Evropu čekají extrémní projevy počasí

Evropa se otepluje rychleji, než je celosvětový průměr, uvádí zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se sídlem v Kodani. V textu zveřejněném včera v Paříži a dalších metropolích předpověděla, že symptomy klimatických změn budou v příštích letech stále častější. Studené zimy podle ní ustanou docela kolem roku 2080.
Typickými příznaky, které sužují Evropu v posledních letech a budou pokračovat, jsou častější a ekonomicky stále nákladnější bouře, povodně, období sucha a další extrémní projevy počasí. Důsledkem mohou být sice lepší podmínky pro zemědělství v severní části kontinentu, ale naopak jejich zhoršení na jihu. Klimatické změny mají a budou mít negativní důsledky pro lidské zdraví i pro hospodářství. Loňská vlna veder v jižní a západní Evropě, která podle odhadů zapříčinila smrt více než 20 tisíc lidí, je podle agentury ukázkou, jak zničující mohou být i budoucí teplotní výkyvy.
Evropští výzkumníci potvrzují, že příčinou těchto jevů je velmi pravděpodobně lidská činnost, zejména emise skleníkových plynů zachycujících teplo. Hlavního z nich, oxidu uhličitého, vznikajícího hořením fosilních paliv, je nyní v atmosféře o 34 procent víc než před začátkem průmyslové revoluce v 19. století a nejvíc za posledních 420 000 let. Hlavní nárůst byl zaznamenán od 50. let minulého století.
Výkonná ředitelka agentury Jacqueline McCladeová řekla stanici BBC, že Evropané budou muset vyvinout velkou snahu, aby snížili emise skleníkových plynů, které jsou stále hlavní příčinou globálního oteplování. \"EU musí dál stát v čele světového úsilí o snížení emisí skleníkových plynů, je však také třeba připravit na míru šité strategie na evropské, národní a regionální úrovni. Musíme si uvědomit, že jde o něco, co bude náš život a naše společnosti ovlivňovat po celá příští desetiletí a staletí,\" uvedla.
EEA spočítala, že zatímco světové ovzduší se nyní otepluje o 0,2 stupně Celsia každých deset let, v Evropě je tento proces rychlejší. Za posledních sto let vzrostla průměrná teplota na kontinentu o 0,95 stupně, do roku 2100 se však vyšplhá o dva až 6,3 stupně, podle toho, jak rychle se bude zvyšovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.