Rok života rovná se 50 tisíc eur
Zjistit, jaké jsou ekonomické dopady uhelných elektráren, je poměrně
komplikovaná práce a v úvahu se musí vzít velké množství údajů a vlivů.
"Aplikovali jsme metodu ExternE, která se v západní Evropě používá přes deset
let," říká Miroslav Havránek z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního
prostředí. Havránek je spoluautorem studie, která v Česku poprvé vyčísluje
dopady uhelných elektráren na zdraví lidí a životní prostředí.
Zjistit, jaké jsou ekonomické dopady uhelných elektráren, je poměrně komplikovaná práce a v úvahu se musí vzít velké množství údajů a vlivů.
"Aplikovali jsme metodu ExternE, která se v západní Evropě používá přes deset let," říká Miroslav Havránek z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí. Havránek je spoluautorem studie, která v Česku poprvé vyčísluje dopady uhelných elektráren na zdraví lidí a životní prostředí.
HN: Můžete přiblížit, co všechno jste při vyčíslování škod z elektráren museli zohlednit?
Z jedné konkrétní elektrárny jsme vzali emise znečišťujících látek, použili jsme i rozptylový model pro celou Evropu nebo výsledky epidemiologických a toxikologických studií, které říkají, jak se zvýšení koncentrace škodliviny projeví na počtu srdečních, cévních či dýchacích onemocnění. Samozřejmě, že důležitá je i socioekonomická část, tedy samotné ocenění dopadů elektrárny.
HN: Jak jste zjišťovali například ekonomické škody při úmrtí lidí?
Zjistí se, jaká je statistická hodnota lidského života. V úmrtnosti se to přepočítává na roky ztraceného života, tato hodnota byla Evropskou komisí kvantifikována na padesát tisíc eur za rok. Hodnota je velmi závislá na tom, kolik peněz jsou lidé ochotni zaplatit například za lék, který by v určitých případech snížil riziko úmrtí.
Při zjišťování vlivů elektráren na domy a stavební materiály jsme vycházeli z reálných tržních cen. Do této kategorie spadá například čištění fasád nebo výměna zkorodovaných kovových součástí domu. Také dopady na zemědělskou úrodu jsme přepočítávali na tržní ceny.
HN: Ale tady je vliv pozitivní...
Oxidy dusíku se tu projevují jako určité hnojivo. Škodliviny z elektráren mají na zemědělskou produkci i negativní dopady, ale v celkové sumě to není vidět, protože pozitivní vlivy převažují. V porovnání s dopady na lidské zdraví nebo na budovy je ale tento pozitivní efekt zanedbatelný.
HN: Ve studii není porovnání regionů - v severních Čechách bude nejspíš vliv elektráren větší než třeba na jižní Moravě. Je to tak?
Regionální část jsme zatím nedokázali posoudit, protože vyžaduje velice detailní meteorologická data.
"Aplikovali jsme metodu ExternE, která se v západní Evropě používá přes deset let," říká Miroslav Havránek z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí. Havránek je spoluautorem studie, která v Česku poprvé vyčísluje dopady uhelných elektráren na zdraví lidí a životní prostředí.
HN: Můžete přiblížit, co všechno jste při vyčíslování škod z elektráren museli zohlednit?
Z jedné konkrétní elektrárny jsme vzali emise znečišťujících látek, použili jsme i rozptylový model pro celou Evropu nebo výsledky epidemiologických a toxikologických studií, které říkají, jak se zvýšení koncentrace škodliviny projeví na počtu srdečních, cévních či dýchacích onemocnění. Samozřejmě, že důležitá je i socioekonomická část, tedy samotné ocenění dopadů elektrárny.
HN: Jak jste zjišťovali například ekonomické škody při úmrtí lidí?
Zjistí se, jaká je statistická hodnota lidského života. V úmrtnosti se to přepočítává na roky ztraceného života, tato hodnota byla Evropskou komisí kvantifikována na padesát tisíc eur za rok. Hodnota je velmi závislá na tom, kolik peněz jsou lidé ochotni zaplatit například za lék, který by v určitých případech snížil riziko úmrtí.
Při zjišťování vlivů elektráren na domy a stavební materiály jsme vycházeli z reálných tržních cen. Do této kategorie spadá například čištění fasád nebo výměna zkorodovaných kovových součástí domu. Také dopady na zemědělskou úrodu jsme přepočítávali na tržní ceny.
HN: Ale tady je vliv pozitivní...
Oxidy dusíku se tu projevují jako určité hnojivo. Škodliviny z elektráren mají na zemědělskou produkci i negativní dopady, ale v celkové sumě to není vidět, protože pozitivní vlivy převažují. V porovnání s dopady na lidské zdraví nebo na budovy je ale tento pozitivní efekt zanedbatelný.
HN: Ve studii není porovnání regionů - v severních Čechách bude nejspíš vliv elektráren větší než třeba na jižní Moravě. Je to tak?
Regionální část jsme zatím nedokázali posoudit, protože vyžaduje velice detailní meteorologická data.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích