Čtvrtek, 28. března 2024

Možnosti využití obchodovatelných povolení v odpadovém hospodářství - I.

Odpadové hospodářství stojí před nejvýznamnější výzvou za poslední roky.
Možnosti využití obchodovatelných povolení v odpadovém hospodářství - I.
Touto výzvou je formulace takových nástrojů politiky ochrany životního prostředí, jež by se dokázaly vypořádat s novými problémy.

Pro minulé století byl typický neustálý nárůst produkce odpadu zejména v oblasti komunální, ale i průmyslové a zemědělské sféry a zcela převažující skládkování jako nejvyužívanější způsob odstraňování odpadu téměř ve všech zemích světa. Tyto skutečnosti měly za následek vznik nových fenoménů, o nichž se do druhé poloviny minulého století vůbec neuvažovalo, a které si žádají hledání nových řešení. Hledání nových nástrojů pro politiku životního prostředí má několik důvodů:

nešetrný způsob nakládání s primárními přírodními zdroji, jež jsou bez využití ukládány na skládky,

produkce skládkového plynu z nezabezpečených skládek, což přispívá ke skleníkovému efektu,

snižující se kapacitní možnosti některých oblastí světa k zakládání nových skládek,

zvyšující se nebezpečnost odpadů s ohledem na lidské zdraví a kvalitu životního prostředí (kontaminace ovzduší či podzemních vod).

Řešení definovaných problémů odpadového hospodářství se považuje za podmínku dosažení tzv. trvale udržitelného odpadového hospodářství (sustainable waste management). Přitom je nutné hledat takové nástroje, které dokáží dané problémy řešit s minimálním zasahováním do tržního mechanismu.

Administrativní nástroje omezují rozhodovací prostor

K tomuto závěru přispěly zkušenosti z druhé poloviny minulého století, v němž převládala aplikace administrativních nástrojů. Administrativní nástroje zásadním způsobem omezují rozhodovací prostor subjektů, jichž se tyto nástroje týkají, čímž brání jak mikroekonomicky, tak makroekonomicky výhodnému řešení. Navíc splnění administrativně definovaných cílů nevytváří žádný stimul k dalšímu zlepšování ochrany životního prostředí.

U odpadů je prosazování administrativních nástrojů velmi nákladné a organizačně náročné, protože na produkci a nakládání s odpady se podílí vysoký počet subjektů.

V nových politikách a strategiích odpadového hospodářství jsou již obsaženy požadavky na hledání tržně konformních (ekonomických) nástrojů politiky životního prostředí (viz např. Státní politika životního prostředí ČR 2004, Plán odpadového hospodářství 2003, či strategický dokument Velké Británie "Waste not, want not" 2002). Jedním z aktuálně analyzovaných ekonomických nástrojů jsou tzv. obchodovatelná povolení (tradable permits).

Ekonomická povaha obchodovatelných povolení

Obchodovatelná povolení fungují na základě cenového mechanismu. Množství obchodované komodity (např. maximální množství odpadu ukládaného na skládky, recyklační kvóty apod.) je stanoveno administrativně. Trh na základě interakce nabídky a poptávky po obchodovatelných povoleních generuje cenu. Při obchodování je nutné splnit určité podmínky trhu, jakými jsou zejména prosaditelnost práv, transparentnost systému a naprosto jednoznačná evidence každé jednotky komodity.

Základní jednotkou obchodování je tzv. povolenka, která představuje oprávnění držitele k produkci 1 tuny odpadu (či ukládání 1 tuny odpadu na skládku) v průběhu kalendářního roku. Celkové množství povolenek nemůže být vyšší, než je celkové přípustné množství odpadu ukládaného na skládku za rok.

Povolenky jsou rozděleny mezi producenty odpadu, jež jsou součástí daného systému, podle předem definovaného klíče. Producent odpadu má k dispozici takové množství povolenek, jaké odpovídá množství odpadu ukládaného producentem na skládky v minulém období (tzv. historický přístup). Producenti odpadu, kteří sníží množství ukládaného odpadu nejvíce a vlastní povolenky navíc, pak mohou tyto přebytečné povolenky prodat na trhu.

Grafy 1 a 2 ukazují firmu, jejímž cílem je snížit množství odpadu ukládaného na skládku (v grafu je používán termín emise jako množství odpadu ukládaného na skládku). V grafu 1 je znázorněna situace firmy, u níž jsou mezní náklady (P1) na zamezení vyšší, než je cena obchodovatelných povolení. Požadovaná redukce činí Q1. Za dané situace bude firma snižovat množství odpadů ukládaných na skládku, dokud se její mezní náklady nevyrovnají ceně obchodovatelných povolení Pc, množství takto sníženého množství bude činit Qc. Rozdíl mezi Q1 a Qc bude činit objem odpadů pokrytý pomocí obchodovatelných povolení.

Graf 2 znázorňuje firmu v opačné situaci. Požadovaná redukce činí Q2. V této situaci se mezní náklady na zamezení ukládání odpadu na skládky nalézají pod tržní cenou obchodovatelného povolení. Za této situace bude pro tuto firmu výhodné provést větší redukci ukládání odpadu na skládku v rozsahu Qc a obchodovatelné povolení prodat na trhu.

Cena generovaná trhem

Systém obchodování s povolenkami má několik základních charakteristik. Celkový objem obchodovatelných povolení je výsledkem politického rozhodnutí, jež má podobu definovaného cíle ochrany životního prostředí (např. pokles množství BRKO ukládaného na skládky v roce 2010 na 75 % množství roku 1995).

Je nutné definovat způsob, jakým budou obchodovatelná povolení rozdělována mezi jednotlivé producenty znečištění - buď budou rozdělena na základě rozhodnutí centrálního orgánu nebo na základě aukce. Majitel povolenek má tedy právo na určitou míru znečištění životního prostředí (tzv. emisní právo), přičemž emisní práva jsou obchodovatelná na trhu. Znečišťovat životní prostředí je v určité míře oprávněn pouze ten, kdo vlastní povolenky (v případě nedostatku je tento vlastník oprávněn nakoupit práva na trhu). Z toho plyne, že cena povolenek je generována trhem.

V případě, že vlastník povolenek znečišťuje životní prostředí ve větší míře, než odpovídá množství vlastněných povolenek, pak je povinen zaplatit pokutu, jež je výrazně vyšší, než cena povolenek na trhu. Znečišťovatel životního prostředí vždy porovnává cenu povolenek s mezními náklady na zamezení znečištění, čímž se snaží dosáhnout efektivní alokace zdrojů. Výsledkem tohoto procesu jsou minimální náklady při dosažení stanoveného cíle znečištění životního prostředí. Hlavním přínosem obchodovatelných povolení je úspora nákladů, která může být dále využita na další opatření snižující negativní vliv na životní prostředí.

Podmínkou účinnosti obchodovatelných povolení je jednoznačná identifikace původce znečištění, kvantifikovatelný cíl ochrany životního prostředí a průkazný a transparentní systém monitorování znečištění.

Znečišťovatel může snižovat svůj negativní vliv

Jakým způsobem bude dosaženo úspor nákladů, které jsou hlavní výhodou tohoto nástroje? Systém obchodovatelných povolení umožňuje, aby každý znečišťovatel snižoval svůj negativní vliv na životní prostředí do té míry, kdy jsou jeho mezní náklady na zamezení znečištění nižší, než je cena povolenek.

V tuto chvíli je možné rozeznat dva druhy subjektů:

subjekt, který má mezní náklady na zamezení vyšší, než je cena povolenek - pro tento subjekt je realizace opatření na snížení znečištění příliš nákladná, a proto bude nakupovat nabízené povolenky na trhu do té doby, dokud se jeho míra znečištění nebude rovnat množství povolenek na toto znečištění,

subjekt, který má mezní náklady na zamezení nižší, než je cena povolenek - pro tento subjekt je lepší realizovat opatření na snížení znečištění a přebytečné povolenky prodávat na trhu. Získané prostředky může tento subjekt použít na případná další opatření na snižování znečištění a tím zvyšovat svou nabídku volných povolenek.

Je tedy zřejmé, že oba subjekty budou realizovat opatření, která jsou z nákladového hlediska optimální. Systém je prostý nákladových neefektivností, neboť každý subjekt přispívá ke splnění definovaného cíle ochrany životního prostředí měrou, která odpovídá jeho nákladovým možnostem (někdo může snižovat znečištění více a někdo méně).

Dosavadní zkušenosti s aplikací

V současné době jsou známé zkušenosti v obchodování s povolenkami zejména v oblasti ochrany ovzduší. Existují povolenky na CO2 a ostatní skleníkové plyny např. v Dánsku či Velké Británii, povolenky SO2, NOX a látky ohrožující ozónovou vrstvu v USA, atd.

V oblasti ochrany vod jsou povolenky na čerpání podzemních vod v Německu, povolenky BSK5 a na obsah fosforu v USA, apod. V ochraně krajiny a využití půdy mají Francie, USA, Nový Zéland povolenky na tzv. přenositelná práva rozvoje území. Povolenky fungují také v rybářství.

Teprve v nedávné době se začalo uvažovat o aplikaci tohoto nástroje rovněž v oblasti odpadového hospodářství, a to zejména v případech vybraných odpadových toků, u kterých je možná jasná identifikace subjektů, toky jsou homogenní a jsou definovány kvantifikovatelné cíle.

Aplikace obchodovatelných povolení v odpadovém hospodářství si klade především dva cíle, a sice odklonit tok odpadů ze skládek a rovněž zvýšit materiálové využití odpadu. Na základě současných zkušeností je možné realizované systémy rozdělit na systémy zahrnující jasnou definicí kvantifikovaného cíle (povolenky jsou obchodovány přímo mezi znečišťovateli), a na systémy, které nemají přesně definované kvantifikovatelné cíle - jsou postaveny na užitcích plynoucích z úspor nákladů na skládkování a z prodeje povolenek. V tomto systému nemusí být povolenky obchodovány pouze mezi znečišťovateli.

V současné době probíhají intenzivní diskuse o možnostech aplikace obchodovatelných povolení v prostředí odpadového hospodářství, a to zejména v souvislosti s nutností plnit závazky plynoucí ze směrnic Evropské unie. Zajímavé a cenné poznatky přinesla analýza provedená ve Velké Británii na počátku tohoto roku, zabývající se možnostmi aplikovat obchodovatelná povolení pro sterilizovaný odpad ze zdravotnictví. V roce 2002 byla rovněž ve Velké Británii definována strategie obchodování s povolenkami v rámci toku biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Této studii i dalších otázkám kolem povolení se bude věnovat článek v prosincovém čísle časopisu Odpady.

AUTOR: Prof. ing. Jiřina Jílková, CSc.,
AUTOR: Ing. Jan Slavík,

IEEP

Obchodovatelná povolení dokážou nákladově efektivním způsobem vytvořit podmínky pro splnění povinností definovaných právními normami Evropské unie. Závisí však pouze na národních vládách, zda bude dostatek vůle k uvedení tohoto nástroje do praxe.
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů