Za náhrady imisních škod dluží firmy miliony
Moravskoslezský kraj Miliony korun dluží za náhrady imisních škod několik
společností z Moravskoslezského kraje státnímu podniku Lesy České republiky.
Podle Pavla Harčára, vedoucího oddělení imisních škod Lesů ČR, se problematika
náhrad imisních škod v kraji týká přibližně deseti energetických společností. \"
Mezi ty, které odmítají platit zcela, patří například Vítkovice nebo Třinecké
železárny. Jiné firmy jsou ochotny se dohodnout na určitém kompromisu a částečně
požadované náhrady imisních škod zaplatí, nebo s nimi vedeme soudní spor,\"
nastínil Harčár s tím, že soudní pře vede státní organizace mimo jiné se
společností Dalkia ČR, Energetika Třinec, Nová huť či OKD. \" Existují ale i
subjekty, které veškeré náhrady imisních škod mají vypořádány. Těmi jsou
například Biocel Paskov a Válcovny plechu.\" Podniky ale odmítají státnímu
podniku cokoli platit. \" Do ekologie investujeme ročně několik milionů korun.
Chceme v této kauze dosáhnout soudního rozhodnutí o neplacení,\" objasnila
stanovisko Energetiky Třinec a Třineckých železáren mluvčí společnosti Dušana
Chreneková. Z informací Lesů ČR má totiž Energetika Třinec dlužit 642 tisíc
korun za rok 2000 a Třinecké železárny 1,4 milionu za léta 1999 až 2001. \"
Požadavky Lesů České republiky jsou přehnané a jejich důkazy nevěrohodné,\"
doplnila. Obdobně se brání i další společnosti.\" Nemáme vůči Lesům ČR žádný
dluh. Částka o které je řeč, je pouze předmětem jednání mezi oběma společnostmi.
Navíc platíme ročně státu poplatky za emise v milionových řádech,\" poukázal
Milan Wagner, mluvčí společnosti Dalkia ČR, která zase za rok 2000 nezaplatila
necelých pět milionů korun.
A i další energetické firmy vypovídají stejně. \" Rozhodně nelze tvrdit, že
neplatíme. Za rok 2000 však požadují Lesy ČR po OKD částku takřka půl milionu,
která se diametrálně liší od roku předcházejícího i následujícího, ačkoliv v
těchto letech nedošlo u našich provozů k žádným výrazným meziročním výkyvům v
množství emitovaných exhalací,\" vysvětlila mluvčí OKD Věra Breiová, proč se
případem zabývá soud. Ten by měl rozhodnout o tom, zda OKD zaplatí Lesům ČR za
rok 2000 bezmála půl milionu korun. \" Očekáváme výrazné snížení požadované
náhrady, případně zamítnutí žaloby,\" připojila. Také Ispat Nová huť nezaplatil
více než 3,3 milionu korun za rok 2000 ze stejných důvodů. \" Požadovaná náhrada
je řádově desetkrát vyšší, než náhrady požadované v jiných letech,\" objasnil
důvody mluvčí Ivo Čelechovský a připojil informaci, že se společnost domnívá, že
požadavek je vypočten na základě chybného propočtu. Pokud se však Nová huť na
výši náhrady s Lesy ČR nedohodne, bude podle Čelechovského respektovat výsledek
soudní pře. Jak Harčár uvedl, soudní spory, týkající se náhrad imisních škod,
často končí stejně. \" Soudem je ustanoven znalec a rozhodne se podle závěrů
jeho znaleckého posudku. Pokud je emitent ochoten uzavřít mimosoudní dohodu,
vždy tento postup upřednostňujeme. Ovšem v případě, pokud jsou podmínky dohody
pro nás přijatelné,\" vysvětlil Harčár s tím, že dlouhodobé a trvalé řešení
problému náhrad imisních škod za poškozování lesů imisemi nevede přes soudy. \"
Snažíme se již několik let o to, aby náhrady škod byly hrazeny z poplatků, které
provozovatelé zdrojů znečišťování podle zákona o ochraně ovzduší do Státního
fondu životního prostředí odvádějí. Změnu systému se však nedaří prosadit,\"
uzavřel.
Moravskoslezský kraj Miliony korun dluží za náhrady imisních škod několik společností z Moravskoslezského kraje státnímu podniku Lesy České republiky.
Podle Pavla Harčára, vedoucího oddělení imisních škod Lesů ČR, se problematika náhrad imisních škod v kraji týká přibližně deseti energetických společností. \" Mezi ty, které odmítají platit zcela, patří například Vítkovice nebo Třinecké železárny. Jiné firmy jsou ochotny se dohodnout na určitém kompromisu a částečně požadované náhrady imisních škod zaplatí, nebo s nimi vedeme soudní spor,\" nastínil Harčár s tím, že soudní pře vede státní organizace mimo jiné se společností Dalkia ČR, Energetika Třinec, Nová huť či OKD. \" Existují ale i subjekty, které veškeré náhrady imisních škod mají vypořádány. Těmi jsou například Biocel Paskov a Válcovny plechu.\" Podniky ale odmítají státnímu podniku cokoli platit. \" Do ekologie investujeme ročně několik milionů korun. Chceme v této kauze dosáhnout soudního rozhodnutí o neplacení,\" objasnila stanovisko Energetiky Třinec a Třineckých železáren mluvčí společnosti Dušana Chreneková. Z informací Lesů ČR má totiž Energetika Třinec dlužit 642 tisíc korun za rok 2000 a Třinecké železárny 1,4 milionu za léta 1999 až 2001. \" Požadavky Lesů České republiky jsou přehnané a jejich důkazy nevěrohodné,\" doplnila. Obdobně se brání i další společnosti.\" Nemáme vůči Lesům ČR žádný dluh. Částka o které je řeč, je pouze předmětem jednání mezi oběma společnostmi. Navíc platíme ročně státu poplatky za emise v milionových řádech,\" poukázal Milan Wagner, mluvčí společnosti Dalkia ČR, která zase za rok 2000 nezaplatila necelých pět milionů korun.
A i další energetické firmy vypovídají stejně. \" Rozhodně nelze tvrdit, že neplatíme. Za rok 2000 však požadují Lesy ČR po OKD částku takřka půl milionu, která se diametrálně liší od roku předcházejícího i následujícího, ačkoliv v těchto letech nedošlo u našich provozů k žádným výrazným meziročním výkyvům v množství emitovaných exhalací,\" vysvětlila mluvčí OKD Věra Breiová, proč se případem zabývá soud. Ten by měl rozhodnout o tom, zda OKD zaplatí Lesům ČR za rok 2000 bezmála půl milionu korun. \" Očekáváme výrazné snížení požadované náhrady, případně zamítnutí žaloby,\" připojila. Také Ispat Nová huť nezaplatil více než 3,3 milionu korun za rok 2000 ze stejných důvodů. \" Požadovaná náhrada je řádově desetkrát vyšší, než náhrady požadované v jiných letech,\" objasnil důvody mluvčí Ivo Čelechovský a připojil informaci, že se společnost domnívá, že požadavek je vypočten na základě chybného propočtu. Pokud se však Nová huť na výši náhrady s Lesy ČR nedohodne, bude podle Čelechovského respektovat výsledek soudní pře. Jak Harčár uvedl, soudní spory, týkající se náhrad imisních škod, často končí stejně. \" Soudem je ustanoven znalec a rozhodne se podle závěrů jeho znaleckého posudku. Pokud je emitent ochoten uzavřít mimosoudní dohodu, vždy tento postup upřednostňujeme. Ovšem v případě, pokud jsou podmínky dohody pro nás přijatelné,\" vysvětlil Harčár s tím, že dlouhodobé a trvalé řešení problému náhrad imisních škod za poškozování lesů imisemi nevede přes soudy. \" Snažíme se již několik let o to, aby náhrady škod byly hrazeny z poplatků, které provozovatelé zdrojů znečišťování podle zákona o ochraně ovzduší do Státního fondu životního prostředí odvádějí. Změnu systému se však nedaří prosadit,\" uzavřel.
Podle Pavla Harčára, vedoucího oddělení imisních škod Lesů ČR, se problematika náhrad imisních škod v kraji týká přibližně deseti energetických společností. \" Mezi ty, které odmítají platit zcela, patří například Vítkovice nebo Třinecké železárny. Jiné firmy jsou ochotny se dohodnout na určitém kompromisu a částečně požadované náhrady imisních škod zaplatí, nebo s nimi vedeme soudní spor,\" nastínil Harčár s tím, že soudní pře vede státní organizace mimo jiné se společností Dalkia ČR, Energetika Třinec, Nová huť či OKD. \" Existují ale i subjekty, které veškeré náhrady imisních škod mají vypořádány. Těmi jsou například Biocel Paskov a Válcovny plechu.\" Podniky ale odmítají státnímu podniku cokoli platit. \" Do ekologie investujeme ročně několik milionů korun. Chceme v této kauze dosáhnout soudního rozhodnutí o neplacení,\" objasnila stanovisko Energetiky Třinec a Třineckých železáren mluvčí společnosti Dušana Chreneková. Z informací Lesů ČR má totiž Energetika Třinec dlužit 642 tisíc korun za rok 2000 a Třinecké železárny 1,4 milionu za léta 1999 až 2001. \" Požadavky Lesů České republiky jsou přehnané a jejich důkazy nevěrohodné,\" doplnila. Obdobně se brání i další společnosti.\" Nemáme vůči Lesům ČR žádný dluh. Částka o které je řeč, je pouze předmětem jednání mezi oběma společnostmi. Navíc platíme ročně státu poplatky za emise v milionových řádech,\" poukázal Milan Wagner, mluvčí společnosti Dalkia ČR, která zase za rok 2000 nezaplatila necelých pět milionů korun.
A i další energetické firmy vypovídají stejně. \" Rozhodně nelze tvrdit, že neplatíme. Za rok 2000 však požadují Lesy ČR po OKD částku takřka půl milionu, která se diametrálně liší od roku předcházejícího i následujícího, ačkoliv v těchto letech nedošlo u našich provozů k žádným výrazným meziročním výkyvům v množství emitovaných exhalací,\" vysvětlila mluvčí OKD Věra Breiová, proč se případem zabývá soud. Ten by měl rozhodnout o tom, zda OKD zaplatí Lesům ČR za rok 2000 bezmála půl milionu korun. \" Očekáváme výrazné snížení požadované náhrady, případně zamítnutí žaloby,\" připojila. Také Ispat Nová huť nezaplatil více než 3,3 milionu korun za rok 2000 ze stejných důvodů. \" Požadovaná náhrada je řádově desetkrát vyšší, než náhrady požadované v jiných letech,\" objasnil důvody mluvčí Ivo Čelechovský a připojil informaci, že se společnost domnívá, že požadavek je vypočten na základě chybného propočtu. Pokud se však Nová huť na výši náhrady s Lesy ČR nedohodne, bude podle Čelechovského respektovat výsledek soudní pře. Jak Harčár uvedl, soudní spory, týkající se náhrad imisních škod, často končí stejně. \" Soudem je ustanoven znalec a rozhodne se podle závěrů jeho znaleckého posudku. Pokud je emitent ochoten uzavřít mimosoudní dohodu, vždy tento postup upřednostňujeme. Ovšem v případě, pokud jsou podmínky dohody pro nás přijatelné,\" vysvětlil Harčár s tím, že dlouhodobé a trvalé řešení problému náhrad imisních škod za poškozování lesů imisemi nevede přes soudy. \" Snažíme se již několik let o to, aby náhrady škod byly hrazeny z poplatků, které provozovatelé zdrojů znečišťování podle zákona o ochraně ovzduší do Státního fondu životního prostředí odvádějí. Změnu systému se však nedaří prosadit,\" uzavřel.
Zdroj:Moravskoslezský deník
Sdílet článek na sociálních sítích