Poslední zvonění?
Na veřejném projednávání Národního alokačního plánu, který po zhruba roční práci
vytvořilo MŽP, se ve velké aule VŠE v Praze sešla skoro stovka účastníků. Hlavní
garant projektu, Tomáš Chmelík z MŽP, je seznámil s konečným číslem před
projednáním ve vládě: podnikům budou zdarma rozdány povolenky na 99,45 milionu
tun emisí kysličníku uhličitého (CO2) ročně. Tak vypadá po zapracování
připomínek. Těch se sešly desítky a jejich seznam včetně vypořádání je na webu
MŽP stejně jako alokační plán a důvodová zpráva.
Na veřejném projednávání Národního alokačního plánu, který po zhruba roční práci vytvořilo MŽP, se ve velké aule VŠE v Praze sešla skoro stovka účastníků. Hlavní garant projektu, Tomáš Chmelík z MŽP, je seznámil s konečným číslem před projednáním ve vládě: podnikům budou zdarma rozdány povolenky na 99,45 milionu tun emisí kysličníku uhličitého (CO2) ročně. Tak vypadá po zapracování připomínek. Těch se sešly desítky a jejich seznam včetně vypořádání je na webu MŽP stejně jako alokační plán a důvodová zpráva.
O problematice jsme již v Ekonomu několikrát psali, takže jen stručně: kromě velké energetiky jsou podniky v podstatě s výsledkem srozuměny a nepokládají ho za likvidační, i když každý by chtěl samozřejmě dostat ještě o něco víc. MŽP nevyhovělo ani Ministerstvu průmyslu a obchodu (požaduje 110 mil. tun ročně), ani nevládním organizacím (chtějí tlačit na průmysl přidělením 85 mil. tun ročně). Podle MŽP jsou požadavky MPO v rozporu s cíli, stanovenými nedávno přijatou energetickou strategií - např. pokud jde o předpokládané snižování emisí a rozšiřování obnovitelných zdrojů energie.
Jak vyplynulo ze slov Tomáše Chmelíka, přesto šly úpravy plánu na ruku spíš podnikům než ekologům. Ekologické požadavky jsou oprávněné, situace v naší ekonomice však není taková, aby jim bylo možné vyhovět. I navržené množství povolenek bude podniky motivovat k tomu, aby emise snižovaly a povolenky mohly prodávat, konstatuje Chmelík. Většina oponentů si však svůj názor ponechala a bude za něj nadále bojovat.
AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ
O problematice jsme již v Ekonomu několikrát psali, takže jen stručně: kromě velké energetiky jsou podniky v podstatě s výsledkem srozuměny a nepokládají ho za likvidační, i když každý by chtěl samozřejmě dostat ještě o něco víc. MŽP nevyhovělo ani Ministerstvu průmyslu a obchodu (požaduje 110 mil. tun ročně), ani nevládním organizacím (chtějí tlačit na průmysl přidělením 85 mil. tun ročně). Podle MŽP jsou požadavky MPO v rozporu s cíli, stanovenými nedávno přijatou energetickou strategií - např. pokud jde o předpokládané snižování emisí a rozšiřování obnovitelných zdrojů energie.
Jak vyplynulo ze slov Tomáše Chmelíka, přesto šly úpravy plánu na ruku spíš podnikům než ekologům. Ekologické požadavky jsou oprávněné, situace v naší ekonomice však není taková, aby jim bylo možné vyhovět. I navržené množství povolenek bude podniky motivovat k tomu, aby emise snižovaly a povolenky mohly prodávat, konstatuje Chmelík. Většina oponentů si však svůj názor ponechala a bude za něj nadále bojovat.
AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích