Kjótský protokol a lékaři

V roce 1997 se v Kjótu dohodli představitelé přibližně 160 států na protokolu, jehož výsledkem by v letech 2008 - 2012 bylo snížení emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Průmyslově nejrozvinutější státy, jejich hlavní výrobce, souhlasily, že v porovnání s rokem 1990 budou emise o 5 procent nižší. Důvodem jsou obavy ze změny klimatu. Každý, kdo nechal zavřené auto na slunci, nebo má skleník, ví, o čem mluvím. Přes všechny nejistoty se vědci shodují, že očekávané změny klimatu nepříznivě ovlivní socioekonomické systémy - vodu, zemědělství, lesní hospodářství, suchozemské i vodní ekosystémy a lidské zdraví.
Protokol ratifikovaly všechny velké industrializované země s výjimkou USA, Austrálie a Ruské federace. První dva státy prohlásily, že jej ratifikovat nebudou, ruská prohlášení jsou mlhavější, zdá se však, že jdou stejným směrem.
Spojené státy sdělily tři důvody svého rozhodnutí. Prvním má být vědecká nejistota. Odhad důsledků tudíž může být přehnaný. Druhým jsou náklady, které by poškodily ekonomiku země. Třetí důvod je nespravedlnost - Čínu a Indii, ani další rozvojové země protokol k omezení nezavazuje.
Námitky vůči argumentaci USA říkají: odhad může být stejně nadsazený, jako nedostatečně vysoký. Princip opatrnosti vyřčený OSN říká, že vědecká nejistota neospravedlňuje nečinnost. Ani cena pro americkou ekonomiku by neměla být příliš vysoká: například pětiprocentní zdanění benzínu polykaného automobily by značně pomohlo. Americká populace spotřebuje přibližně 45 procent světové produkce pohonných hmot pro automobily. Rozvojové země říkají, že přibližně 80 procent lidmi podmíněných emisí skleníkových plynů je dílem industrializovaných zemí. USA, přibližně 0,5 procenta světové populace, v současnosti chrlí asi 25 procent globálních emisí. Emise v průmyslových zemích přepočtené na hlavu drasticky převyšují stejnou veličinu v rozvojových zemích. Energie je zde klíč k omezení bídy a ekonomickému růstu. Kolik stojí výroba nukleárních zbraní Čína, Indie ani Pákistán nesdělují.
Myslím, že výnosné kšeftování s "podíly" na skleníkových plynech - my jich uvolníme méně, tím pádem vám prodáme svůj podíl, abyste je uvolnili vy - je druh černého humoru připomínající smlouvy lidí s Čapkovými mloky.
"Běžným názorem je, že Kjótský protokol už nežije," pronesl Henri Jacoby, jeden ze šéfů Společného programu vědy a politiky cíleného na globální změnu, jenž běží v Massachusettském technologickém institutu.
Proč to zajímá lékaře? Evropa byla loni zasažena vlnou veder, které podle některých odhadů stály 30 tisíc lidských životů. Oteplení bude znamenat rozšíření přenosných nemocí, třeba malárie, až do mírného pásma. Rozsáhlé lesní požáry pustošily i západní pobřeží USA, jižní Asii a Čínu postihly záplavy. Evropská léta jsou sušší, vedra střídají přívalové deště a záplavy. Zda jde o projevy oscilace klimatu známé z minulosti, nebo první příznaky globálního oteplování, neví nikdo.
Dlouhodobé odhady pro naše a následující staletí vycházející ze současného vývoje říkají, že situace bude podstatně horší i v případě, že by kjótský protokol vstal z mrtvých. Pět procent omezení by na globální oteplení mělo dle skupiny vědců vedené Klausem Hasselmannem vliv jen zanedbatelný. V posledních 10 000 letech, kdy se druh Homo sapiens stupidus díky vynálezu zemědělství stal tím, čím je dnes, kolísala průměrná globální teplota jen v rozmezí 1 - 2 st. C. I kdyby se emise skleníkových plynů zmrazily na dnešní úrovni, budou mít klimatické důsledky.
Chce-li se druh Homo sapiens stupidus vyhnout těžkým problémům, měl by především začít šetřit. Nejlepší energie je ta, kterou není nutné vyrobit. Jedním z klíčů je energeticky efektivnější průmysl i doprava.
Teoretickou nadějí, která zatím není schopna konkurence, je solární, termální a vodíková technologie. Snad i ukládání uhlíku do dna oceánu. Zůstává faustovská smlouva s efektivnějšími jadernými technologiemi. Proč faustovská? Připadá vám současný svět natolik bezpečný, že byste tam, kde žijete, chtěli mít jadernou elektrárnu nebo úložiště radioaktivního odpadu? Ale na druhé straně - jste rádi, že vám jde televizor, běží mrazák a v noci svítí na ulici lampy?
Autor je lékařem a popularizátorem vědy