Rusko umožní světu snížit škodlivé emise
Ruská vláda včera rozhodla, že se země připojí k dohodě omezující vypouštění
skleníkových plynů, jak to předepisuje tzv. Kjótský protokol.
Pokud připojení Ruska k této dohodě schválí Státní duma, překročí počet zemí,
které se k protokolu připojily, potřebných 55 procent všech znečišťovatelů a
dohoda tak začne do tří měsíců platit.
V dumě má většinu prokremelská strana Jednotné Rusko a pozorovatelé očekávají
schválení dohody, i když ruští ekonomové a vědci jsou proti.
Podle jejich názoru není dostatečně prokázán vliv skleníkových plynů na
zhoršování globálního životního prostředí. Ruská ekonomika, která se začíná
vzpamatovávat z krize devadesátých let, bude opět zbrzděna. "Je to vynucené
politické rozhodnutí," řekl podle agentury Interfax vůdce tábora odpůrců,
ekonomický poradce prezidenta Andrej Illarionov.
Putin se rozhodl k podpisu Kjótského protokolu poté, co v květnu podepsal
obchodní dohodu s Evropskou unií, která se na oplátku zavázala podpořit
navrhované členství Ruska ve Světové obchodní organizaci.
Z velkých znečišťovatelů se k protokolu odmítly připojit Spojené státy a Čína,
hlavním stoupencem snížení emisí je především Evropská unie.
S Ruskem, které se na globálních emisích podílí 17 procenty, je Kjótským
protokolem pokryto už 61,1 procenta emisí průmyslového světa. Česko ho
ratifikovalo v listopadu 2001.
Ruská vláda včera rozhodla, že se země připojí k dohodě omezující vypouštění skleníkových plynů, jak to předepisuje tzv. Kjótský protokol.
Pokud připojení Ruska k této dohodě schválí Státní duma, překročí počet zemí, které se k protokolu připojily, potřebných 55 procent všech znečišťovatelů a dohoda tak začne do tří měsíců platit.
V dumě má většinu prokremelská strana Jednotné Rusko a pozorovatelé očekávají schválení dohody, i když ruští ekonomové a vědci jsou proti.
Podle jejich názoru není dostatečně prokázán vliv skleníkových plynů na zhoršování globálního životního prostředí. Ruská ekonomika, která se začíná vzpamatovávat z krize devadesátých let, bude opět zbrzděna. "Je to vynucené politické rozhodnutí," řekl podle agentury Interfax vůdce tábora odpůrců, ekonomický poradce prezidenta Andrej Illarionov.
Putin se rozhodl k podpisu Kjótského protokolu poté, co v květnu podepsal obchodní dohodu s Evropskou unií, která se na oplátku zavázala podpořit navrhované členství Ruska ve Světové obchodní organizaci.
Z velkých znečišťovatelů se k protokolu odmítly připojit Spojené státy a Čína, hlavním stoupencem snížení emisí je především Evropská unie.
S Ruskem, které se na globálních emisích podílí 17 procenty, je Kjótským protokolem pokryto už 61,1 procenta emisí průmyslového světa. Česko ho ratifikovalo v listopadu 2001.
Pokud připojení Ruska k této dohodě schválí Státní duma, překročí počet zemí, které se k protokolu připojily, potřebných 55 procent všech znečišťovatelů a dohoda tak začne do tří měsíců platit.
V dumě má většinu prokremelská strana Jednotné Rusko a pozorovatelé očekávají schválení dohody, i když ruští ekonomové a vědci jsou proti.
Podle jejich názoru není dostatečně prokázán vliv skleníkových plynů na zhoršování globálního životního prostředí. Ruská ekonomika, která se začíná vzpamatovávat z krize devadesátých let, bude opět zbrzděna. "Je to vynucené politické rozhodnutí," řekl podle agentury Interfax vůdce tábora odpůrců, ekonomický poradce prezidenta Andrej Illarionov.
Putin se rozhodl k podpisu Kjótského protokolu poté, co v květnu podepsal obchodní dohodu s Evropskou unií, která se na oplátku zavázala podpořit navrhované členství Ruska ve Světové obchodní organizaci.
Z velkých znečišťovatelů se k protokolu odmítly připojit Spojené státy a Čína, hlavním stoupencem snížení emisí je především Evropská unie.
S Ruskem, které se na globálních emisích podílí 17 procenty, je Kjótským protokolem pokryto už 61,1 procenta emisí průmyslového světa. Česko ho ratifikovalo v listopadu 2001.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích