Světoví experti doporučují tvrdší limity emisí než Kjóto

Protokol začne platit 16. února příštího roku

Tlak na rozvojové země, aby se připojily ke snižování emisí skleníkových plynů a pomohly tak v úsilí o zmírnění či odvrácení globálních klimatických změn, je hlavním cílem mezinárodní konference, jež formálně připravuje vstup Kjótského protokolu v platnost.
Klimatologové a politici zvolili pro jednání o zemské atmosféře symbolické místo - argentinskou metropoli Buenos Aires - v překladu Čisté povětří.
Budou se zabývat stále častějšími názory vědců a ekologů, že limity, dané Kjótem, k odvrácení globálního oteplování nestačí. Sedm let starý dokument, podle nějž musí jeho signatáři do osmi let snížit množství vypouštěných škodlivých plynů (zejména CO2),

po nedávné ratifikaci Ruskem vstoupí v platnost 16. února příštího roku.
Protokol se však zmiňuje pouze o vyspělých zemích a požadovaný limit - 5,2 procenta pod úrovní roku 1990 - nejnovější výzkumy zpochybňují; hovoří se o nezbytnosti drastického snížení, a to až o 60 procent. To je však bez účasti rychle se rozvíjejících zemí jako Číny, Brazílie nebo Indie nereálné.
Ekologicky vyspělé země, jako třeba blok EU, tedy podle kuloárů hodlají přesvědčit ostatní signatáře, aby s větší ochotou pomáhali při často ekonomicky nákladném odvracení hrozby globálního oteplení i rychle se rozvíjejícím či chudým zemím, jež stojí mimo Kjóto, a to bez ohledu, zda se na znečišťování atmosféry významně podílejí.
Jde o to usměrnit jejich nezbytnou industrializaci tak, aby jejich rozvoj současně respektoval zachování potřebných ekologických hledisek.
Složitost problému vyhrocuje též negativní postoj Spojených států ke Kjótu; administrativa prezidenta Bushe chce otázku emisí řešit vývojem a zaváděním nových, ekologicky příznivějších technologií.
To je ovšem nejen otázka budoucnosti, ale i finančních možností; a výsledkem je dosud nejčastěji ekologická rezignace vlád rozvojových zemí.

Smlouvy by měly pokrýt i houstnoucí letecký provoz

K dalším kontroverzním tématům konference patří mimo jiné i návrh EU, aby do budoucích smluv o emisích byla zahrnuta také letecká a lodní doprava.
Například podle jedné studie kondenzační čáry za proudovými letadly v oblastech hustého provozu kolem velkých leteckých křižovatek již nyní pokrývají často až dvě procenta oblohy. Kromě dopadu zplodin mění i meteorologické parametry vysokých vrstev atmosféry, a tedy ovlivňují výměnu tepla.