Většina spaloven překračuje limity emisí

PRAHA - Víc než dvě třetiny z padesáti spaloven nesplňují limity pro vypouštění škodlivin do ovzduší. Tvrdí to členové ekologického sdružení Arnika. Odvolávají se na měření autorizovaných laboratoří pro Českou inspekci životního prostředí.

"Nejčastěji překračují limity pro emisní koncentrace dioxinů, dále chlorovodíku a rtuti,"říká vedoucí protitoxické kampaně Arniky Jindřich Petrlík. Limity stanovila Evropská unie a platí od května. Za překračování hrozí podle závažnosti peněžní sankce od 10 tisíc až do dvou milionů korun, v krajním případě může být zařízení uzavřeno.

Podle měření z roku 2002 a 2003 (novější zatím nejsou k dispozici) v roce 2002 vypouštěly nejvíce dioxinů tři cementárny - radotínská, čížkovická a prachovická. V roce 2003 však už žebříček "vedly" spalovny nebezpečných odpadů Synthesia Pardubice, pražská ČKD DIZ a Koh- i- noor České Budějovice. Dvě posledně jmenované však už ukončily provoz.

Petrlík poznamenal, že měření probíhá jednorázově dvakrát ročně. "Kdyby se koncentrace dioxinů měřily průběžně, limitům by vyhověla jen málokterá spalovna," řekl. Ještě hůř jsou na tom spalovny s toxickými látkami v popílku, ty však nikdo neměří. "Z daného množství odpadu zbude po jeho spálení třetina. Desetinu z toho tvoří velmi toxický popílek s obsahem dioxinů, škodliviny v něm ale nikdo neměří.

Přitom v popílku končí zhruba 94 procent dioxinů, jen tři procenta uniknou do ovzduší,"uvedl Petrlík. Nebezpečí se podle něj skrývá v následném použití popílku. Arnika tvrdí, že toxický popílek se naváží například do uranových odkališť v jihočeských Mydlovarech, která už tak dost ohrožují životní prostředí. Liberecká spalovna Termizo má zase podle Petrlíka snahu prodávat popílek stavebním firmám.

S požadavkem zavedení limitů pro obsah dioxinů v tuhých odpadech hodlá Arnika oslovit ministra životního prostředí Libora Ambrozka. Zatím tyto limity však platí jen v Rakousku.