemědělství. Nové rozložení tepelné energie v atmosféře pak může ovlivnit a zřejmě už ovlivňuje současné globální klimatické poměry.
Zdroj:Věda a zdraví
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů