Všechny vnitřní prostory, kde se pohybuje člověk, by měly být větratelné a dostatečně větrané.
Větrat ano, ale...
Na prvním místě by měla být vždy ochrana zdraví osob v budovách pobývajících nebo pracujících a omezení zdravotních rizik, kterým by během pobytu mohly být vystaveny.
Větrání velmi úzce souvisí s vytápěním. Systém vytápění ovlivňuje požadavky na větrání a naopak. Požadavky na vytápění jsou v našich předpisech dány optimálními a přípustnými hodnotami mikroklimatických parametrů, požadavky na větrání množstvím větracího vzduchu v závislosti na počtu osob a činností, které v místnosti vykonávají.
Vážné varování
V posledních letech zaznamenávají orgány hygienické služby stále častěji stížnosti občanů na to, že při větrání v bytových domech dochází mnohdy ke vnikání spalin z komínových výdechů, umístěných na fasádě, do vnitřních prostorů objektů. Hodnoty, které byly zjištěny při měření třicetiminutových koncentrací především NOx, značně překračovaly imisní limity, dané hygienickými předpisy.
Národní referenční laboratoř pro prašnost a mikroklima v pracovním prostředí měla k dispozici výsledky měření v jednom bytě v Olomouci. Rodině s malým dítětem, které trpělo vážnými dýchacími potížemi, lékař doporučil časté větrání a zajištění dostatku čerstvého vzduchu. Stav dítěte se však nadále zhoršoval. Vysvětlení podaly až zmíněné výsledky měření. Koncentrace škodlivých látek v bytě dosahovaly 400 násobku povoleného množství - kouřovod od plynového kotle v domě byl vyveden na fasádu v blízkosti okna.
"Při realizaci vytápění s odvodem spalin na fasádu se neřeší poloha budovy, klimatické podmínky, to, zda se jedná o jednu instalaci na rodinném domě nebo o další instalace na obvodovém plášti bytového domu (právě na moderních bytových domech bývá takových vývodů na fasádách i několik desítek). Stačí, aby projektant umístil ústí kouřovodu do normou doporučené vzdálenosti od okna a je všechno relativně v pořádku. Problém je v tom, že norma znamená pouze doporučení a závazné hygienické požadavky pro tuto oblast vlastně téměř žádné neexistují," vysvětluje vedoucí laboratoře.
Legislativní předpisy
Základní požadavky na vytápění a větrání vycházejí ze stavebního zákona č. 50/1976 Sb., v novelizovaném znění a jeho prováděcí vyhlášky č. 137/1998 Sb., ze zákoníku práce, tj. zákona č. 65/1965 Sb., v novelizovaném znění, zákona č. 155/2000 Sb. a také ze zákona č. 20/1966 Sb., o zdraví lidu v novelizovaném znění, především zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění. Konkrétní požadavky na jednotlivé faktory vnitřního prostředí jsou rozpracovány v prováděcích předpisech k zákonu č. 258/2000 Sb.
Problematikou plynového vytápění a odvodů spalin se zabývají i některé české normy.
ČSN EN 1775 Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Provozní požadavky řeší problematiku těchto spotřebičů pouze z hlediska umístění v budově a jen částečně z hlediska vyústění odtahu spalin.
Český předpis Technická pravidla GAS - G 800 01/1996, Vyústění odtahů spalin od spotřebičů na plynná paliva na fasádu vychází z ČSN EN 1775 a z Technických pravidel DVGW-TRGI' 86 - G600 (Technische Regeln fűr Gasinstallationen). Týká se spotřebičů se jmenovitým tepelným výkonem do 50 kW, které jsou vybaveny spalinovým ventilátorem nebo hořákem s nuceným přívodem spalovacího vzduchu. Spotřebiče se jmenovitým tepelným výkonem do 7 kW mají odvod spalin vnější stěnou pouze přirozeným způsobem. Tato pravidla jsou určena pro vytápění bytových a nebytových prostor obytných, průmyslových a jiných budov. Nejčastěji se s jejich použitím lze setkat při rekonstrukcích suterénních prostor budov (například při úpravě na drobné provozovny), v bytových prostorách pak při náhradě individuálně neregulovatelného centrálního zdroje tepla turbokotlem.
V článku 3.2 TPG 800 01 je uvedeno, že vyústění na fasádě se volí v technicky zdůvodněných případech, kdy je problematické zajistit jiný způsob odtahu spalin od spotřebiče. Snaha "šetřit" a spaliny odvést tou nejkratší a tedy nejlevnější cestou, tj. do fasády objektu, bez ohledu na typ zástavby, počet podlaží, umístění oken a větracích otvorů, znečištění vnějšího prostředí, převládajícího směru větru a dalších podmínek, převažuje nad požadavky ochrany zdraví těch, kteří tyto budovy obývají a pobývají v nich.
V článku 3.6 TPG 800 01 je stanoveno, v jakých případech nelze řešení odtahu spalin na fasádu provádět:
v průchodech a průjezdech;
v úzkých (většinou neprůjezdných) uličkách, kde jsou ztížené podmínky pro výměnu vzduchu nebo kde v horní části budovy mohou ztěžovat výměnu vzduchu a rozptyl spalin různé překážky, jako jsou balkony, výstupky, okapy apod.;
v blízkosti rohů dvorních fasád budov, kde by nebyly dostatečné podmínky pro rozptyl spalin nebo přívod vzduchu;
do větracích šachet a světlíků;
do lodžií, balkonů, pavlačí;
do prostor s nebezpečím výbuchu (viz např. ČSN 33 2320) nebo do blízkosti míst, kde se skladují, vyrábějí nebo se mohou vyskytovat snadno vznětlivé a výbušné látky;
Ve všech ostatních případech je vždy nutné uvážit, zda toto řešení je skutečně jediné možné a uvědomit si zdravotní důsledky, které by mohly nastat.
Předpis TPG 800 01/96 je sice "jenom odborným doporučením" na stejné právní úrovni jako ČSN, ale je dosud jediný v této problematice a tudíž běžně užívaný. Zcela zde chybí jednoznačná omezení s požadavkem splnitelné kontroly. Stavební úřad by měl povolit vyvedení kouřovodu na fasádu jen tam, kde požadavek odvádět spaliny nad úroveň střechy nelze dodržet.
Fyzikální a chemické procesy
Vyvedení spalin na fasádu není nová záležitost. Desítky let už "zdobí" fasády domů odkouření kamen, známých pod názvem WAV. Ty se ale od dnešních turbokotlů lišily tím, že měly třetinový výkon a byly používány převážně v chladných měsících. Dnešní turbokotle, které vedle vytápění ohřívají i teplou vodu, jsou v provozu celoročně. Obytné budovy jsou většinu roku v podtlaku. Teplo se z nich dostává všemi netěsnostmi do chladnějšího vnějšího prostředí a dovnitř stejnou cestou proniká okolní vzduch - samozřejmě i s přítomnými škodlivinami. Nepomůže ani omezené větrání, ani utěsnění - těsná okna brání odvodu vlhkosti, která podporuje růst plísní. V interiéru, kde je kotel v provozu, se sníží koncentrace kyslíku a vzroste podíl kysličníků dusíku.
Řešení problému?
Napojení individuálních plynových spotřebičů na společné komíny! Při tomto řešení jsou spaliny odváděny hygienicky nad střechu budovy, a tak je prakticky vyloučeno, aby se spaliny dostávaly okny zpět do bytů. Výhodou je navíc to, že společné komíny umožňují přisávání spalovacího vzduchu a jeho předehřívání. Tím dochází k efektivnějšímu využití paliv a k jejich úsporám.
Máme naději?
Zjištění, že při aktualizaci právní úpravy ochrany veřejného zdraví právě bytové prostory vypadly z pravomoci orgánů hygienické služby, je překvapivé. Znamená to, že pro domácnosti neexistují samostatné hygienické normy. Ty jsou stanoveny jen pro pracovní prostředí a pro takzvané pobytové prostory. V zemích EU je obvyklé, že normy pro byty jsou součástí legislativního pojetí ochrany čistoty ovzduší. Na podobnou bázi se postupně dostávají i některé z nových členských států EU, například Slovinsko nebo Slovensko. V České republice se snad podobných norem také dočkáme...
AUTOR: PhDr. VÁCLAV CHALOUPECKÝ
Větrání velmi úzce souvisí s vytápěním. Systém vytápění ovlivňuje požadavky na větrání a naopak. Požadavky na vytápění jsou v našich předpisech dány optimálními a přípustnými hodnotami mikroklimatických parametrů, požadavky na větrání množstvím větracího vzduchu v závislosti na počtu osob a činností, které v místnosti vykonávají.
Vážné varování
V posledních letech zaznamenávají orgány hygienické služby stále častěji stížnosti občanů na to, že při větrání v bytových domech dochází mnohdy ke vnikání spalin z komínových výdechů, umístěných na fasádě, do vnitřních prostorů objektů. Hodnoty, které byly zjištěny při měření třicetiminutových koncentrací především NOx, značně překračovaly imisní limity, dané hygienickými předpisy.
Národní referenční laboratoř pro prašnost a mikroklima v pracovním prostředí měla k dispozici výsledky měření v jednom bytě v Olomouci. Rodině s malým dítětem, které trpělo vážnými dýchacími potížemi, lékař doporučil časté větrání a zajištění dostatku čerstvého vzduchu. Stav dítěte se však nadále zhoršoval. Vysvětlení podaly až zmíněné výsledky měření. Koncentrace škodlivých látek v bytě dosahovaly 400 násobku povoleného množství - kouřovod od plynového kotle v domě byl vyveden na fasádu v blízkosti okna.
"Při realizaci vytápění s odvodem spalin na fasádu se neřeší poloha budovy, klimatické podmínky, to, zda se jedná o jednu instalaci na rodinném domě nebo o další instalace na obvodovém plášti bytového domu (právě na moderních bytových domech bývá takových vývodů na fasádách i několik desítek). Stačí, aby projektant umístil ústí kouřovodu do normou doporučené vzdálenosti od okna a je všechno relativně v pořádku. Problém je v tom, že norma znamená pouze doporučení a závazné hygienické požadavky pro tuto oblast vlastně téměř žádné neexistují," vysvětluje vedoucí laboratoře.
Legislativní předpisy
Základní požadavky na vytápění a větrání vycházejí ze stavebního zákona č. 50/1976 Sb., v novelizovaném znění a jeho prováděcí vyhlášky č. 137/1998 Sb., ze zákoníku práce, tj. zákona č. 65/1965 Sb., v novelizovaném znění, zákona č. 155/2000 Sb. a také ze zákona č. 20/1966 Sb., o zdraví lidu v novelizovaném znění, především zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění. Konkrétní požadavky na jednotlivé faktory vnitřního prostředí jsou rozpracovány v prováděcích předpisech k zákonu č. 258/2000 Sb.
Problematikou plynového vytápění a odvodů spalin se zabývají i některé české normy.
ČSN EN 1775 Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Provozní požadavky řeší problematiku těchto spotřebičů pouze z hlediska umístění v budově a jen částečně z hlediska vyústění odtahu spalin.
Český předpis Technická pravidla GAS - G 800 01/1996, Vyústění odtahů spalin od spotřebičů na plynná paliva na fasádu vychází z ČSN EN 1775 a z Technických pravidel DVGW-TRGI' 86 - G600 (Technische Regeln fűr Gasinstallationen). Týká se spotřebičů se jmenovitým tepelným výkonem do 50 kW, které jsou vybaveny spalinovým ventilátorem nebo hořákem s nuceným přívodem spalovacího vzduchu. Spotřebiče se jmenovitým tepelným výkonem do 7 kW mají odvod spalin vnější stěnou pouze přirozeným způsobem. Tato pravidla jsou určena pro vytápění bytových a nebytových prostor obytných, průmyslových a jiných budov. Nejčastěji se s jejich použitím lze setkat při rekonstrukcích suterénních prostor budov (například při úpravě na drobné provozovny), v bytových prostorách pak při náhradě individuálně neregulovatelného centrálního zdroje tepla turbokotlem.
V článku 3.2 TPG 800 01 je uvedeno, že vyústění na fasádě se volí v technicky zdůvodněných případech, kdy je problematické zajistit jiný způsob odtahu spalin od spotřebiče. Snaha "šetřit" a spaliny odvést tou nejkratší a tedy nejlevnější cestou, tj. do fasády objektu, bez ohledu na typ zástavby, počet podlaží, umístění oken a větracích otvorů, znečištění vnějšího prostředí, převládajícího směru větru a dalších podmínek, převažuje nad požadavky ochrany zdraví těch, kteří tyto budovy obývají a pobývají v nich.
V článku 3.6 TPG 800 01 je stanoveno, v jakých případech nelze řešení odtahu spalin na fasádu provádět:
v průchodech a průjezdech;
v úzkých (většinou neprůjezdných) uličkách, kde jsou ztížené podmínky pro výměnu vzduchu nebo kde v horní části budovy mohou ztěžovat výměnu vzduchu a rozptyl spalin různé překážky, jako jsou balkony, výstupky, okapy apod.;
v blízkosti rohů dvorních fasád budov, kde by nebyly dostatečné podmínky pro rozptyl spalin nebo přívod vzduchu;
do větracích šachet a světlíků;
do lodžií, balkonů, pavlačí;
do prostor s nebezpečím výbuchu (viz např. ČSN 33 2320) nebo do blízkosti míst, kde se skladují, vyrábějí nebo se mohou vyskytovat snadno vznětlivé a výbušné látky;
Ve všech ostatních případech je vždy nutné uvážit, zda toto řešení je skutečně jediné možné a uvědomit si zdravotní důsledky, které by mohly nastat.
Předpis TPG 800 01/96 je sice "jenom odborným doporučením" na stejné právní úrovni jako ČSN, ale je dosud jediný v této problematice a tudíž běžně užívaný. Zcela zde chybí jednoznačná omezení s požadavkem splnitelné kontroly. Stavební úřad by měl povolit vyvedení kouřovodu na fasádu jen tam, kde požadavek odvádět spaliny nad úroveň střechy nelze dodržet.
Fyzikální a chemické procesy
Vyvedení spalin na fasádu není nová záležitost. Desítky let už "zdobí" fasády domů odkouření kamen, známých pod názvem WAV. Ty se ale od dnešních turbokotlů lišily tím, že měly třetinový výkon a byly používány převážně v chladných měsících. Dnešní turbokotle, které vedle vytápění ohřívají i teplou vodu, jsou v provozu celoročně. Obytné budovy jsou většinu roku v podtlaku. Teplo se z nich dostává všemi netěsnostmi do chladnějšího vnějšího prostředí a dovnitř stejnou cestou proniká okolní vzduch - samozřejmě i s přítomnými škodlivinami. Nepomůže ani omezené větrání, ani utěsnění - těsná okna brání odvodu vlhkosti, která podporuje růst plísní. V interiéru, kde je kotel v provozu, se sníží koncentrace kyslíku a vzroste podíl kysličníků dusíku.
Řešení problému?
Napojení individuálních plynových spotřebičů na společné komíny! Při tomto řešení jsou spaliny odváděny hygienicky nad střechu budovy, a tak je prakticky vyloučeno, aby se spaliny dostávaly okny zpět do bytů. Výhodou je navíc to, že společné komíny umožňují přisávání spalovacího vzduchu a jeho předehřívání. Tím dochází k efektivnějšímu využití paliv a k jejich úsporám.
Máme naději?
Zjištění, že při aktualizaci právní úpravy ochrany veřejného zdraví právě bytové prostory vypadly z pravomoci orgánů hygienické služby, je překvapivé. Znamená to, že pro domácnosti neexistují samostatné hygienické normy. Ty jsou stanoveny jen pro pracovní prostředí a pro takzvané pobytové prostory. V zemích EU je obvyklé, že normy pro byty jsou součástí legislativního pojetí ochrany čistoty ovzduší. Na podobnou bázi se postupně dostávají i některé z nových členských států EU, například Slovinsko nebo Slovensko. V České republice se snad podobných norem také dočkáme...
AUTOR: PhDr. VÁCLAV CHALOUPECKÝ
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích
