Také u povolenek emisí bruselštější než Brusel?
V aktuálním politickém, ekonomickém i ekologickém tématu o obchodování s emisemi
skleníkových plynů vzniká mnoho dohadů, protestů i ideologických mýtů. Téma je
široce diskutováno, neboť je zapotřebí naplnit směrnici Evropské unie.
Mohli jsme se však již přesvědčit při přejímání řady těchto směrnic do našeho
právního řádu, že byly nedomyšleně provedeny a dříve nebo později budou znamenat
neřešitelné ekonomické dopady. Obchodování s emisemi skleníkových plynů je
zaměřeno pouze na oxid uhličitý, který se u nás zatím neměří, ale pouze bilančně
vypočítává. V budoucnu může dojít k rozšíření na další mnohem závažnější a
reaktivnější skleníkové plyny. O to je důležitější zachovat reálný přístup k
určování výše obchodovatelných povolenek pro průmyslové podniky a nebýt opětovně
"bruselštější, nežli je Brusel".
Obchodování s emisemi představuje předat do Bruselu za Českou republiku návrh
Národního alokační plánu. V bariérách objektivnosti je nezbytné, aby na jeho
přípravě a pro jednání vlády došlo ke společnému předložení ministerstvem
životního prostředí a ministerstvem průmyslu a obchodu. Uvedený požadavek
odsouhlasila vláda s tím, že na dalším zasedání bude předložen expertní rozbor
místopředsedy Jahna. Výše povolenek bude zcela reálná bez ideologické motivace.
Česká republika se na celosvětových emisích vypouštění skleníkových plynů do
ovzduší podílí necelou polovinou procenta. Opakuji: pouze 0,5 procenta - uvedená
skutečnost se v diskusích zatím nikde neobjevila. I v případě zastavení všech
našich provozů a zařízení světové ekologii mnoho nepomůžeme.
Není přitom třeba zdůrazňovat tragické ekonomické dopady. Oxid uhličitý je možno
nazvat prvním indikátorem možného a zatím vědecky ne zcela prokázaného dopadu
lidské činnosti v teorii globálního oteplování. Snížení celosvětového vypouštění
oxidu uhličitého je zcela v rukách a na úrovni politického a ekonomického
rozhodnutí velkých producentů, jako jsou USA, Japonsko a některé rychle se
rozvíjející země třetího světa. Nedávným příslibem své vlády, že podepíše
Kjótský protokol, i Rusko sleduje své ekonomické zájmy.
Z našeho pohledu je oprávněně diskutovatelné, proč ČR přislíbila snižování emisí
skleníkových plynů do roku 2012 o plných osm procent, když na celou Evropskou
unii se vztahuje závazek snížit je pouze o 5,2 procenta. Opětovně jsme sami na
sebe, obdobně jako při přepisu směrnic Evropské unie, přísnější než většina
okolních států.
Přitom je nanejvýš podstatné, aby výše vydaných emisních povolenek pro ČR
zahrnula potřeby jednotlivých odvětví našeho hospodářství, a tím umožnila i
žádoucí snižování nezaměstnanosti. Není přece důvod dál finančně zatěžovat
průmysl a ovlivňovat schopnost konkurence našich podniků proti ostatním zemím
Evropské unie.
(Autor je ekologický poradce ministerstva průmyslu a obchodu)
V aktuálním politickém, ekonomickém i ekologickém tématu o obchodování s emisemi skleníkových plynů vzniká mnoho dohadů, protestů i ideologických mýtů. Téma je široce diskutováno, neboť je zapotřebí naplnit směrnici Evropské unie.
Mohli jsme se však již přesvědčit při přejímání řady těchto směrnic do našeho právního řádu, že byly nedomyšleně provedeny a dříve nebo později budou znamenat neřešitelné ekonomické dopady. Obchodování s emisemi skleníkových plynů je zaměřeno pouze na oxid uhličitý, který se u nás zatím neměří, ale pouze bilančně vypočítává. V budoucnu může dojít k rozšíření na další mnohem závažnější a reaktivnější skleníkové plyny. O to je důležitější zachovat reálný přístup k určování výše obchodovatelných povolenek pro průmyslové podniky a nebýt opětovně "bruselštější, nežli je Brusel".
Obchodování s emisemi představuje předat do Bruselu za Českou republiku návrh Národního alokační plánu. V bariérách objektivnosti je nezbytné, aby na jeho přípravě a pro jednání vlády došlo ke společnému předložení ministerstvem životního prostředí a ministerstvem průmyslu a obchodu. Uvedený požadavek odsouhlasila vláda s tím, že na dalším zasedání bude předložen expertní rozbor místopředsedy Jahna. Výše povolenek bude zcela reálná bez ideologické motivace.
Česká republika se na celosvětových emisích vypouštění skleníkových plynů do ovzduší podílí necelou polovinou procenta. Opakuji: pouze 0,5 procenta - uvedená skutečnost se v diskusích zatím nikde neobjevila. I v případě zastavení všech našich provozů a zařízení světové ekologii mnoho nepomůžeme.
Není přitom třeba zdůrazňovat tragické ekonomické dopady. Oxid uhličitý je možno nazvat prvním indikátorem možného a zatím vědecky ne zcela prokázaného dopadu lidské činnosti v teorii globálního oteplování. Snížení celosvětového vypouštění oxidu uhličitého je zcela v rukách a na úrovni politického a ekonomického rozhodnutí velkých producentů, jako jsou USA, Japonsko a některé rychle se rozvíjející země třetího světa. Nedávným příslibem své vlády, že podepíše Kjótský protokol, i Rusko sleduje své ekonomické zájmy.
Z našeho pohledu je oprávněně diskutovatelné, proč ČR přislíbila snižování emisí skleníkových plynů do roku 2012 o plných osm procent, když na celou Evropskou unii se vztahuje závazek snížit je pouze o 5,2 procenta. Opětovně jsme sami na sebe, obdobně jako při přepisu směrnic Evropské unie, přísnější než většina okolních států.
Přitom je nanejvýš podstatné, aby výše vydaných emisních povolenek pro ČR zahrnula potřeby jednotlivých odvětví našeho hospodářství, a tím umožnila i žádoucí snižování nezaměstnanosti. Není přece důvod dál finančně zatěžovat průmysl a ovlivňovat schopnost konkurence našich podniků proti ostatním zemím Evropské unie.
(Autor je ekologický poradce ministerstva průmyslu a obchodu)
Mohli jsme se však již přesvědčit při přejímání řady těchto směrnic do našeho právního řádu, že byly nedomyšleně provedeny a dříve nebo později budou znamenat neřešitelné ekonomické dopady. Obchodování s emisemi skleníkových plynů je zaměřeno pouze na oxid uhličitý, který se u nás zatím neměří, ale pouze bilančně vypočítává. V budoucnu může dojít k rozšíření na další mnohem závažnější a reaktivnější skleníkové plyny. O to je důležitější zachovat reálný přístup k určování výše obchodovatelných povolenek pro průmyslové podniky a nebýt opětovně "bruselštější, nežli je Brusel".
Obchodování s emisemi představuje předat do Bruselu za Českou republiku návrh Národního alokační plánu. V bariérách objektivnosti je nezbytné, aby na jeho přípravě a pro jednání vlády došlo ke společnému předložení ministerstvem životního prostředí a ministerstvem průmyslu a obchodu. Uvedený požadavek odsouhlasila vláda s tím, že na dalším zasedání bude předložen expertní rozbor místopředsedy Jahna. Výše povolenek bude zcela reálná bez ideologické motivace.
Česká republika se na celosvětových emisích vypouštění skleníkových plynů do ovzduší podílí necelou polovinou procenta. Opakuji: pouze 0,5 procenta - uvedená skutečnost se v diskusích zatím nikde neobjevila. I v případě zastavení všech našich provozů a zařízení světové ekologii mnoho nepomůžeme.
Není přitom třeba zdůrazňovat tragické ekonomické dopady. Oxid uhličitý je možno nazvat prvním indikátorem možného a zatím vědecky ne zcela prokázaného dopadu lidské činnosti v teorii globálního oteplování. Snížení celosvětového vypouštění oxidu uhličitého je zcela v rukách a na úrovni politického a ekonomického rozhodnutí velkých producentů, jako jsou USA, Japonsko a některé rychle se rozvíjející země třetího světa. Nedávným příslibem své vlády, že podepíše Kjótský protokol, i Rusko sleduje své ekonomické zájmy.
Z našeho pohledu je oprávněně diskutovatelné, proč ČR přislíbila snižování emisí skleníkových plynů do roku 2012 o plných osm procent, když na celou Evropskou unii se vztahuje závazek snížit je pouze o 5,2 procenta. Opětovně jsme sami na sebe, obdobně jako při přepisu směrnic Evropské unie, přísnější než většina okolních států.
Přitom je nanejvýš podstatné, aby výše vydaných emisních povolenek pro ČR zahrnula potřeby jednotlivých odvětví našeho hospodářství, a tím umožnila i žádoucí snižování nezaměstnanosti. Není přece důvod dál finančně zatěžovat průmysl a ovlivňovat schopnost konkurence našich podniků proti ostatním zemím Evropské unie.
(Autor je ekologický poradce ministerstva průmyslu a obchodu)
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích