Moderní pohonné hmoty
Na samém začátku roku 2005 dojde na trhu pohonných hmot pro motorová vozidla k
významným změnám, které se projeví především na jejich jakostních ukazatelích.
Na samém začátku roku 2005 dojde na trhu pohonných hmot pro motorová vozidla k významným změnám, které se projeví především na jejich jakostních ukazatelích.
Změny souvisejí s uplatněním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/17/ES ze dne 3. března 2003. Cílem směrnice je ve dvou krocích zavést na trh plošně motorové benziny a motorovou naftu nových vylepšených ukazatelů a umožnit tak další technické kroky k snížení negativního vlivu dopravy na kvalitu ovzduší.
Prvním krokem je, že od 1. ledna 2005 budou povinně plošně uvedeny na trh motorové benziny a motorová nafta s obsahem síry nejvýše 50 mg na kg a v geograficky dostupné míře dodávány tyto pohonné hmoty s obsahem síry nejvýše 10 mg na kg motorového paliva. Druhým a cílovým krokem je od 1. ledna 2009 plošné zavedení benzinů a nafty s tímto obsahem síry.
V tabulkách 1 a 2 jsou uvedeny nejdůležitější stávající parametry automobilového benzinu a motorové nafty a změny, které nás očekávají v roce 2005. V případě motorové nafty stojí ještě za povšimnutí skutečnost, že se nově připouští přítomnost metylesterů řepkových olejů - bionafty v klasické motorové naftě na bázi ropné suroviny až do výše 5 % objemových.
Před automobilovým průmyslem stojí také úkol snížit do roku 2008 emise CO2 na 140 g na 1 km jízdy. V přepočtu na spotřebu klasických motorových paliv to představuje cca 5,4 l motorové nafty nebo 6 l benzinu na 100 km. Do roku 2012 by pak emitovaný objem CO2 měl být dále snížen až hodnotu pouze 120 g na 1 km. Dosáhnout těchto ukazatelů není jednoduché a není to ani v silách jednoho průmyslového odvětví. Musí zde dojít ke společné práci automobilového průmyslu, který vyvine nové, úspornější spalovací motory lépe využívající dodanou energii, chemiků, kteří musí připravit a vyrobit nové a účinnější katalytické systémy pro zneškodňování škodlivin ve výfukových plynech, a rafinérií, které musí vyrobit motorové palivo vyhovující zvýšeným kvalitativním požadavkům.
Další z možností částečného řešení uvedeného problému je používání alternativních motorových paliv. Sem patří paliva na bázi obnovitelných zdrojů energie čili tzv. biopaliva, dále je to zemní plyn - ať už stlačený nebo zkapalněný, syntetická paliva - především na bázi zemního plynu, a nesmí se zapomenout ani na vodík. I přes obrovské náklady na výzkum alternativních paliv i alternativních pohonných jednotek můžeme říci, že v nejbližších 20 letech zůstanou stále hlavními motorovými palivy klasický automobilový benzin a motorová nafta vyráběné z ropy.
Evropská unie podporuje využívání biopaliv v dopravě a před členské státy postavila v rámci směrnice 2003/30/ES, z 8. května 2003 o použití biopaliv nebo jiných paliv z obnovitelných zdrojů v dopravě indikativní cíl nahradit do konce roku 2005 na trhu 2 % klasických paliv, tj. automobilového benzinu a motorové nafty. Tento podíl by měl postupně narůstat a do 31. 12. 2010 by měl dosáhnout úrovně 5,75 %, s perspektivou dalšího zvyšování tohoto podílu. Hlavním cílem této snahy je zlepšení celkové bilance oxidu uhličitého, udržení kulturního rázu krajiny a nepřímá podpora zemědělství a venkova.
Celková spotřeba motorových paliv na našem trhu neustále narůstá, přičemž spotřeba motorové nafty roste rychleji než spotřeba automobilového benzinu. Zvýšení spotřeby je způsobeno nárůstem počtu automobilů, vyšším počtem najetých kilometrů a v případě motorové nafty také růstem dopravních výkonů v nákladní dopravě a růstem průmyslové a stavební výroby.
Spotřeba pohonných hmot na tuzemském trhu dosáhla v roce 2003 rekordních 5423 tis. tun a dlouhodobě roste průměrným tempem 3,1 % za rok a má tendenci dále akcelerovat, což je odlišná situace od stavu ve vyspělých evropských státech.
Spotřeba motorových benzinů v letech 1996 až 2002 prakticky stagnovala na úrovni 1900 až 2000 tis. tun. V roce 2003 však prudce narostla na cca 2100 tis. tun a i letos se projevuje tendence akcelerace spotřeby.
Kvalitu pohonných hmot u nás pravidelně monitoruje v síti čerpacích stanic Česká obchodní inspekce ve smyslu vyhlášky MPO č. 229/ /2004 Sb. Porovnáme-li průměrnou kvalitu stávajících motorových paliv dostupných u čerpacích stanic u nás a v ostatních zemích EU, můžeme konstatovat, že kvalita jak automobilového benzinu, tak i motorové nafty je ve všech sledovaných parametrech srovnatelná a odpovídá předepsaným požadavkům. Určité rozdíly v jednotlivých zemích jsou způsobeny především rychlostí implementace požadavků směrnice 2003/17/EC na kvalitu motorových paliv v roce 2005.
Tuzemské rafinerie se intenzivně připravují na splnění náročných environmentálních požadavků podle citované směrnice 2003/17/ES. V současné době jsou v obou rafineriích České rafinérské (Kralupy a Litvínov) a v rafinerii Paramo dokončovány a uváděny do provozu investice, které umožní vyrábět celý objem motorových paliv v požadované kvalitě max. 50 mg/kg síry již v letošním roce. Po dokončení všech investičních programů budou nejpozději od roku 2007 tuzemští výrobci motorových paliv schopní vyrábět veškerá motorová paliva s obsahem síry pod 10 mg/kg, což je s dvouletým předstihem oproti požadavkům směrnice. Pohonné hmoty dovážené ze sousedních zemí (Slovenska, Rakouska a SRN) budou tyto ukazatele splňovat také již letos.
Václav Pražák,
Česká rafinérská, a. s., Litvínov
Miloš Podrazil,
generální sekretář, Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu
Tab. 1 Kvalita automobilových benzinů
Vlastnost ČSN EN 228 "Kvalita 2000" 2003/17/EC "Kvalita 2005"
Oktanové číslo VM min. 95,0 95,0
Oktanové číslo MM min. 85,0 85,0
Hustota/15 °C, kg/m3 max. 775 775
Obsah síry, mg/kg max. 150 50/10
Obsah benzenu, % V/V max. 1,0 1,0
Obsah aromátů, % V/V max. 42,0 35,0
Obsah olefinů, % V/V max. 18,0 18,0
Konec destilace, °C max. 210 210
Tab. 2 Kvalita motorové nafty
Vlastnost ČSN EN 590 "Kvalita 2000" 2003/17/EC "Kvalita 2005"
Cetanové číslo min. 51,0 51,0
Cetanový index min. 46,0 46,0
Hustota/15 °C kg/m3 max. 845 845
Obsah síry mg/kg max. 350 50/10
Obsah polyaromátů % V/V max. 11 11
95 % V/V předestiluje při °C max. 360 360
CFPP °C B/D/F max. 0/-10/-20 0/-10/-20
Obsah FAME % V/V max. - 5
Tab. 3 Porovnání průměrné kvality motorové nafty
Itálie SRN Rakousko Vel. Británie ČR
Cetanové číslo 52,4 54,1 51,9 53,0 51,0
Hustota/15 °C, kg/m3 837,5 833 835,8 832,0 840,8
95 % (V/V), °C 356,8 346,4 353,7 340,0 349,3
Obsah PAU, % (m/m) 5,0 2,8 3,6 2,0 6,9
Obsah síry, mg/kg 24,6 30,6 235,5 40,1 190,4
Změny souvisejí s uplatněním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/17/ES ze dne 3. března 2003. Cílem směrnice je ve dvou krocích zavést na trh plošně motorové benziny a motorovou naftu nových vylepšených ukazatelů a umožnit tak další technické kroky k snížení negativního vlivu dopravy na kvalitu ovzduší.
Prvním krokem je, že od 1. ledna 2005 budou povinně plošně uvedeny na trh motorové benziny a motorová nafta s obsahem síry nejvýše 50 mg na kg a v geograficky dostupné míře dodávány tyto pohonné hmoty s obsahem síry nejvýše 10 mg na kg motorového paliva. Druhým a cílovým krokem je od 1. ledna 2009 plošné zavedení benzinů a nafty s tímto obsahem síry.
V tabulkách 1 a 2 jsou uvedeny nejdůležitější stávající parametry automobilového benzinu a motorové nafty a změny, které nás očekávají v roce 2005. V případě motorové nafty stojí ještě za povšimnutí skutečnost, že se nově připouští přítomnost metylesterů řepkových olejů - bionafty v klasické motorové naftě na bázi ropné suroviny až do výše 5 % objemových.
Před automobilovým průmyslem stojí také úkol snížit do roku 2008 emise CO2 na 140 g na 1 km jízdy. V přepočtu na spotřebu klasických motorových paliv to představuje cca 5,4 l motorové nafty nebo 6 l benzinu na 100 km. Do roku 2012 by pak emitovaný objem CO2 měl být dále snížen až hodnotu pouze 120 g na 1 km. Dosáhnout těchto ukazatelů není jednoduché a není to ani v silách jednoho průmyslového odvětví. Musí zde dojít ke společné práci automobilového průmyslu, který vyvine nové, úspornější spalovací motory lépe využívající dodanou energii, chemiků, kteří musí připravit a vyrobit nové a účinnější katalytické systémy pro zneškodňování škodlivin ve výfukových plynech, a rafinérií, které musí vyrobit motorové palivo vyhovující zvýšeným kvalitativním požadavkům.
Další z možností částečného řešení uvedeného problému je používání alternativních motorových paliv. Sem patří paliva na bázi obnovitelných zdrojů energie čili tzv. biopaliva, dále je to zemní plyn - ať už stlačený nebo zkapalněný, syntetická paliva - především na bázi zemního plynu, a nesmí se zapomenout ani na vodík. I přes obrovské náklady na výzkum alternativních paliv i alternativních pohonných jednotek můžeme říci, že v nejbližších 20 letech zůstanou stále hlavními motorovými palivy klasický automobilový benzin a motorová nafta vyráběné z ropy.
Evropská unie podporuje využívání biopaliv v dopravě a před členské státy postavila v rámci směrnice 2003/30/ES, z 8. května 2003 o použití biopaliv nebo jiných paliv z obnovitelných zdrojů v dopravě indikativní cíl nahradit do konce roku 2005 na trhu 2 % klasických paliv, tj. automobilového benzinu a motorové nafty. Tento podíl by měl postupně narůstat a do 31. 12. 2010 by měl dosáhnout úrovně 5,75 %, s perspektivou dalšího zvyšování tohoto podílu. Hlavním cílem této snahy je zlepšení celkové bilance oxidu uhličitého, udržení kulturního rázu krajiny a nepřímá podpora zemědělství a venkova.
Celková spotřeba motorových paliv na našem trhu neustále narůstá, přičemž spotřeba motorové nafty roste rychleji než spotřeba automobilového benzinu. Zvýšení spotřeby je způsobeno nárůstem počtu automobilů, vyšším počtem najetých kilometrů a v případě motorové nafty také růstem dopravních výkonů v nákladní dopravě a růstem průmyslové a stavební výroby.
Spotřeba pohonných hmot na tuzemském trhu dosáhla v roce 2003 rekordních 5423 tis. tun a dlouhodobě roste průměrným tempem 3,1 % za rok a má tendenci dále akcelerovat, což je odlišná situace od stavu ve vyspělých evropských státech.
Spotřeba motorových benzinů v letech 1996 až 2002 prakticky stagnovala na úrovni 1900 až 2000 tis. tun. V roce 2003 však prudce narostla na cca 2100 tis. tun a i letos se projevuje tendence akcelerace spotřeby.
Kvalitu pohonných hmot u nás pravidelně monitoruje v síti čerpacích stanic Česká obchodní inspekce ve smyslu vyhlášky MPO č. 229/ /2004 Sb. Porovnáme-li průměrnou kvalitu stávajících motorových paliv dostupných u čerpacích stanic u nás a v ostatních zemích EU, můžeme konstatovat, že kvalita jak automobilového benzinu, tak i motorové nafty je ve všech sledovaných parametrech srovnatelná a odpovídá předepsaným požadavkům. Určité rozdíly v jednotlivých zemích jsou způsobeny především rychlostí implementace požadavků směrnice 2003/17/EC na kvalitu motorových paliv v roce 2005.
Tuzemské rafinerie se intenzivně připravují na splnění náročných environmentálních požadavků podle citované směrnice 2003/17/ES. V současné době jsou v obou rafineriích České rafinérské (Kralupy a Litvínov) a v rafinerii Paramo dokončovány a uváděny do provozu investice, které umožní vyrábět celý objem motorových paliv v požadované kvalitě max. 50 mg/kg síry již v letošním roce. Po dokončení všech investičních programů budou nejpozději od roku 2007 tuzemští výrobci motorových paliv schopní vyrábět veškerá motorová paliva s obsahem síry pod 10 mg/kg, což je s dvouletým předstihem oproti požadavkům směrnice. Pohonné hmoty dovážené ze sousedních zemí (Slovenska, Rakouska a SRN) budou tyto ukazatele splňovat také již letos.
Václav Pražák,
Česká rafinérská, a. s., Litvínov
Miloš Podrazil,
generální sekretář, Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu
Tab. 1 Kvalita automobilových benzinů
Vlastnost ČSN EN 228 "Kvalita 2000" 2003/17/EC "Kvalita 2005"
Oktanové číslo VM min. 95,0 95,0
Oktanové číslo MM min. 85,0 85,0
Hustota/15 °C, kg/m3 max. 775 775
Obsah síry, mg/kg max. 150 50/10
Obsah benzenu, % V/V max. 1,0 1,0
Obsah aromátů, % V/V max. 42,0 35,0
Obsah olefinů, % V/V max. 18,0 18,0
Konec destilace, °C max. 210 210
Tab. 2 Kvalita motorové nafty
Vlastnost ČSN EN 590 "Kvalita 2000" 2003/17/EC "Kvalita 2005"
Cetanové číslo min. 51,0 51,0
Cetanový index min. 46,0 46,0
Hustota/15 °C kg/m3 max. 845 845
Obsah síry mg/kg max. 350 50/10
Obsah polyaromátů % V/V max. 11 11
95 % V/V předestiluje při °C max. 360 360
CFPP °C B/D/F max. 0/-10/-20 0/-10/-20
Obsah FAME % V/V max. - 5
Tab. 3 Porovnání průměrné kvality motorové nafty
Itálie SRN Rakousko Vel. Británie ČR
Cetanové číslo 52,4 54,1 51,9 53,0 51,0
Hustota/15 °C, kg/m3 837,5 833 835,8 832,0 840,8
95 % (V/V), °C 356,8 346,4 353,7 340,0 349,3
Obsah PAU, % (m/m) 5,0 2,8 3,6 2,0 6,9
Obsah síry, mg/kg 24,6 30,6 235,5 40,1 190,4
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích